Česko by nemohlo rychle nahradit výpadek dodávek plynu, tvrdí Topolánek

Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to dnes v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy. Česká vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu.

"Už dnes víme, že pokud se odpojí ruský plyn, tak budeme krátkodobě, okamžitě totálně závislí na případných dodávkách z Německa, které má (plynu) samo málo," upozornil Topolánek. V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie by středoevropské země podle něj zůstaly prakticky bez plynu, což by mělo ničivé důsledky pro jejich obyvatelstvo. "Když někdo říká, ať rychle uzavřeme kohouty (s ruským plynem), tak vůbec netuší, o čem mluví. Návrat do středověku nepřeji vůbec nikomu," řekl Topolánek.

Česko je na plynu z Ruska závislé z 98 procent, Rakousko z 93 procent, Maďarsko z 82 procent a Slovensko z 99 procent. Naproti tomu závislost Německa činí 21 procent a Polska 31 procent. Plyn do Česka proudí ukrajinskou a německou trasou, obě jsou podle Topolánka závislé na ruském plynu. V případě přerušení jeho toku do Evropy by podle Topolánka mohl plyn z jiných zdrojů do Česka teoreticky proudit plynovodem z Německa. Topolánek ale upozornil na to, že Německo by nejprve muselo pokrýt svoji vlastní poptávku. Spoléhat podle Topolánka nelze ani na zdroje plynu z jihu Evropy. Itálie by totiž sama čelila nedostatku plynu a terminál LNG v chorvatském Krku nestačí pokrýt vlastní spotřebu Chorvatska a Slovinska. Plyn navíc by nemělo ani Polsko.

Země střední a východní Evropy by podle Topolánka mohly souhlasit se sankcionováním dovozu ruského plynu pouze tehdy, pokud s tranzitními zeměmi, jako je Německo, uzavřou mezivládní dohody. V nich by se všechny tranzitní země zavázaly, že nebudou zadržovat žádné toky plynu do zemí střední a východní Evropy, a to ani v případě, že by čelily vlastnímu nedostatku. Země střední a východní Evropy by zároveň uzavřely smlouvy o záložních dodávkách s dodavateli plynu, kteří by si před zahájením sankcí zajistili náhradní objemy.

Teplárny se už od loňska potýkají s rostoucími cenami plynu, které nyní umocnil válečný konflikt na Ukrajině. "Jelikož všechny tepelné zdroje, které naše společnost provozuje, jsou na zemní plyn, z pohledu nákladových se jedná o jedno z nejsložitějších období. Do této již tak komplikované situace vstoupila ještě válka na Ukrajině s další nárůstem cen zemního plynu," řekl dnes ČTK ředitel společnosti Sateza Roman Macek. Sateza dodává teplo odběratelům na Jesenicku a Šumpersku. Teplárenským firmám podle Macka rostou i další náklady a na trhu je nedostatek výrobků a materiálů pro běžnou údržbu i opravy, případně se výrazně prodloužily jejich dodací lhůty. "Je zřejmé, že doba levných energií skončila a z krátkodobého hlediska tam nevidíme žádné zázračné řešení," uvedl Macek.

Z dlouhodobého pohledu bude podle Macka nutné zcela transformovat tuzemskou energetiku na nové, modernější zdroje, což si ale vyžádá značné investice. "Velkou otázkou jsou tzv. obnovitelné zdroje, jelikož v naší republice máme poměrně málo slunečního svitu, vody i větru. Zásadním úkolem je celkově snížit spotřebu energií, k čemuž musí směřovat jak průmysl, tak i domácnosti všemi možnými prostředky," dodal Macek.