Česko by nemohlo rychle nahradit výpadek dodávek plynu, tvrdí Topolánek

V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny.

Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to dnes v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy. Česká vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu.

"Už dnes víme, že pokud se odpojí ruský plyn, tak budeme krátkodobě, okamžitě totálně závislí na případných dodávkách z Německa, které má (plynu) samo málo," upozornil Topolánek. V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie by středoevropské země podle něj zůstaly prakticky bez plynu, což by mělo ničivé důsledky pro jejich obyvatelstvo. "Když někdo říká, ať rychle uzavřeme kohouty (s ruským plynem), tak vůbec netuší, o čem mluví. Návrat do středověku nepřeji vůbec nikomu," řekl Topolánek.

Česko je na plynu z Ruska závislé z 98 procent, Rakousko z 93 procent, Maďarsko z 82 procent a Slovensko z 99 procent. Naproti tomu závislost Německa činí 21 procent a Polska 31 procent. Plyn do Česka proudí ukrajinskou a německou trasou, obě jsou podle Topolánka závislé na ruském plynu. V případě přerušení jeho toku do Evropy by podle Topolánka mohl plyn z jiných zdrojů do Česka teoreticky proudit plynovodem z Německa. Topolánek ale upozornil na to, že Německo by nejprve muselo pokrýt svoji vlastní poptávku. Spoléhat podle Topolánka nelze ani na zdroje plynu z jihu Evropy. Itálie by totiž sama čelila nedostatku plynu a terminál LNG v chorvatském Krku nestačí pokrýt vlastní spotřebu Chorvatska a Slovinska. Plyn navíc by nemělo ani Polsko.

Země střední a východní Evropy by podle Topolánka mohly souhlasit se sankcionováním dovozu ruského plynu pouze tehdy, pokud s tranzitními zeměmi, jako je Německo, uzavřou mezivládní dohody. V nich by se všechny tranzitní země zavázaly, že nebudou zadržovat žádné toky plynu do zemí střední a východní Evropy, a to ani v případě, že by čelily vlastnímu nedostatku. Země střední a východní Evropy by zároveň uzavřely smlouvy o záložních dodávkách s dodavateli plynu, kteří by si před zahájením sankcí zajistili náhradní objemy.

Teplárny se už od loňska potýkají s rostoucími cenami plynu, které nyní umocnil válečný konflikt na Ukrajině. "Jelikož všechny tepelné zdroje, které naše společnost provozuje, jsou na zemní plyn, z pohledu nákladových se jedná o jedno z nejsložitějších období. Do této již tak komplikované situace vstoupila ještě válka na Ukrajině s další nárůstem cen zemního plynu," řekl dnes ČTK ředitel společnosti Sateza Roman Macek. Sateza dodává teplo odběratelům na Jesenicku a Šumpersku. Teplárenským firmám podle Macka rostou i další náklady a na trhu je nedostatek výrobků a materiálů pro běžnou údržbu i opravy, případně se výrazně prodloužily jejich dodací lhůty. "Je zřejmé, že doba levných energií skončila a z krátkodobého hlediska tam nevidíme žádné zázračné řešení," uvedl Macek.

Z dlouhodobého pohledu bude podle Macka nutné zcela transformovat tuzemskou energetiku na nové, modernější zdroje, což si ale vyžádá značné investice. "Velkou otázkou jsou tzv. obnovitelné zdroje, jelikož v naší republice máme poměrně málo slunečního svitu, vody i větru. Zásadním úkolem je celkově snížit spotřebu energií, k čemuž musí směřovat jak průmysl, tak i domácnosti všemi možnými prostředky," dodal Macek.

Související

Zpracování plynu

Británie čelí vážné hrozbě ruské sabotáže, varují experti

Britské podmořské infrastruktury jsou podle odborníků na obranu a energetiku extrémně zranitelné vůči ruské sabotáži. Před blížícím se strategickým obranným přezkumem země varují, že klíčové plynovody, elektrické kabely a datová spojení tvoří „měkké podhoubí britské bezpečnosti“ a jejich ohrožení by mohlo mít „katastrofální“ následky.
Zemní plyn

Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Podle nové analýzy evropských výzkumníků nemají Maďarsko a Slovensko žádné vážné technické nebo bezpečnostní překážky, které by jim bránily v ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Obě země podle výzkumu Centra pro studium demokracie (CSD) a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) disponují dostatečnými alternativními cestami k dodávkám energií – přesto však nejenže neomezily dovoz z Ruska, ale svou závislost na něm dokonce prohloubily.

Více souvisejících

Zemní plyn Mirek Topolánek

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy