Česko podepsalo s Německem dohodu o energetické bezpečnosti

Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie. Za současné energetické krize je zásadní jednota unijních zemí, společný postup proti ruské agresi a solidarita, řekl Síkela.

Silná evropská solidarita je podle Habecka klíčem k úspěšnému východisku ze současné situace. Přiznal, že Německo se v dodávkách plynu dříve velmi orientovalo na Rusko, což považuje za velkou politickou chybu. Nyní se snaží hledat nové dodavatele, řešení Habeck vidí i ve dvou plovoucích terminálech na zkapalnělý plyn (LNG), které nyní země buduje.

Solidaritu Síkela chápe jako vzájemnou ochotu zemí, které jsou v určitých komoditách na Rusku méně závislé, aby v případě jejich nedostatku pomohly těm, které jsou závislé více. Oba ministři jsou podle Síkely v častém kontaktu a sdílejí podobný názor, jak v případě výpadku dodávek postupovat. Konkrétní kroky jsou připravené, uvedl, blíže je ale nerozvedl.

Stejný názor mají ministři podle Síkely také na to, že ruský prezident Vladimir Putin zneužívá energetiku jako zbraň v nevyhlášené válce. "Putin si myslel, že Ukrajinu ovládne v řádech dní, (...) ale nepovedlo se mu to. Dobře ví, že pokud bude Evropa nadále Ukrajinu podporovat, nakonec odejde poražen," řekl.

Dnes začala pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Ministři nechtěli spekulovat o tom, zda se naplní obavy z toho, že Rusko údržbu zneužije a dodávky plynu touto cestou zcela zastaví. I na tento scénář je podle ministrů ale třeba se připravit i vzhledem k tomu, že "Putinovi se nedá věřit", uvedl Síkela. Zároveň doplnil, že české zásobníky plynu jsou nyní naplněné na 75 procent.

Tématem dnešního jednání byla podle ministrů také digitalizace či dosažení větší stability v dodavatelských řetězcích.