"Diktátorský strom neroste do nebe." Čeští politici odsoudili policejní zásah v Minsku

Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil policejní zásah proti demonstrantům v Minsku. Na twitteru uvedl, že Bělorusové mají právo na svobodu slova a demokracii. Zásah běloruské policie po prezidentských volbách, které podle oficiálních údajů opět vyhrál prezident Alexandr Lukašenko, kritizuje i česká opozice.

Běloruská policie v neděli večer v Minsku zasáhla proti demonstrantům, kteří protestovali proti výsledkům prezidentských voleb a označovali je za zfalšované. Policisté použili slzný plyn, zábleskové granáty, gumové projektily a vodní děla, podle svědků policejní automobil také najel do skupiny protestujících. Podle lidskoprávní organizace Vjasna při protestech zemřel člověk, policisté zadrželi nejméně 120 lidí.

"Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří," uvedl Babiš.

Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří. Bělorusové mají právo na svobodu slova a demokracii.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 10, 2020

"Události kolem registrace prezidentských kandidátů, průběhu voleb i následných násilných střetů vytrvale sledujeme. Konkrétní zákroky vůči kandidátům a opozici si zaslouží zevrubné prošetření," napsal na twitteru ředitel zahraničního výboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Sdílím zájem na politické i ekonomické prosperitě Běloruska a věřím, že demokratická společnost primárně sestává právě z angažovaných občanů.????

— Rudolf Jindrák (@rudolf_jindrak) August 10, 2020

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na dotaz ČTK uvedl, že Hrad se nebude vyjadřovat nad rámec Jindrákových slov.

"Držel jsem pěsti Bělorusům, aby konečně měli šanci nastoupit cestu svobody a prosperity. Nyní jsem stále s nimi, aby dokázali přežít brutální zákroky své vlády. Přeji jim z celého srdce lepší budoucnost," uvedl předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD).

Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v souvislosti s policejním násilím v Minsku zpochybnil férovost prezidentských voleb. "Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79 procenty, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet?" uvedl na twitteru.

Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet?? @kducsl vyzve dnes naší vládu k činu. Je třeba konat! Tak jako konala vláda ČR??po Lukašenkových represích v roce 2010. #svoboda_není_samozřejmost pic.twitter.com/VVQ586uywd

— Ondřej Benešík (@BenesikOndra) August 10, 2020

Česká vláda podle něj musí na policejní násilí reagovat, jako když po represích Lukašenkova režimu v minulosti přistoupila k zavedení embarga na dovoz zbraní a podobného materiálu, který by Bělorusko mohlo využít k represím.

Lidovci následně vyzvali vládu, aby připravila adresné sankce vůči osobám zodpovědným za volební manipulace a porušování lidských práv a nastavila vstřícnou politiku vůči těm, kdo z Běloruska prchají před politickými represemi. Kabinet by měl podle KDU-ČSL také vyšetřit původ zábleskových granátů českého původu, které běloruská policie podle svědků používá proti demonstrantům. Podle lidovců by Česko také mělo podpořit svolání mimořádného summitu EU kvůli dění v Bělorusku.

Policejní zásah odsoudila i opoziční ODS. "Odmítáme násilné potlačení protestů v Bělorusku. Lidé mají mít právo vyjadřovat svobodně svoje názory. Režim Alexandra Lukašenka se takto brutálně nesmí chovat k vlastním občanům," uvedl předseda strany Petr Fiala.

Odmítáme násilné potlačení protestů v Bělorusku. Lidé mají mít právo vyjadřovat svobodně svoje názory. Režim Alexandra Lukašenka se takto brutálně nesmí chovat k vlastním občanům.

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 10, 2020

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že pilířem demokracie není vojenská technika v ulicích, ale svobodné volby.

"Myslím na všechny běloruské občany, kteří touží po svobodě a demokracii, ale svou vůli nemohli projevit ve svobodných volbách, protože ty byly rozhodnuty těmi, kdo počítali hlasy. Žádný diktátorský strom ale neroste do nebe, jednou hlas svobody už nepůjde nijak umlčet," reagovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Myslím na všechny běloruské občany, kteří touží po svobodě a demokracii, ale svou vůli nemohli projevit ve svobodných volbách, protože ty byly rozhodnuty těmi, kdo počítali hlasy. Žádný diktátorský strom ale neroste do nebe, jednou hlas svobody už nepůjde nijak umlčet.

— Markéta Adamová (@market_a) August 10, 2020

"Svoboda slova a shromažďování je základním lidským právem, jehož potlačování nesmí mít místo v žádné společnosti. Apelujeme na vládu České republiky, aby násilí vedené diktátorským režimem prezidenta Lukašenka rázně odsoudila a činila všechny možné kroky na podporu občanských svobod v Bělorusku," uvedl ve svém stanovisku senátorský klub Starostů a nezávislých.

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nestraník) uvedl, že chce do Senátu pozvat opoziční prezidentské kandidáty, aby s nimi senátoři mohli jednat o tom, jak Česko může Bělorusku pomoci.

"Ministerstvo zahraničních věcí ČR vyjadřuje znepokojení nad průběhem letošních prezidentských voleb v Bělorusku. Považujeme za nepřijatelné, že v souvislosti s předvolební agitací a výkonem shromažďovacího práva byl ještě před hlasováním zadržen vysoký počet osob. Stejně nepřijatelné jsou i zákroky represivních složek proti občanům, protestujícím proti průběhu a výsledkům voleb," uvedla diplomacie v tiskovém prohlášení.

Ministerstvo kritizovalo vyloučení hlavních opozičních kandidátů z voleb i průběh hlasování a sčítání hlasů. Podle běloruské opozice byly výsledky, podle nichž vyhrál s 80 procenty hlasů dosavadní prezident Alexandr Lukašenko, zmanipulované. "Považujeme za politováníhodné, že nebylo umožněno řádné působení volební pozorovatelské mise OBSE, jediné důvěryhodné mezinárodní organizace monitorující volby v tomto regionu," uvedla diplomacie.

"Navzdory nerovným podmínkám projevila běloruská společnost o tyto volby nebývalý zájem, o čemž svědčí jak masová návštěvnost předvolebních vystoupení kandidátky Svjatlany Cichanouské, tak skutečná účast v den voleb. Takto silné volání veřejnosti po skutečně svobodných volbách nelze ignorovat," uvedlo ministerstvo zahraničí.

Diplomacie upozornila, že Česko plně respektuje nezávislost a suverenitu Běloruska. Zároveň ale bude Praha podle ministerstva zahraničí "za každých okolností podporovat svobodu projevu a shromažďování a rovnou politickou soutěž".

Související

Zatýkání v Bělorusku

Běloruská policie zatkla desítky lidí včetně novinářů

Běloruské bezpečnostní složky dnes zadržely desítky lidí včetně několika novinářů nezávislých médií. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž policie zatýkala na místě plánované demonstrace proti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Běloruské úřady varovaly před účastí na protivládních shromážděních. Opozice se snaží obnovit demonstrace, které v posledních měsících zeslábly.

Více souvisejících

demonstrace v Bělorusku Andrej Babiš Rudolf Jindrák Miloš Zeman Markéta Pekarová Adamová Ondřej Benešík Pavel Fischer Bělorusko Česká republika politika ministerstvo zahraničí Petr Fiala (ODS) Miloš Vystrčil (ODS)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 1 hodinou

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 9 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 11 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 12 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy