Důchodová komise se znovu sejde, bude jednat o pravidlech spoření

Podle ní bude dál pokračovat jednání o podobě reformy penzí a parametrech dvou pilířů, na které by se mohl rozdělit nynější veřejný důchodový systém. Zbývá pak ještě téma úpravy penzí vdov a vdovců.

Komise o spoření ve třetím pilíři loni jednala už dvakrát. Na úpravě pravidel se neshodla. Dohodu našla na tom, že by se mohl veřejný pilíř rozdělit na dva - na nultý se solidární základní penzí z daní a na první zásluhový z odvodů. Příjmy se zatím neřešily.

"Tématem, které budeme muset řešit, je třetí pilíř. Pořád je ale chápán jen jako doplňkový prvek celého systému. Nicméně vzhledem k neefektivnostem, které tam jsou, je potřeba o jeho zapojení diskutovat. Je potřeba motivovat lidi, aby v něm participovali více," řekla Nerudová.

Podle jedné z prezentací, které komise zveřejnila, by větší spoření ve třetím pilíři mohlo být jedním ze zdrojů příjmů na penze. Zvedalo by se se "souběžným snížením státních důchodů". Aby se z vkladů zajistily srovnatelné příjmy ve stáří jako dnes, muselo by být spoření "povinné či kvazipovinné" a lidé by si museli odkládat zhruba desetinu svého příjmu, uvádí prezentace. Podle ní by takové opatření bylo "v jistém pohledu porovnatelné" s případným zvýšením odvodů. Jako zdroj peněz na penze zmiňuje materiál vedle vyšších odvodů a většího spoření nepojistné příjmy rozpočtu, tedy třeba daně.

Ministerstvo práce v podkladech pro komisi uvedlo, že silnou stránkou třetího pilíře je vysoký počet lidí, kteří v něm spoří. Na stáří si v něm střádá kolem 4,5 milionu Čechů a Češek. Systém je po čtvrt století stabilní. K minusům patří pak podle ministerstva třeba to, že si v něm odkládá na penzi málo mladých, spořené částky jsou nízké, zaměstnavatelé přispívají asi čtvrtině spořících a starší fondy poskytují nízké zhodnocení.

Stát podporuje spoření příspěvkem, a to u vkladů nad 300 korun. Poskytuje měsíčně 90 až 1000 korun podle výše ukládané částky. Ročně tak vydá přes sedm miliard. Komise se neshodla na tom, jak by se měla podpora změnit, aby si lidé spořili víc a nevybírali uložené peníze naráz, ale postupně až v penzi. Mezi lety 2014 a 2018 bylo celoživotních výplat sedm, uvedlo v podkladech ministerstvo. Podle něj by k většímu spoření mohla motivovat nejen změna státních příspěvků, ale také informace o výši budoucí penze z veřejného systému.

Na začátku fungování komise dostali její členové dotazníky, jak by si podobu penzí představovali. Víc než dvě třetiny dotázaných se shodly na tom, že by firmy svým pracovníkům měly na spoření na stáří povinně přispívat.

Komisi čeká také pokračování debaty o rozdělení veřejného pilíře na nultý a první. Podle Nerudové se bude řešit případná výše základní penze i parametry zásluhovosti, tedy hlavně odměna za "přesluhování" a za vychované děti. "Je potřeba si říci, která zásluhovost má větší váhu, která by se měla odměňovat více, v jakém poměru by to mělo být nastaveno," řekla šéfka komise. Podle ní je nutné mít u návrhu dvou pilířů další propočty dopadů na jednotlivce i stát.

Členové komise by se měli letos zaměřit i na to, jak by měly vypadat a z čeho by se měly platit nestarobní důchody. Nerudová zmínila jako zbývající téma vdovské a vdovecké penze.