Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes ve Sněmovně znovu vyslovil pro evropské řešení vysokých cen energií. Při interpelacích tak reagoval na dotaz Marie Pošarové (SPD), která poukazovala na plán německé vlády vynaložit na zmírnění dopadů drahých energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč).
Podle ministerského předsedy není možné přistoupit na to, aby mezi sebou soutěžily v těchto podporách rozpočty jednotlivých členských zemí.
"Pokud přistoupíme na to, že budou spolu soutěžit národní rozpočty, že budeme soutěžit navzájem bez ohledu na otevřený prostor Evropské unie, když budeme soutěžit o to, kdo a jak více podpoří vlastní průmysl, co se stane vzhledem k síle České republiky? Z takové soutěže nevyjdeme jako vítězi a nemůžeme z ní vyjít jako vítězi," řekl premiér. Takový postup podle něho nelze připustit a je nutné jít cestou evropského řešení i pro velké firmy.
Na dotaz dalšího interpelujícího Radovana Vícha (SPD) ministerský předseda poukázal na to, že vláda národní řešení připravila, ale pracuje na evropském, protože by bylo levnější, efektivnější a výhodnější. Prokazatelně podle něho vede ke snížení cen energií i jen slovní intervencí. "Soupeřit v tom, jak budeme dotovat vlastní průmysl, a soupeřit v tom s Německem a dalšími bohatými zeměmi, já považuju za nesprávnou cestu," řekl. Fiala ale také podotkl, že kabinet na evropské řešení nespoléhá. "Z hlediska zájmů České republiky ho považujeme za nejvýhodnější a nebudeme rezignovat na to, abychom ho dosáhli," dodal.
Německá vláda kvůli ohlášenému plánu podpor čelila v EU kritice především menších zemí. Podle odborníků by mohl znevýhodnit ostatní členské země. Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na závěr pražského neformálního summitu EU uvedl, že jednání přispělo k odstranění nedorozumění kolem balíčku na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Scholz zdůraznil, že podobné balíčky přijaly i jiné země, konkrétně Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko.
Scholz připustil, že vyřešení problému vysokých cen lze dosáhnout jen společně. Zároveň ale obhajoval opatření na národní úrovni. Podle něj jsou nezbytná a budou muset být přijímány ve všech zemích.
Fiala pokládá Síkelovy výkroky o firmách a energiích za nadsázku
Jako určitou nadsázku a pokus o odlehčení vnímá premiér Petr Fiala (ODS) výroky ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) o tom, aby se velké firmy vydávaly za malé a střední, aby dosáhly na vládní pomoc s vysokými cenami energií. Fiala při dnešních sněmovních interpelacích ale také řekl, že tato poznámka poškodila Síkelovo dobře připravené vystoupení na sněmu Svazu průmyslu a dopravy. Členové vlády si musí podle ministerského předsedy dávat na svá vyjádření větší pozor.
Fiala odpovídal na dotaz Karla Sládečka (SPD), podle kterého musel každý, kdo Síkelovy výroky vyslechl, dospět k závěru, že o žádnou nadsázku nešlo. Takovým způsobem vyjádření už dříve vysvětlovalo Síkelovo ministerstvo. "Kdy konečně pana ministra Síkelu odvoláte a nahradíte ho odborníkem na energetiku?" tázal se Sládeček.
Ministerský předseda podotkl, že pokud se výrok vytrhne z kontextu, není správný ani vhodný. "Všem bylo jasné, že se jedná o určitou nadsázku, pokus o odlehčení, o vtip a současně vyjádření toho, že vláda se bude snažit maximálním způsobem hledat cesty, jak podnikatelům pomoci. Nikdo to v tu chvíli prostě nebral doslova," řekl Fiala. Na výroky, jak uvedl, právě proto nereagoval, byť se sněmu rovněž účastnil.
Síkela při vystoupení na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně vzkázal velkým firmám, aby se tvářily jako malé a střední podniky, aby mohly dosáhnout na vládní pomoc. "Já si umím představit, a tohle jsem nikdy neřekl, že při té definici malé a střední firmy budeme asi umět v rámci nějakých sporných limitů přimhouřit oko. To znamená, že já všem velkým (firmám) doporučuji: tvařte se jako malé a střední, aspoň na přechodnou dobu,“ řekl Síkela v projevu. Sklidil za to kritiku opozice.
Související
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
Důvod je jediný. Fiala řekl, proč Babiš stále nemá vládu ve svých rukou
Petr Fiala (ODS) , Energetika , Jozef Síkela
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák