Daňový balíček měl platit od ledna. Zeman však dle právníků zákon omylem vetoval

Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a toto pondělí návrh daňových změn vrátil předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO).

Podle některých právníků je ale možné, že Zeman zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by se daňový balíček znovu vrátil do Sněmovny. Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon "vrací k dalšímu opatření", uvedl dnes server Info.cz.

Ministerstvo vnitra nicméně uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. Informaci ČTK potvrdil Vondráček i ministerstvo financí.

"Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabyde účinnosti 1. ledna 2021," sdělilo dnes na dotaz ČTK ministerstvo financí.

Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání, či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince. Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi Sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může "prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu".

Podle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. To by museli přehlasovat poslanci, aby zákon mohl platit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš Info.cz řekl, že by se k zákonu měli sejít poslanci. "Dle textu dopisu a jasné formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval a teď je již mimo jeho dispozici, takže se k němu Sněmovna bude muset sejit. Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu," uvedl Bartoš. V případě, že prezident zákon vetuje, může jeho nesouhlas přehlasovat Sněmovna hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy alespoň 101.

Takový výklad dopisu ale Hrad odmítl. "Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován," reagoval Ovčáček.

Žvanivost je strašlivý mor současnosti. Jako historka o “vetování” daňového balíčku.Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován!

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) December 29, 2020

Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.

"Uvedené změny zákona o daních z příjmů, spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních, považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti," stojí v prezidentově dopisu Vondráčkovi.

Původní verze, kterou v listopadu schválila Sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.

Poslanci rozpočet schválili a prezident ho podepsal se schodkem 320 miliard korun. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.

Zákon má vstoupit v účinnost prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu roku 2021. Ministerstvo financí uvedlo, že díky tomu, že skutečně vstoupí v účinnost k 1. lednu, bude již od tohoto data platit například vyšší základní sleva na poplatníka, nové sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent nebo stravenkový paušál.

"Okamžikem obecné účinnosti zákona (tedy 1. ledna 2021) dojde dále k osvobození státních dluhopisů, ke změně rozpočtového určení daní ve prospěch místních samospráv či ke snížení sazby na motorovou naftu o jednu korunu na litr. Ke zvýšení sazeb z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku dojde podle původního harmonogramu k 1. únoru 2021," uvedlo ministerstvo financí.

Související

Alena Schillerová

Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá

Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že podle jejího názoru nebude možné se vyhnout zvýšení některých daní. Podle šéfky resortu financí se plánované úpravy dotknou především spotřebních daní nebo rafinérského sektoru. V úvahu podle ní přichází také možné zdanění investičních bytů nebo vybraných návykových a škodlivých látek. Vyjádření zaznělo v televizním pořadu Nedělní debata na České televizi.
Andrej Babiš

Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak

Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.

Více souvisejících

Daně ,  zákony ,  Miloš Zeman ,  Radek Vondráček (ANO) ,  Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

24. října 2026 15:55

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

24. října 2026 14:39

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy