Fiala odmítá výtky, že vláda zapomíná na Čechy. Promluvil o sankcích

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) při hodnocení první stovky dní Fialovy vlády ČTK řekl, že kabinet v rámci záslužné pomoci Ukrajincům nesmí zapomínat na vlastní občany. Ti se podle Babiše vinou nečinnosti vlády propadají do chudoby. "Já tato slova chápu jako pokus poštvat českou společnost proti uprchlíkům, což pokládám za absolutně chybné," řekl Fiala. "To ty lidi máme nechat na ulici, nebo co by si pan Babiš představoval?" podotkl.

Česko pomocí Ukrajincům pomáhá i vlastním občanům, doplnil Fiala. "My jim dáme základní pomoc, čímž jim umožňujeme, aby se co nejrychleji adaptovali na situaci v ČR. My jim nabízíme práci, jejich děti dáváme do školy - to všechno brání případným sociálním problémům, nezvládnutí té situace a je to nepřímo ochrana českých občanů," vysvětlil premiér. Pomoci lidem bez domova a bez prostředků, kteří utíkají kvůli záchraně života, je podle něj lidskou povinností.

Fiala dnes znovu odmítl zavádět plošná opatření, jež by lidem ulevila od dopadů inflace. "Plošná opatření pomáhají i těm, kteří pomoc nepotřebují, jejich efekt bývá sporný, a nakonec to vždy někdo zaplatí, zaplatí do střední třída ze svých daní a zaplatí i to, co je zbytečné," řekl.

Česko si samo s uprchlíky z Ukrajiny neporadí, plány pomoci vítá

Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je jasné, že Česko samo si s náporem válečných uprchlíků z Ukrajiny neporadí. Novinářům během summitu v Bruselu dnes řekl, že proto vítá plány Evropské unie se finančně podílet na zvládání této zátěže.

"Jasné je, že si s tím sami neporadíme, ta zátěž na některé země je enormní," řekl premiér. Dodal, že do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která začala přes měsícem, přišlo 300.000 lidí. To zhruba odpovídá třem procentům obyvatel ČR. Připomněl, že ministerstvo financí spočítá náklady, jaké Česku v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny vznikly, a má sestavit jejich odhad na příští měsíce.

Evropská komise upraví nástroje, které má pro řešení takových krizí k dispozici. "Mluví se i o využití strukturálních fondů, což je za normálních okolností běh na dlouhou trať, ale ty nástroje by měly být upraveny tak, aby se peníze z nich daly využít rychleji," řekl premiér.

Z Ukrajiny před válkou podle údajů OSN uprchlo do jiných zemí více než 3,5 milionu lidí. Největší část jich zamířila do Polska.

Unijní summit se ve čtvrtek shodl na tom, že vytvoří fond na poválečnou obnovu této východoevropské země, kterou 24. února napadlo Rusko. Fiala tento plánovaný fond označil za "jistý Marshallův plán" pro Ukrajinu.

Fiala: EU i USA jsou přesvědčeny, že sankce proti Rusku fungují

Evropská unie i Spojené státy jsou přesvědčeny, že sankce, které dosud uvalily na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu, fungují. Dnes, druhý den unijního summitu, to novinářům v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala. Podotkl ale, že není možné, aby jejich dopad na Moskvu byl okamžitý. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sedmadvacítce za trestná opatření proti Rusku poděkoval, přišly ale podle něho pozdě.

"Ty sankce jsou rozsáhlé, hluboké a zasahují Rusko, jeho elity, jeho ekonomiku a čím déle budou trvat, tím budou účinnější," řekl Fiala.

Evropská komise podle něj připraví další, už pátý balíček sankcí, který bude rozšiřovat a zpřesňovat současná opatření. Unijní exekutiva se také bude snažit zjistit, zda sankce obsahují mezery, kterými by šly obcházet, a bude chtít tyto mezery zacelit. Komise podle Fialy balíček představí v nejbližší době.

Před začátkem nynějšího summitu některé členské země sedmadvacítky požadovaly výrazné zpřísnění současných opatření proti Rusku. Například Polsko a pobaltské státy se vyslovily pro embargo na dodávky ruského plynu a ropy do EU, což ale z ekonomických důvodů odmítá třeba Německo, Maďarsko nebo Nizozemsko.

Ukrajinský prezident Zelenskyj ve svém nočním projevu k účastníkům summitu postihy označil za silné. "Ale přišly trochu pozdě. Protože kdyby byly preventivní, nešlo by Rusko do války. Aspoň si tím nemůžeme být jisti, byla tam šance," myslí si Zelenskyj.

Obracel se také na jednotlivé členy EU, o Česku řekl, že "stojí za Ukrajinou". Tvrdou kritiku ale od něj sklidil maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda odmítá Kyjevu pomoci dodávkami zbraní a nechce ani dovolit, aby byly přes maďarské území převáženy. "Musíte se sami rozhodnout, s kým jste," vzkázal Zelenskyj Orbánovi. "Viktore, víte, co se děje v Mariupolu?" zeptal se šéfa maďarské vlády a připomněl mu, že i v dnešní době se mohou dít masové vraždy, stejně jako tomu bylo za druhé světové války. "A vy váháte, jestli s Ruskem obchodovat nebo ne? Není čas váhat, je už čas se rozhodnout," řekl Zelenskyj Orbánovi.

Fiala ale v souvislosti se Zelenského kritikou Maďarska připomněl, že Budapešť ve všech rozhodujících věcech souvisejících s Ukrajinou v EU i v NATO zachovává jednotu s ostatními. To je podle něho v tuto chvíli nejdůležitější.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.