Česko mění strategii zaměstnanosti. Má motivovat k pozdějšímu odchodu do důchodu

Zmiňuje to nový strategický rámec politiky zaměstnanosti do roku 2030. Dokument schválila tento týden vláda.

Materiál navazuje na vládní strategii politiky zaměstnanosti na roky 2014 až 2020. Ta obsahovala ale konkrétnější cíle a opatření, a to třeba dosažení stanoveného podílu zaměstnanosti či změnu investičních pobídek.

"V roce 2030 bude český trh práce, opíraje se o kooperující a efektivní služby zaměstnanosti, schopen reakce na globální trendy a bude zabezpečovat jak důstojnou práci pro obyvatele ČR, tak dostatek pracovní síly odpovídající požadavkům českého hospodářství," uvádějí nyní jako hlavní cíl autoři dokumentu. Pomoci k tomu mají vybudování systému predikcí vývoje trhu práce, opatření "šitá na míru" lidem i zaměstnavatelům a regionům, podpora přizpůsobení se změnám a efektivní služby státu.

Ministerstvo práce materiál připravilo loni. Změny na trhu práce v kvůli koronavirové krizi se v něm tak neodrážejí. Tým ministryně Jany Maláčové (ČSSD) místo strategie navrhl tentokrát strategický rámec bez přesnějších úkolů a financování. Autoři ve zprávě k dokumentu upozornili, že si provedení vyžádá "blíže neurčené finanční prostředky". Seznam kroků a částky mají obsahovat navazující plány. První z nich na příští dva roky by měla vláda dostat do konce června.

Víc než dvě třetiny ze 75 stran strategického rámce zabírá popis vývoje trhu práce od minulé krize a nynější situace. Pětinu pak tvoří návrhová část. Je v ní zmínka o tom, že se nejspíš v příštích deseti letech bude muset upravit pracovní právo. Nastavit by se měly podmínky práce přes online platformy, pravidla sdílené ekonomiky a také jejich sociálního zabezpečení a daní. Díky komunikačním technologiím jsou pracovníci stále dosažitelní, stírají se tak rozdíly mezi pracovní dobou a volnem. To může nepříznivě dopadat na soukromí i zdraví. "Bude nutné nalézt vhodné nástroje regulace přílišné flexibility s cílem ochrany zaměstnance," uvádí strategický rámec.

Podle něj by se s automatizací a rozšiřováním technologií a s nimi spojenou rostoucí produktivitou mělo také diskutovat o zkrácení pracovní doby. Důchodový systém by měl "pozitivně motivovat" k prodlužování profesního života. Stát by měl podporovat celoživotní vzdělávání i celoživotní kariérní poradenství.

Podle mezinárodních studií Česko patří k zemím, které automatizace výrazně ovlivní. Dokument uvádí, že by mohlo do roku 2029 zaniknout asi 420.000 míst a proměnit by se mohlo dalších 1,4 milionu pozic. Se stárnutím společnosti by mohlo ale také být o 400.000 pracovníků méně.

V následujícím desetiletí bude podle strategického rámce aktuální hlavně podpora přizpůsobivosti pracovníků a zaměstnavatelů novým podmínkám. Státní správa by měla být schopná vývoj trhu práce předvídat. Informační systémy ministerstva práce a jeho úřadů by měly umožnit přípravu podrobných statistik a analýz. Úřady práce by měly k lidem přistupovat individuálně podle jejich věku, vzdělání či podle toho, zda se musejí starat o děti a jiné blízké. Zvláštní pozornost by se měla věnovat lidem v exekuci. Rozšířit se mají sociální podniky. Počítá se s podporou cílené pracovní migrace cizinců a jejich integrace.