Doba uhelná má v ČR skončit. Komise stanoví postup útlumu těžby uhlí

Uhelná komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Řekl to dnes po jejím zasedání v Prunéřově na Chomutovsku ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Doba uhelná podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) končí. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.

"Toto rozhodnutí samozřejmě vítáme, ale samo o sobě nezaručuje nic. Rozhodující bude, jak rychle bude dnes zahájené zavírání uhelných zdrojů pokračovat a v kterém roce skončí. Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna," uvedl Rovenský.

Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. Pracovní skupina číslo 1 se sejde v červnu. "Pokud budeme mít nějaký základní závěr, není vyloučená varianta, že bychom se celá komise sešli do začátku léta," uvedl Brabec.

Společnost ČEPS je přizvána do jedné z pracovních skupin uhelné komise. "Je to taky o tom, abychom udrželi stabilitu přenosové soustavy," uvedl Havlíček. Konečný scénář, který komise předloží vládě, v sobě zahrne parametry technologické, ekonomické, závazky ČR vůči Evropské komisi a odhadovanou úroveň ceny emisních povolenek. "Což v tom bude hrát zásadní roli," řekl Havlíček.

Do konce roku bude definitivní varianta časového rozvrhu útlumu uhlí v ČR. Dnešní Uhelná komise projednávala podmínky pro udržení stability přenosové soustavy a nové kritérium pro odstavování zdrojů, tzv. ukazatel emisní intenzity. Zasedání proběhlo v elektrárně v Prunéřově. pic.twitter.com/DfXDuGzgL5

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) June 5, 2020

O postupném odstavování dalších hnědouhelných elektráren bude podle Havlíčka rozhodovat do jisté míry i stanovený "jízdní řád" uhelné komise. "Nebudeme určovat, který zdroj má být vypnut, my ukážeme jisté emisní parametry, to je to, co jsme schválili v rámci uhelné komise," uvedl. "Uhelná komise neukáže na tu či onu elektrárnu, ale musí dohlédnout, že se naplní parametry, které vytyčí, pokud to vláda schválí," dodal ministr.

Uhelná komise by podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který je jejím členem, mohla navrhnout uzavření elektráren Počerady a Chvaletice, které patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí. "Zejména, když nyní uhelná komise schválila, že nejdříve mají končit nejšpinavější elektrárny," řekl.

Do procesu odstavování elektráren vstupuje podle ředitele ČEZu Daniela Beneše klimaticko-energetická politika Evropské unie a celého světa, která vede k ekonomickému chování provozovatelů. "To souvisí s cenou emisní povolenky," uvedl.

Uhelná komise zasedala v Prunéřově, kde k 30. červnu skončí provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Zaměstnává 150 lidí, kteří přecházejí do elektrárny Prunéřov II, oznámil dnes ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. Elektrárny Prunéřov provozuje energetická společnost ČEZ a patří k největším producentům skleníkových plynů v České republice. Před elektrárnou Prunéřov II se dnes sešli aktivisté, kteří žádali co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí.

Související

Důl, ilustrační foto

Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise.
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie

Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

Je možné, že využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla kvůli situaci na trhu skončí dříve než ve stanoveném roce 2038. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Dnešní doporučení Uhelné komise podle nich není překvapivé, na základě dřívějších vyjádření členů komise se očekávalo. Připomínají také spojitost se sousedním Německem, kde je termín konce uhlí stanoven na stejný rok.

Více souvisejících

uhelná komise Richard Brabec (ANO) Karel Havlíček Jan Rovenský (Greenpeace) Těžba uhlí Energetika Ekologie Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

před 9 hodinami

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

před 9 hodinami

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

před 11 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

před 12 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

před 12 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

před 13 hodinami

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

před 14 hodinami

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

před 15 hodinami

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy