Fialova vláda nepožádá poslance o prodloužení nouzového stavu

Nová vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) nepožádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli covidu-19. Po prvním zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu to dnes novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Nynější nouzový stav vyhlášený bývalým kabinetem ANO a ČSSD tak skončí o půlnoci 25. prosince.

Rozhodnutí o nouzovém stavu patřilo k prvním, která musela vláda přijmout. "Vláda se rozhodla o prodloužení nouzového stavu nežádat. Situaci sledujeme a pokud se bude situace zhoršovat, je vláda připravena se k debatě o nouzovém stavu vrátit," uvedl Fiala. Kabinet podle něho sleduje situaci kolem varianty omikron a je připraven rychle jednat.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání vlády řekl, že po konci platnosti nouzového stavu budou platit jen omezení uložená podle pandemického zákona. "Pokud se bude jakýmkoliv způsobem vyvíjet situace kolem varianty omikron, vláda bude důsledně a rychle reagovat v souladu s doporučením odborníků," dodal.

První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce seznámit s prací nynějšího Ústředního krizového štábu pod vedením svého předchůdce Jana Hamáčka (ČSSD). Fungování krizového řízení chce vrátit do zákonných mantinelů. "Kde jsme měli jako vláda pocit, že se v posledních dvou letech trochu vychýlilo," uvedl. Kabinet by měl podle něj jasně informovat o opatřeních proti covidu a nezavdávat pochybnosti o tom, kde vznikají rozhodnutí.

Dosavadní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) doporučoval nové vládě prodloužit nouzový stav nejméně do začátku příštího roku. Kabinet může nouzový stav vyhlásit maximálně na 30 dní, jak to udělala v listopadu vláda Andreje Babiše (ANO).

Žádosti bývalé vlády ANO a ČSSD o prodloužení nouzového stavu při předchozích vlnách epidemie provázela většinou kritika stran, které ode dneška tvoří kabinet. Sněmovní strany se kvůli tomu začátkem roku dohodly na podobě pandemického zákona, který umožňuje řadu opatření proti covidu-19 provádět bez nouzového stavu. Strany se nyní shodují na nutnosti prodloužení účinnosti předpisu i po konci února, ale i na tom, že potřebuje úpravy.

V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen loni 12. března, podruhé loni 5. října. Ve druhém případě po několika prodlouženích platil do 11. dubna. Před vyhlášením nynějšího nouzového stavu platily oba předchozí dohromady 254 dní.

Koncept programového prohlášení má být začátkem ledna

Základní koncept programového prohlášení chce mít nový kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN hotový začátkem ledna. Na tiskové konferenci po dnešním prvním zasedání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) zadal, aby vypracoval harmonogram projednávání rozpočtu a pravidla pro fungování státu v rozpočtovém provizoriu.

Úřad vlády povede bývalá mluvčí občanských demokratů Jana Kotalíková, tiskovým mluvčím nového kabinetu se stal dosavadní mluvčí ODS Václav Smolka. Prvním místopředsedou vlády byl dnes v souladu s koaličními dohodami určen ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.

Kabinet dále stanovil kompetence ministrů bez portfeje, tedy Mikuláše Beka (STAN) jakožto ministra pro evropské záležitosti, Heleny Langšádlové (TOP 09) jako ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Michala Šalomouna (za Piráty) jako ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády. Vláda také ustavila skupinu ministrů, která se začne věnovat cenám energií a souvisejícím otázkám.

Vláda opět zasedne ve středu 22. prosince a poté mezi vánočními svátky a Novým rokem, a to 29. prosince.

Programové prohlášení by mělo obsahovat i konkrétní termíny dokončení některých priorit. "Ale jsme teď v takové situaci, že je nám agenda do značné míry dána zvnějšku," řekl Fiala. Kabinet se nyní podle premiéra bude muset věnovat zejména koronavirové pandemii a cenám energií, přepracovat chystá také státní rozpočet na příští rok. Kabinet Andreje Babiše (ANO) jej navrhl se schodkem 377 miliard korun, nastupující vláda chce deficit snížit pod 300 miliard Kč.

Fiala také uvedl, že na první zahraniční cestu vyrazí na Slovensko. Předpokládá, že na začátku ledna. "Myslím si, že Slovensko je jasná volba nejen kvůli historickému spojení obou zemí, ale i proto, že naše země mají mimořádně přátelské vztahy a společné zájmy," poznamenal.

Související

Mark Rutte a Andrej Babiš

Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy

Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 4 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy