ROZHOVOR | Diskriminace postižených je daná v zákonech. Člověk dřív umře než dostane příspěvek, tvrdí Krása

ROZHOVOR - Lidé se zdravotním postižením mohou dnes většinou plnit skoro jakoukoliv práci a jsou především omezení jen úrovní jejich vzdělání. Stát zároveň nedostatečně podporuje zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu. Řekl to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky sdružuje české spolky osob se zdravotním postižením. Poskytuje sociální poradenství zdravotně postižením, zabývá se osvětou a propagací, vytváří podmínky pro podporu a začleňování sociálně znevýhodněných skupin občanů a také pomáhá zdravotně postižením s návratem do práce či udržením na pracovním trhu. ”Je těžké kritizovat lidi se zdravotním postižením, kteří zaměstnání preferují invalidní důchod. Ne každý je stejný a má vůli uspět. Nedá se tomu lidi naučit, mají to mít v sobě,” říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda rady Václav Krása.

Jaké postavení v současné době mají zdravotně postižení lidé na českém pracovním trhu? Nakolik je pro ně těžké najít práci?

Samozřejmě se v dnešní době, kdy je poměrně vysoká zaměstnanost, zda, že i lidé s těžším zdravotním postižením mohou sehnat nějaké zaměstnání. Podpora jejich zaměstnávání ale není úplně ideální. Státní podpora chráněného trhu práce, kdy zaměstnavatelé zaměstnávají vice než padesát procent osob se zdravotním postižením, je poměrně velká a tímto způsobem je zaměstnáno zhruba třicet pět procent zdravotně postižených. Větší problém je na volném trhu práce, kdy člověk se zdravotním postižením najde nějakou práci a pracuje v kolektivu lidí, kteří ani o této problematice nevědí. Má tam podstatně širší sociální vazby, než kdyby pracoval na chráněném trhu práce a pořád by se stýkal se stejnými lidmi.

Takže upřednostňujete zaměstnávání na volném trhu práce?

Ano, a podpora státu takového zaměstnávání je z našeho pohledu malá. Zaměstnavatelé sice získají příspěvek na úpravu pracoviště, aby se třeba vozíčkář dostal do této budovy nebo měl adekvátní toaletu, ale prosazujeme, aby například zaměstnavatel nemusel platit za zdravotně postiženého zaměstnance sociální pojištění. Vždyť když člověk se zdravotním postižením má zaměstnání a platí za sebe sociální pojištění, tak odvádí daně ale hlavně něco vytváří. Má peníze, aby utrácel, což se projeví na výběru DPH. Tedy tím, že je člověk zaměstnán, ještě ve větší míře vrací do společnosti. Když ti lidé nejsou zaměstnání, většinou to vede i k tomu, že jejich aktivita je nižší, jsou náchylnější k nemocem i depresím, což je spojené s většími útratami na zdravotnictví. Zároveň víme, že volný trh není pro všechny. Například lidé s větším mentálním postižením nemohou být zaměstnání na volném trhu práce a můžou tedy pracovat jenom buď doma nebo ve chráněné dílně. 

Jaké jiné změny jsou potřeba  v této sféře? 

Každý zaměstnavatel v Česku, který zaměstnává více než dvacet pět osob, musí zaměstnat čtyři procenta lidí se zdravotním postižením, tedy na každých dvacet pět zaměstnanců musí mít jednoho člověka se zdravotním postižením. Jinak dostává značnou sankci ale může naplnit tuto povinnost i jiným způsobem. Může odebírat výrobky i služby od firem, které zaměstnávají víc než padesát procent osob se zdravotním postižením. Například dneska jsou úklidové firmy, kde je víc než padesát procent zaměstnanců jsou neslyšící. Třetí možnost pro zaměstnavatele je zaplatit sankci. Považujeme to za úplně nejhorší, protože neplní to úkol, aby co nejvíce lidí se zdravotním postižením bylo zaměstnáno. 

Co všechno musejí udělat zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají lidi se zdravotním postižením?

Není toho moc. Zaměstnavatel, který zaměstnává víc než padesát procent zdravotně postižených lidí, má víc povinností. Za každou osobu se zdravotním postižením v současné době dostává měsíčně třináct tisíc korun. Zároveň musí prokázat, že může poskytnout vhodné pracoviště i asistenty, kteří těm lidem budou pomáhat. Také musí pravidelně vykazovat, kolik lidí zaměstnává. Peníze na zaměstnání lidí se zdravotním postižením přitom dostává zpětně čtyřikrát za rok. Zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotně postižené lidi na volném trhu, nemusí dělat nic, akorát musí zajistit, aby se pracovník do pracoviště dostal. Dostává peníze na úpravu pracoviště a jedenkrát za rok příspěvek ve výši 44 tisíc korun, který jde například na asistenty. Je to poměrně malá pomoc a my prosazujeme, aby zaměstnavatel měl větší podporu, přitom ne dávkou ale odpočtem některých daní nebo pojistného. Zaprvé je to lépe zpracovatelné, zadruhé každá dotace za sebou má řadu administrativních nároků. Každý případ musí posoudit úředník a tedy může nastat problém subjektivního hodnocení.

Jaké uplatnění na trhu mohou najít například lidé se zrakovým nebo tělesným postižením?

Záleží to na vzdělání. Lidé se zdravotním postižením se především v minulém režimu velmi málo dostávali k pořádnému vzdělání. Vytěsňovali je ze základních škol a studovali spíš ve speciálních školách. Pořád se to projevuje u lidí ve věku zhruba od 45 do 55 let. Dneska už existují různé podpůrné systémy pro studium lidí se zdravotním postižením, a proto vzdělanostní úroveň mladších ročníků je mnohem větší, i když pořád nedosahuje úrovně, která je pro populaci republiky standardem. Dneska už řada právníků jsou nevidomí, a to díky technice, která už v dnešní době jim může leccos nahradit. Už jsou schopní normálně pracovat na počítačích. U lidí na vozíku je situace ještě lepší, jenom jim stačí zpřístupnit to prostředí.

Záleží to především na vůli člověka a na odhodlání pracovat i vzdělávat se. Problém je v tom, že se u nás příliš brzo dávají invalidní důchody. Pro některé je lepší variantou, než se někdy zaměstnat. Mají důchod i příspěvek na mobilitu. Dostanou zhruba třináct tisíc, ještě pět tisíc si někdy načerno přidělají a když se naučí žít skromně i nekupovat zvlášť drahé věci, tak ten příjem jim postačí a jsou spokojení. Je to špatně především tím, že se takhle ochuzují o sociální vazby a vůbec život ve společnosti. Musíme tedy změnit systém tak, aby napřed nutil lidi být zaměstnání. Invalidní důchody by se měly poskytovat jen lidem, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu opravdu nemohou sehnat adekvátní zaměstnání.

S jakými problémy se na vás nejčastěji obracejí?

Paradoxně ne se zaměstnáním. Akorát teď řeším jeden případ, kdy ředitel zase chce vyhodit učitelku na vozíku. Minule jsme tomu zabránili ale obrátila se na mě znovu. To je případ skryté diskriminace, vždyť každý zaměstnavatel dobře ví, že nemůže odmítnout pracovníka při výběrovém řízení, pokud splňuje jiné parametry, jenom proto, že člověk je se zdravotním postižením. Učitelé vždycky mají smlouvu na jeden rok a ředitel jí prostě napsal, že je nadbytečná. Často zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat lidi se zdravotním postižením, protože se bojí, že budou pořád nemocní nebo že ten nutný výkon nepodají.

Jsou případy diskriminace lidí se zdravotním postižením v jiných sférách?

Spíš bych viděl diskriminaci přímo v zákonech. Například lidé, kteří mají plný invalidní důchod, nemůžou se hlásit na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a nemají nárok na podporu, když o zaměstnání přijdou. Jsou problémy i například ve vzdělání, kdy některé školy nedělají dostatečně úprav, aby byly přístupné pro lidi se zdravotním postižením

Na co jiného si u vás lidé se zdravotním postižením stěžují kromě problémů se zaměstnáním?

Nejvíce se stěžují, že se jim třeba nepřiznávají průkazky osoby se zdravotním postižením, příspěvky na péči a podobně. Máme například řadu případů, kdy člověk dřív umřel než dostal ten příspěvek. Vinou je byrokracie a zdlouhavost celého toho jednání. Myslím si, že by se v naší společnosti na takové úrovni rozvoje to vůbec nemělo stávat. Špatně funguje i systém posuzování zdravotního stavu. Posudkoví lékaři jsou většinou přestárlí a vyhořelí. Ta práce není příliš společensky uznávaná, a proto lékař radši dělá v nemocnici než posudkového lékaře. Kvalita a výkonnost posudkového lékařství je tedy velmi špatná a myslím si, že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo s tímto něco razantně a co nejdříve udělat. Například se stává, že vozíčkář požádá o schodišťovou plošinu a posudkový lékař mu tu žádost zamítne. Člověku tedy zbyde se odvolat proti tomuto rozhodnutí, a to odvolávací řízení trvá zhruba rok.

Nakolik je hromadná doprava v České republice přístupná pro lidi se zdravotním postižením?

Řekl bych, že zhruba padesát procent autobusové, tramvajové a někde i trolejbusové dopravy je ve městech bezbariérová. To je skoro dostačující, protože ne každou tramvají jede člověk se zdravotním postižením a když tramvaje jedou po deseti minutách, tak určitě ta druhá je bezbariérová. Situace v ostatních větších českých městech zhruba nad patnáct tisíc lidí je podobná. Tudíž v současné městské dopravě tolik problémů nevidím. Zároveň se ne každý dostane k tramvaji. Například v Praze existuje doprava Ode dveří ke dveřím a chtěl bych ji vice prosadit. Také některé metrové stanice v Praze, které se budovaly ještě před rokem 1989, ještě nejsou přístupné pro lidi se zdravotním postižením. Postupně se jednotlivé stanice upravují ale my v tomhle úplně netlačíme, protože víme, nakolik je to nákladné, vždyť se prakticky celá stanice musí předělat. 

Přetrvávají nějaké problémy v meziměstské dopravě?

Bohužel většina autobusových linek v meziměstské dopravě je bariérová. Problémy jsou i v železniční dopravě. Dlouho jsme spolupracovali s Českými dráhami a podařilo se nám prosadit, aby podstatně více jejich vlaků obsahovaly upravený vagon, který má speciální zvedací plošiny, upravené toalety a podobně. Teď je ale na trhu podstatně více dopravců, a proto intenzivně jednáme například s ministerstvem dopravy, aby tyto nové dopravce minimálně měly stejný standart jako České dráhy. Navíc pokud vozíčkář v době, kdy tady byly jenom České dráhy, potřeboval jet přes celou republiku, stačilo, aby si koupil jen jeden lístek. Nezáleželo na tom, kolik přestupů musel udělat, České dráhy mu na celé cestě musely zajistit bezbariérový vůz. Při dnešní liberalizaci meziměstské dopravy za celou tu cestu vyměníte několik dopravců, kteří mezi sebou takhle nekomunikují a najednou se například ukáže, že při přestupu do RegioJet v Praze ve vlaku není vagon, přístupný pro zdravotně postižené lidi. Ministerstvo dopravy by tedy mělo vytvořit takzvanou jednotnou jízdenku, která by platila pro všechny dopravce.

Související

Tomáš Přibyl Rozhovor

Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 
Jicchak Rabin a Jásir Arafat si potřásli rukou před zraky Billa Clintona po podepsání dohody z Osla, která ukončila první intifádu. Rozhovor

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 

Více souvisejících

rozhovor Václav Krása zaměstnavatelé firmy zdravotně postižení

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Ilustrační fotografie.

Nehoda kamionu odpoledne zablokovala dálnici D1

Nehoda kamionu zablokovala dnes odpoledne dálnici D1 na Novojičínsku. Směr na Brno byl na téměř čtyři hodiny neprůjezdný. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková. Kamion podle ní havaroval pravděpodobně vinou počasí.

před 1 hodinou

Švýcarsko, ilustrační fotografie.

Švýcarsko se přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu

Švýcarsko se dnes přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie. Oznámila to švýcarská vláda. Švýcarsko tak zakazuje převážet, obchodovat či zprostředkovávat transakce s ruskou ropou přepravovanou po moři, když její cena přesahuje 60 dolarů za barel (přes 1300 korun).

Aktualizováno před 2 hodinami

Ruská armáda

Ukrajinou opět otřásají výbuchy. Dopadají na ni další ruské rakety

Ukrajina dnes ohlásila další rozsáhlý ruský vzdušný útok na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy a exploze byly slyšet i na jiných místech. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Tři lidé zemřeli a další utrpěli zranění, když ruská střela zasáhla obytnou budovu ve městě Kryvyj Rih. Protivzdušná obrana sestřelila 60 ze 76 ruských střel, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Odboráři předali Fialovi požadavky k valorizaci platových tarifů učitelů

Zástupci školských odborů předali ve čtvrtek dopisem premiéru Petru Fialovi (ODS) své požadavky k rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a odměny. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda školských odborů František Dobšík. Na požadavku, aby do tarifů šlo 80 procent slíbeného navýšení rozpočtu na platy, se odboráři minulý pátek shodli s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN). 

Aktualizováno před 3 hodinami

Ilustrační foto

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. Řekli také, že OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun. 

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Veterináři objevili sedmé ohnisko ptačí chřipky v Česku

Nové ohnisko ptačí chřipky zjistili veterináři v malém chovu v obci Rovečné na Ždársku. Chovatel měl 15 slepic a sedm kachen, uhynulo mu 15 kusů drůbeže, zbývající byla utracená. Státní veterinární ústav Praha z odebraných vzorků potvrdil výskyt ptačí chřipky H5N1, sdělil dnes dopoledne ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o sedmé ohnisko ptačí chřipky, které se objevilo v Česku od začátku tohoto měsíce. Kvůli šíření nákazy je v Česku od středy plošně zakázaný venkovní chov drůbeže.

před 3 hodinami

Zuzana Čaputová

Čaputová odvolala vládu premiéra Hegera, zatím zůstane v úřadu

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes odvolala vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna ve čtvrtek vyslovila nedůvěru. Hegerův kabinet podle ústavy zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, ovšem s omezenými pravomocemi. Čaputová současně vybídla politiky k dohodě o uspořádání předčasných voleb v prvním pololetí příštího roku. V řádném termínu by se volby konaly v únoru 2024.

Aktualizováno před 3 hodinami

Kalamita na dálnici D1

Sněhová kalamita komplikuje provoz v celém Česku, na D1 kolabovala doprava

Sněžení dnes od rána komplikovalo dopravu na řadě míst republiky, zejména na východě země. Provoz na silnicích především na Vysočině a Moravě brzdily ráno nehody a kamiony uvízlé v kopcích. Některé silnice byly pro kamiony uzavřené. Dálnice D1 spojující Prahu a Brno byla na několika místech zablokovaná, tvořily se tam mnohakilometrové kolony. Hromadná doprava se potýkala s problémy v Brně, Ostravě či okolí Prahy. Některé vlaky zastavily pády stromů na trakční vedení či koleje, a to včetně hlavního železničního koridoru na Slovensko mezi Mosty u Jablunkova a Čadcou. Vlaky nabíraly zpoždění.

Aktualizováno před 3 hodinami

Miloš Zeman

EET končí. Zeman podepsal i růst přídavků na děti

Elektronická evidence tržeb (EET) skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman, stejně jako novelu o státní sociální podpoře. Přídavky na dítě tak vzrostou od ledna o 200 korun na 830 až 1580 korun měsíčně. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Twitter zablokoval účty některých novinářů. EU hrozí sankcemi

Společnost Twitter zablokovala na své stejnojmenné sociální síti účty několika renomovaným novinářům, kteří se ve svých příspěvcích zabývali majitelem společnosti Elonem Muskem a při tom podle Twitteru porušovali nové smluvní podmínky. Mezi zablokovanými jsou mimo jiné redaktoři deníků The New York Times, The Washington Post či stanice CNN. Mluvčí Twitteru serveru The Verge sdělila, že pozastavení účtů souvisí s lokalizačními daty, která tito novináři o Muskovi sdíleli.

Aktualizováno před 3 hodinami

Nemocnice Na Bulovce

Pražské nemocnice se plní dětmi s RS viry, jsou na hranici kapacit a omezují návštěvy. Epidemie sílí i na Moravě

V pražských nemocnicích přibývá hospitalizovaných malých dětí včetně několikatýdenních kojenců. Hlavní příčnou nárůstu jsou takzvané RS viry, jejichž epidemie jsou před začátkem chřipkové sezony běžné, letošní je ale podle lékařů silnější než obvykle. Některé nemocnice jsou na hranici kapacit, uvedli na dotaz ČTK jejich zástupci.

před 4 hodinami

Josef Abrhám

Josef Abrhám by oslavil 83 narozeniny. Laskavý herec jako cihlářský synek z evangelické rodiny?

Proslavily ho role všelijakých fešáků, svůdníků, lékařů, role humorné i vážné. Ale nejvíc ze všeho se Josef Abrhám, který zemřel v pondělí ve věku 82 let, zapsal divákům do paměti jako záletný doktor Blažej ze seriálu Nemocnice na kraji města nebo falešný vrchní v komedii Vrchní, prchni! Jeden z nejpopulárnějších českých herců své umění, podle kritiků bravurní, uplatnil nesčetněkrát na divadle, ve filmu i na televizní obrazovce. Svou dlouholetou manželku Libuši Šafránkovou přežil o necelý rok.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Světu došly zásoby vakcíny proti choleře

 Světu prakticky došly zásoby vakcíny proti choleře. Upozornila na to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Děje se tak v době sílícího šíření infekční nemoci, která se projevuje akutními průjmy, zvracením a dehydratací. Letos hlásilo propuknutí epidemie cholery zhruba 30 zemí světa, což je asi třikrát více, než je běžné.

před 5 hodinami

Evropský parlament

EU schválila další sankce proti Rusku, zasáhnou členy vlády, soudce i propagandu

Státy Evropské unie dnes formálně schválily devátý balík sankcí proti Rusku, který má dále omezit možnost pokračování ruské válečné agrese proti Ukrajině. Oznámila to Rada EU. Evropský blok nově omezí export materiálů a technologií využitelných pro vojenské účely a zakáže investice do ruského důlního průmyslu. Sankční seznam se rozšíří o 190 lidí a subjektů včetně členů vlády, soudců ústavního soudu či příbuzných oligarchů.

před 6 hodinami

Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka

Fiala s Jurečkou a Adamovou jednali o uspořádání s pražskou Spolu

K řešení situace na pražském magistrátu na vládním půdorysu je potřeba vůle obou stran, tedy i pražských Pirátů a STAN, uvedl premiér a předseda ODS Petr Fiala na twitteru po jednání koalice Spolu. Schůzky se podle připojené fotografie účastnili s Fialou předsedové TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a KDU-ČSL Marian Jurečka a zástupci pražských organizací jejich stran. Mluvčí vlády Václav Smolka ČTK na dotaz, zda budou následovat další jednání či výzvy, řekl, že zůstane pouze při konstatování sděleném na sociální síti.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Roman Janoušek

Janoušek se může v úterý dostat na svobodu, soud chce rozhodnout

O stížnosti odsouzeného lobbisty Romana Janouška proti zamítnutí jeho žádosti o dřívější propuštění z vězení plánuje pražský městský soud rozhodovat v úterý. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí soudu Adam Wenig. Jednání bude podle něj neveřejné. Pokud by soud Janouškovi vyhověl, musel by dát věznici okamžitě pokyn k lobbistovu propuštění.

Aktualizováno před 7 hodinami

V centru Berlína prasklo obří akvárium

V centru Berlína prasklo obří akvárium, voda zpustošila okolí

V centru Berlína prasklo obří akvárium, které bylo součástí komplexu s hotelem a dalšími službami, a do okolí se z něj rozlila voda. Byla kvůli tomu uzavřena důležitá dopravní tepna, ulice Karla Liebknechta. Podle policie zranění utrpěli dva lidé, kteří byli odvezeni do nemocnice. Policie vyloučila, že by šlo o útok, deník Bild uvedl, že akvárium prasklo kvůli únavě materiálu navzdory tomu, že nedávno prošlo rekonstrukcí. 

před 7 hodinami

Obětí listopadového zemětřesení na Jávě je nakonec mnohem více

Počet obětí zemětřesení, které v listopadu zasáhlo indonéský ostrov Jáva, se zvýšil na 602. To je téměř dvakrát víc, než uváděla dosavadní bilance. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na představitele místních úřadů.

Zdroj: ČTK

Další zprávy