"Dohodáři" zřejmě dostanou náhrady 350 korun za den, návrh prošel Sněmovnou

Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zřejmě dostanou v případě výpadku příjmů kvůli epidemii koronaviru náhrady 350 korun za den. Podmínkou bude mimo jiné to, že odváděli nemocenské pojištění. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes zrychleně už v úvodním kole schválila Sněmovna hlasy 143 ze 154 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo.

Takzvaní dohodáři budou moci podle předlohy žádat o příspěvek zpětně za období od 12. března do 8. června. Celkem tedy dosáhnou až na 31.150 korun. Žádat budou moci lidé, kteří práci na dohodu plnili nejméně čtyři z šesti měsíců před koronavirovou krizí. Novelu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

"Změna byla projednávána napříč politickým spektrem a není účelné její přijetí odkládat," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podmínkou bude výkon práce 4/6 měsíců před krizí a doložení dohody i mzdových listů. Novela řeší i souběhy OSVČ s pojištěnou dohodou. Tito lidé budou moci nově požádat o kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 500 Kč denně, nejvýše 44 500 Kč. Nyní je na řadě @senatCZ a pan prezident.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) July 10, 2020

Opozice ale poukazovala na to, že pomoc pracovníkům na dohody prosazovala neúspěšně už dřív a vládní návrh přichází pozdě. "Vláda vystavila řadu lidí tomu, že museli jít na úřad práce nebo se ocitli ve finančních potížích," uvedla Věra Kovářová (STAN). Podle Lucie Šafránkové (SPD) vláda pracující na dohody dlouhodobě ignorovala a v podstatě diskriminovala. "Pozdě, ale přece," konstatoval pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Na rozdíl od živnostníků a společníků malých společnostní s ručením omezeným budou muset lidé pracující na dohody doložit tato ujednání a mzdové listy, protože finanční správa o nich nevede evidenci. Vyřizování žádostí tak bude delší.

Na podporu bude mít nárok podle odhadu ministerstva financí až 116.000 lidí. Česká správa sociálního zabezpečení na konci března evidovala 222.600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.

Na dohody často pracují samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi nebo studenti. Využívají se i u kratších úvazků. Komunistický poslanec Leo Luzar ale prohlásil, dohody představují novodobé pracovní otroctví, když se z nich postupně stal základní příjem mnoha lidí.

Na dohodu o pracovní činnosti se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10.000 korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.

O kompenzační bonus 500 korun denně budou moci podle novely zpětně žádat i osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společnostní s ručením omezeným, kteří za koronavirové krize souběžně pracovali na pojištěnou dohodu. Dosud jsou tito lidé ze státních podpor vyloučení. Souběh čerpání obou příspěvků ale možný nebude.

Dopad na veřejné rozpočty odhadlo ministerstvo financí nejvýše na 2,1 miliardy korun. Náklady státu mají být 1,4 miliardy korun, obcí půl miliardy korun a krajů 200 milionů korun. Předloha předpokládá zvýšení již schválené náhrady pro obce o 50 korun na 1250 korun na obyvatele.

Související

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Alena Schillerová Věra Kovářová Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) zaměstnání

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 3 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy