DOKUMENT: Novoroční projev premiéra Andreje Babiše

Novoroční projev premiéra Andreje Babiše (ANO).

Vážení spoluobčané, dámy a pánové,

když jsem k vám promlouval přesně před rokem, tak jsem netušil, co nás čeká. Rok 2020 zůstane zapsán v historii České republiky jako jeden z nejtěžších, které jsme prožili. Pandemie koronaviru s sebou přinesla největší krizi za posledních 30 let.

Těch uplynulých 12 měsíců bylo opravdu náročných. Pandemie nám totiž ukázala, jak málo jsme byli připraveni na zdravotní výzvy, které přináší globalizovaný svět a jak jsme přes veškeré naše moderní technologie zranitelní. A také nám ukázala, že náš způsob života, který jsme brali jako naprosto samozřejmý, tak samozřejmý být nemusí.

Děti zůstaly doma a nemohly chodit do školy. Někteří lidé měli home office. Zůstala zavřená kina, divadla, koncertní sály a výstavní síně. Sportovci nemohli trénovat nebo hrát zápasy. Zavřené zůstaly obchody, restaurace, fitness centra. Naše babičky a dědečkové se museli odloučit od svých milovaných vnoučat, rodiny se nescházely.

Mnozí živnostníci a podnikatelé se najednou ocitli bez klientů a bez pravidelného příjmu. Sám dobře vím, jak je těžké vybudovat úspěšnou firmu, kolik to vyžaduje času, úsilí a odříkání. A dobře vím, co pro živnostníky znamenala všechna opatření, která jsme museli přijmout. Je mi to líto a omlouvám se, ale volili jsme mezi špatným a horším, a v této situaci lidské zdraví a životy musely dostat přednost. Prostě ten rok byl neskutečně smutný, těžký a depresivní.

Měli jsme obrovské finanční ztráty, a věřte mi, že jako člověku, který chtěl mít a také měl přebytkový rozpočet a systematicky snižoval dluh naší země, ty stamiliardové sekery bytostně vadí. Ale s tím se vyrovnám, protože vím, že si to můžeme dovolit, že se to spraví a že za pár let vše doženeme.

Daleko hůř se vyrovnávám s lidskými ztrátami. Zatímco během první vlny nebylo tolik lidí, kteří měli ve své rodině někoho nakaženého, nyní je situace jiná. Teď už skoro každý ví o někom, kdo se nakazil nebo dokonce zemřel. Bohužel.

Člověk si pak říká - udělali jsme všechno, co jsme mohli? Bylo to pozdě, nebo brzy? Měli jsme být přísnější? Měli jsme poslouchat tohoto odborníka, a ne tamtoho? Měli jsme přijmout tato opatření a tamta radši ne? Těch neodbytných otázek je spousta.

Problémy, kterým jsme jako vláda čelili, byly obrovské a netušené. Museli jsme reagovat rychle. Ano, udělali jsme i řadu chyb. Ale také jsme se poučili.

Uplynulých 12 měsíců nám také hodně dalo, i když si to možná ještě neuvědomujeme.

Třeba jen málokdo tušil, kolik mezi námi žije neznámých, hrdinů. Třeba první žena, co si sedla k šicímu stroji a ušila první roušku. První člověk, kterého napadlo zorganizovat nákupy pro seniory a doručit je k nim domů. První člověk, kterého napadlo uvařit jídlo pro lékaře a sestřičky v první linii a dovézt jim ho. První člověk, kterého napadlo začít vyučovat děti distančně. První člověk, kterého napadlo vysílat kulturní představení online a ukázat lidem, že nejsou sami. A ti lidé to udělali prostě proto, že měli dobrý nápad a protože to chtěli udělat. A inspirovali pak další a další, kteří jejich nápady dál šířili a vylepšovali.

Tato krize nám také ukázala, co je v životě skutečně důležité. Spousta z nás měla třeba poprvé možnost se konečně zastavit a uvědomit si, jak žijeme. Strávit víc času s rodinou, svými blízkými, ale i se sebou samými. Rodiče konečně viděli, jak se jejich děti učí a že dělat učitele není žádný med. Muži konečně viděli, jak tráví den jejich ženy a kolik práce vlastně mají. Lidé konečně ocenili práci prodavaček, které covid necovid trávily dlouhé hodiny v obchodech, řidičů, kteří museli jezdit během pandemie, nebo poštovních doručovatelek, které dál házely dopisy do schránek. A především lékařů a sestřiček, kteří čelí náporu koronaviru v první linii.

Myslím, že spousta z nás si také uvědomila, jak důležití jsou lidé, které jsme možná i přehlíželi - pečovatelky v domovech seniorů, personál v nemocnicích, laboranti a zaměstnanci hygienických stanic. A řekl bych, že díky krizi mnoho z nás docenilo práci záchranářů, policistů a strážníků, hasičů a také naší armády. Protože nebýt našich vojáků, kteří pomáhají v nemocnicích, odběrných místech, v domovech seniorů i s Chytrou karanténou, by epidemie byla mnohem horší.

Ten uplynulý rok nám dále ukázal, že nemusíme každý den fyzicky sedět v práci, ale že můžeme pracovat a podnikat přes internet. Že můžeme babičce a dědečkovi zavolat videohovorem mnohem častěji. Že se můžeme setkat i s kamarády, zhlédnout divadlo nebo si poslechnout koncert přes internet. A že mohou i za pandemie vzniknout nové firmy, které mají co nabídnout nejen naší zemi, ale i celému světu.

Krize je totiž příležitost. Je to výzva, jak dostat ze sebe to nejlepší. A to se také stalo. Myslím, že všichni můžeme být hrdí na to, jak jsme se této příležitosti chopili. Třeba v digitalizaci jsme za pár měsíců předvedli takový skok, který bychom jinak dělali i pár let. Takže si nedělám starost, že by se naší zemi nepodařil restart ekonomiky, že bychom nebyli úspěšní nebo že bychom zaostali za Evropou.

I přes veškeré negativní zprávy, přes všechny zbytečné hádky a konflikty se ukázalo, že pro naše občany těžké chvíle znamenají obrovské nesobecké nasazení, pocit sounáležitosti, vzájemné pochopení a respekt. Solidarita a nezištná pomoc - to byla naše hlavní zbraň v boji proti nemoci.

Nemohu dostatečně poděkovat všem, kteří se podíleli na boji proti pandemii. Zdravotníky a dobrovolníky to stálo spoustu potu, odříkání a hodně sil.

Chci poděkovat všem, kteří dodržovali a nadále dodržují zdravotní opatření 3R - ruce, roušky, rozestupy - bez vás by byl boj proti koronaviru předem ztracený.

Často se mluví o tom, jak je naše společnost rozdělená. Vzpomeňte si jen na první vlnu, jak jsme dokázali táhnout za jeden provaz. Během druhé vlny sounáležitost a solidarita už bohužel taková nebyla. O důvodech můžeme vést diskuse, ale stále chci věřit tomu, že přes veškeré rozdíly v názorech se na těch základních a podstatných věcech dokážeme shodnout.

Mám na mysli to, že se budeme respektovat navzájem s vědomím, že každý má právo na názor, že je stejně hodnotný pohled člověka, který má vysoké vzdělání jako i toho, kdo se živí svou fyzickou zručností; lidí z velkých měst i lidí z venkova; mladých i starých. A že názory nejde dělit na ty správné a na ty špatné, ale že musíme spolu vést dialog, i když se nám některé věci špatně poslouchají.

Protože naše společnost může fungovat jen s vědomím, že každý v ní má své místo a svou hodnotu. Že život každého z nás je důležitý. To nám ostatně epidemie koronaviru jasně ukázala. Sdílíme jednu vlast a bez ohledu na naše názory by naším cílem mělo být, abychom se v naší zemi cítili dobře.

Je pravda, že rok 2021 začíná neutěšeně. Nákazu se zatím bohužel zkrotit nepodařilo.

Já ale vidím první záblesk naděje. A tou je vakcína. Na závěr minulého roku jsme začali očkovat vakcínou od firmy Pfizer BioNtech. Této vakcíny jsme objednali osm milionů kusů pro čtyři miliony obyvatel a od 30. 12. se toto množství může navýšit o 20 procent díky souhlasu ministerstva zdravotnictví k navýšení dávek z jedné lahvičky z pěti na šest. Všechny vakcíny objednáváme od Evropské unie, celkově je to 15,9 milionu vakcín pro de facto všechny obyvatele České republiky, pokud o to projeví zájem. Je to jedna z nejnáročnějších a nejsložitějších logistických operací, jakou si umíte představit. Je to zároveň jedna z největších výzev nového roku. Budeme muset během velmi krátké doby proočkovat lékaře, sestry, prostě všechny složky státu, které bojují proti té zákeřné nemoci. A současně i ty nejohroženější skupiny obyvatelstva, hlavně seniory. Jedině tak uvolníme a ochráníme náš zdravotní systém a budeme moct postupně uvolňovat nepříjemná opatření. Očkování je cesta k normálnímu životu, ale ta cesta bude dlouhá. A dřív, než dojdeme na její konec, tak vás znovu žádám, abyste omezili kontakty s přáteli a známými, než se populace nechá proočkovat. Těch několik týdnů nebo měsíců, kdy zatneme zuby, není tak velkou obětí v porovnání s pár lety života, o které mohou přijít naše babičky a dědečkové.

Věřím tomu, že si za pár měsíců řekneme, že jsme i tuto krizi ustáli, stejně jako v minulosti jiné. Udělám všechno pro to, abychom se mohli vrátit k normálu. Byli jsme před covidem, budeme i po něm.

Proto hleďme do nového roku 2021 s optimismem a nadějí.

Tak šťastný nový rok vám všem!

Hlavně hodně zdraví. To je to nejdůležitější.

Související

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

Více souvisejících

Andrej Babiš novoroční projev

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy