Vláda bude v pátek znovu projednávat pravidla kurzarbeitu. Koaliční strany se dnes dohodly na jeho podobě. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy.
Na webu to uvedlo ministerstvo financí. Kabinet by měl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) v pátek jednat i o ošetřovném. Podle mluvčího kabinetu Vladimíra Vořechovského program počítá pouze s kurzarbeitem, protože na ošetřovném shoda v koalici stále není.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) doufá, že v pátek vláda návrh pravidel kurzarbeitu schválí. ČTK řekla, že dnes při koaliční videokonferenci s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) došly ke shodě. Po zmatcích kolem schvalování návrhu z minulého týdne ale nechtěla věc komentovat. Odmítla přiblížit i parametry dohody.
Hlásím koaliční shodu na podobě klíčového opatření na podporu práce - Kurzarbeitu. Očekávám, že páteční vláda tuto dohodu potvrdí. Trvalý kurzarbeit by tak mohl plynule navázat na končící program Antivirus. https://t.co/hLqIuet0CM
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 23, 2020
Podle Schillerové se dnes koalici podařilo dosáhnout "přijatelného kompromisu pro všechny strany" a cílem je jeho co nejrychlejší projednání. Podle plánu se má opatření zavést od listopadu a má navázat na dočasný program Antivirus.
Kurzarbeit má upravit novela o zaměstnanosti z dílny ministerstva práce. Návrh se několikrát měnil. Podle ministerstva financí je v koalici shoda na tom, že opatření by měla aktivovat vždy jen vláda svým nařízením při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví. V novele z minulého týdne byly vyjmenovány také epidemie, kyberútok či přírodní pohroma. Pracovník by mohl doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to až rok. Dostával by od státu 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Firma by hradila sociální odvody i za neodpracované hodiny, a to ze 70 procent hrubého. Zdravotní pojištění by se platilo z běžného plného výdělku.
Odbory a zaměstnavatelé už dřív uvedli, že s takovým nastavením nesouhlasí. Odboráři požadovali například vyšší částku od státu. Také komunisté, kteří vládu podporují, zmiňovali 70 procent hrubého. Zaměstnavatelům zas vadilo, že by měli platit sociální odvody i za neodpracovanou dobu. Podle firem to není pomoc.
Ministerstvo práce navrhuje také prodloužit ošetřovné na celou dobu karantény či výuky na dálku a poskytovat ho na děti do 13 let. Nyní se vyplácí zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Podle politiků ANO úprava není potřeba, protože karanténa trvá deset dnů a školy se plošně nezavírají.
Ministryně práce navrhla také trvalé snížení platů politiků a soudců. Platová základna politiků odpovídá 2,5násobku průměrného platu státních zaměstnanců z předminulého roku, u soudců je to trojnásobek. Podle návrhu by to měl být nově ve skutečnosti dvojnásobek celostátní předloňské průměrné mzdy. Schillerová v pondělí řekla, že předloží vlastní návrh zmrazení platů ústavních činitelů. Dnes podle Maláčové na toto téma nedošlo.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Exministryně Maláčová odchází z vrcholné politiky
Jana Maláčová (ČSSD) , ošetřovné , kurzarbeit , Alena Schillerová , Vláda ČR , Ministerstvo financí , zaměstnání , zaměstnavatelé
Aktuálně se děje
před 26 minutami
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
před 31 minutami
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
před 1 hodinou
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
před 2 hodinami
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
před 3 hodinami
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
před 4 hodinami
Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou
před 4 hodinami
CNN: Trumpova administrativa zakázala klíčovým lékařským pracovníkům v USA mluvit s WHO
před 5 hodinami
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
před 6 hodinami
Zdravotníci nestíhají. Ebola se šíří rychleji, než jak postupují záchranné práce, přiznává WHO
před 7 hodinami
USA opět zaútočily na Írán
před 9 hodinami
Výhled počasí až do prvních dní astronomického léta. Meteorologové řekli, jak bude
včera
Moravec musí zaplatit pokutu, tvrdí Česká televize
včera
Soud vynesl první rozhodnutí v případu vraždy dívky v Pardubicích
včera
Babišova vláda prodloužila cenové stropy u paliv. Chce pokročit i s digitalizací
včera
Další nečekaný výkon na MS v hokeji. Češi za pískotu prohráli s Nory 1:4
včera
Tropické počasí prohloubí problémy se suchem. V Česku jen tak nezaprší
včera
Klempířovi může zlomit vaz i StarDance, míní politici z opozice
včera
Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole
včera
Co chrání ukrajinské nebe? Radary, drony i umělá inteligence
včera
Extrémní počasí se projevilo naplno. Evropu už nyní spalují téměř čtyřicetistupňová vedra
Západní Evropu zasáhla vlna extrémních veder způsobená takzvanou tepelnou kopulí, kvůli které v řadě zemí padají teplotní rekordy pro měsíc květen. Tento atmosférický jev, při němž se horký vzduch proudící ze severní Afriky zablokoval pod tlakovou výší nad evropským kontinentem, funguje jako poklička na hrnci, která stlačuje teplý vzduch k zemi a přináší dlouhotrvající spalující horka. Podle meteorologů jsou tyto vlny kvůli klimatickým změnám stále častější, intenzivnější a přicházejí v průběhu roku mnohem dříve než v minulosti.
Zdroj: Libor Novák