Do státního Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun, nedorazilo téměř za dva roky od získání licence zatím nic. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) na základě vyjádření Národní rozvojové banky (NRB), pod niž fond spadá.
Podle NRB zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit. Čtyři největší banky se zavázaly poslat peníze právě až na konkrétní vybrané projekty. Zřízení fondu dohodl v roce 2019 s bankami tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD, s níž bylo hnutí ANO ve vládě.
Cílem rozvojového fondu mají být investice do projektů umožňujících sociální a ekonomický rozvoj. Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank slíbily do projektů v rámci fondu investovat až sedm miliard, což má vést k získání dalších zdrojů. V první fázi tak zakladatelé fondu počítali, že by se mohlo podařit podpořit projekty až za 35 miliard. V listopadu 2020 získal fond bankovní licenci nutnou k zahájení činnosti. Mluvčí NRB Marie Lafantová nyní potvrdila HN, že banky do fondu zatím žádné peníze nevložily.
"Aktuálně konzultujeme přibližně osm projektů, zejména z oblasti dopravy a udržitelné mobility, energetiky, dostupného bydlení a kultury. Projekty jsou ale teprve v přípravné fázi, takže jejich realizaci lze očekávat až za několik let," řekla deníku Lafantová. Banky podle dohody pošlou peníze až na konkrétní projekty. "Samozřejmě nedostatek věcně připravených projektů vnímáme jako problém i my. A proto probíhají intenzivní jednání mezi fondem, Národní rozvojovou bankou a investorskými bankami," doplnila mluvčí NRB.
Také banky uvádějí, že s fondem o případných projektech jednají. "Jde o projekty z oblasti dopravní infrastruktury nebo od samospráv. Jednotlivé projekty ovšem jako investoři nyní nemůžeme komentovat," řekl HN mluvčí Československé obchodní banky Patrik Madle. "Pevně věříme, že v tomto roce dojde k prvním investicím," řekl deníku mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
"Nechci nikomu sahat do svědomí, zda to bylo takto vymyšleno dopředu, anebo zda prostě nebyly projekty a jejich nositelé," komentoval minulý týden fungování Národního rozvojového fondu v rozhovoru pro Lidové noviny koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) a šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve připustil zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku. Mohla by se podle něj týkat právě například bank i dalších sektorů. Příjmy z daně by mohly být použity třeba na kompenzace vysokých cen energií. Podle šéfky klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale mimořádná daň nevyřeší strukturální deficit státního rozpočtu. V neděli Schillerová v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News opět prosazovala, aby banky spíše přispívaly do fondu na investice.
Související

Air Bank a UniCredit Bank budou sdílet bankomaty s Komerční bankou a Monetou Money Bank

Bankám a spořitelnám v Česku letos stoupl čistý zisk o 30,8 miliardy
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 22 hodinami

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno včera

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
včera

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno včera

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
Aktualizováno včera

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
včera

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
včera

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
včera

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
včera

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
včera

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno včera

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
včera

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
včera

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno včera

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
včera

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
včera

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno včera

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
včera

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
včera

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
včera
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK