Česká republika má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl dnes po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Tisková konference byla bez dotazů novinářů.
Firmy z Evropské unie budou podle ministra pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.
Zástupci energetiky se mají kvůli současné situaci podle Síkely znovu sejít příští týden. Česká republika je podle ministra připravena na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska. Dnešního jednání krizového štábu se kromě Síkely zúčastnil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zástupci společnost Net4Gas, která je provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR, zástupci Správy státních hmotných rezerv (SSHR), společnosti Čepro, ČEPS a zástupci všech významných obchodníků a výrobců energií.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého ode dneška odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.
ČR je podle Síkely od dnešního rána ve spojení s úřadem předsedy Evropské rady, EU dnes zveřejní společný výstup na ruský požadavek na platby za energie v rublech, ve kterém platby v ruské měně odmítne.
"Příští týden 7. dubna na tento postup naváže jednání expertních ministerských skupin Evropské unie. A jejím úkolem bude dopracovat to, na čem jsme se už předběžně dohodli, a sice detail společných nákupů energií v rámci Evropské unie a koordinace přípravy na zimu. Česká republika samozřejmě od začátku tento jednotný postup na úrovni Evropské unie podporuje," řekl Síkela.
Dnes odpoledne začne jednání Mezinárodní energetické agentury na ministerské úrovni, předmětem jednání bude další dobrovolné uvolňování ropy na trh ze strany členských států agentury. "Již dříve se členské státy shodly na uvolnění 60 milionů barelů ropy," uvedl Síkela s tím, že tato ropa již na trh přichází. Předpokládá se uvolnění dalších 120 milionů barelů ropy, 60 milionů z toho má poskytnout USA. "Což považuji za krok velice prospěšný z hlediska stabilizace trhu," dodal Síkela.
Dodávky plynu do EU pokračují nehledě na požadavek platit rubly
Dodávky ruského plynu do Evropy pokračují bez přerušení. Průtoky dvěma ze tří hlavních plynovodů přivádějících ruský plyn do Evropy - Nord Streamem 1 přes Baltské moře a plynovedem přes Ukrajinu na Slovensko, zůstaly stabilní. Průtoky další hlavní trasou, plynovodem Jamal přes Bělorusko, změnily směr a přivádějí plyn z Německa do Polska. To však není neobvyklé a nemusí to nutně znamenat novou politiku, upozornila agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom oznámil, že pokračuje v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu podle požadavků evropských zákazníků. Podle ruské tiskové agentury RIA si Gazprom na dnes zarezervoval také kapacitu pro dodávky do Evropy plynovodem Jamal. Ne vždy však Gazprom rezervovanou kapacitu využije.
Údaje slovenského provozovatele plynovodů Eustream ukazují, že denní nominace, tedy požadavky na dodávky ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu, vzrostly v pátek na nejvyšší hodnotu od 30. listopadu, uvedla agentura Reuters.
Podle dekretu ruského prezidenta mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Západní představitelé tento model odmítají.
Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně. Za tu by Gazprombank nakoupil rubly a uložil je na klientův rublový účet. Z toho by se pak uskutečnila platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.
Evropské státy, který za ruský plyn platí převážně v eurech, tvrdí, že Rusko nemá právo měnit smlouvy. Skupina zemí G7 ruský požadavek odmítla.
Ceny plynu v Evropě od Putinova oznámení, že plánuje požadovat platby za plyn v rublech, kvůli nejistotě kolem dekretu rostly. Cena termínového kontraktu na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si od oznámení připsala zhruba deset procent. Dnes nejprve pokračovala v růstu, později však své zisky smazala.
Rusko je důležitým dodavatelem energetických surovin do Evropy. Tyto dodávky jsou nejsilnější pákou, kterou může Putin využít v boji proti sankcím, jež na Rusko uvalují západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu, upozornila agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden řekl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé platili za zemní plyn v rublech okamžitě. Z technologického hlediska půjde o delší proces. Analytici v Moskvě předpokládají, že systém začne plně fungovat možná až v květnu. Agentura Reuters s odvoláním na svůj zdroj uvádí, že součástí některých kontraktů je, že plyn je dodán ještě před zaplacením, což znamená, že kohoutky nebudou zavřené okamžitě.
Gazprom dnes také oznámil, že jeho vývoz plynu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz v prvním čtvrtletí klesl o 27,1 procenta na 38,5 miliardy metrů krychlových. V samotném březnu vývoz meziročně klesl o 16 procent v průměru na 494 milionů metrů krychlových denně, což ale bylo o 17 procent více, než činil průměr v únoru, a nejvyšší údaj za sedm měsíců.
Související
Síkela a další dostali zelenou. Evropský parlament schválil tým komisařů von der Leyenové
Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák