Finanční správa nevyplatila kompenzační bonus u desítek tisíc žádostí

Finanční správa nevyplatila příspěvek, tzv. kompenzační bonus, osobám samostatně výdělečně činným, společníkům malých firem a lidí pracujících v případě desetitisíců žádostí. Celkem správa eviduje za jarní i podzimní období 1,7 milionu žádostí. Vyplývá to z dat, která dnes na dotaz ČTK poskytla finanční správa.

Přímo správa nevyhověla za jarní i podzimní období 73 žádostem o příspěvek, tzv. kompenzační bonus. Rovněž nebyl příspěvek vyplacen za jarní období v případě zhruba 86.000 žádostí, které finanční úřady zaevidovaly, ale například kvůli chybnému vyplnění, zpětvzetí žádosti nebo opravě je již dále nezpracovávají.

V případě podzimní uzávěry ekonomiky kvůli dopadům koronaviru správa eviduje takových žádostí zhruba 185.000. Označuje je jako "neidentifikováno bonusové období". Jejich počet ale bude s jejich postupným zpracováváním a prověřováním podle Lukáše Heřtuse z tiskového oddělení finanční správy ještě klesat. "Může se rovněž jednat o žádosti, které nebyly kladně vyřízeny na základě výsledků daňového řízení vedeného se žadateli, nebo o případy, kdy byly žádosti podány po termínu," dodal. Detailnější analýzu odmítnutých žádostí například kvůli neexistenci provozovny nebo nesplnění podmínky bezdlužnosti podle něj správa nemá k dispozici.

V rámci příspěvku za jarní vlnu pandemie správa obdržela od OSVČ a společníků malých firem přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun. Zároveň správa také vyřídila 10.182 žádostí a vyplatila 138,9 milionu korun v případě příspěvku zaměstnancům pracujícím na dohodu, kteří byli postiženi dopady jarní vlny pandemie koronaviru. V rámci podzimního bonusu pro OSVČ a společníky malých s.r.o správa do pondělka vyřídla 423.048 žádostí za 3,7 miliardy korun.

Podnikatelé žádají o bonus za každé období zvlášť, tedy jeden podnikatel může na finanční úřad podat více žádostí. Žádosti za jarní období bylo možné podat do 7. srpna. V rámci podzimního příspěvku je první období pro vyplácení tzv. kompenzačního bonusu od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. listopadu do 21. listopadu, třetí od 22. listopadu do 13. prosince, čtvrté od 14. do 24. prosince a páté od 25. prosince do 23. ledna. Další období díky prodloužení nouzového stavu přibylo. Žádost je možné podávat až do dvou měsíců po skončení příslušného bonusového období. Nárok na kompenzační bonus činí 500 korun denně.

Finanční správa dosud také podala 103 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení příspěvku. Škodu vyčíslila na 57 milionů korun. Zároveň správa vyzvala k vrácení příspěvku nebo eviduje dobrovolné vrácení v 9775 případech za 196 milionů korun. Z toho již 184 milionů korun dostala zpět.

"Finanční správa eviduje snahu různých osob a lze říci i organizovaných skupin, které se snažily a stále snaží využít tíživého stavu podnikatelů, kterým jsou bonusy vypláceny. Finanční správa má nastavené kontrolní nástroje, které využívá při "vyplácení" jakýchkoliv prostředků. Patří mezi ně například nadměrné odpočty i přeplatky. Tyto kontrolní mechanismy jsou využity i při vyplácení kompenzačních bonusů a na jejich základě dochází k detekování rizikových případů a k následnému podávání trestních oznámení," uvedl Heřtus.

Finanční správa také upozornila, že je třeba od pokusů o úmyslné podvodné jednání odlišit podání žadatelů učiněná nesprávně z neznalosti, ve spěchu nebo stresu.

Příspěvek je spravován jako daň podle daňového řádu a finanční správa podává zpravidla trestní oznámení na vylákání daňové výhody.

Související

Více souvisejících

finanční správa osvč

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 58 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 3 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 6 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 8 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 9 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 10 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 11 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová

Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.

před 12 hodinami

Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti

V Kalifornii začal přelomový soudní proces, v němž čelí největší sociální sítě na světě obvinění z vytváření strojů na závislost. Žaloba zkoumá dopady platforem Instagram a YouTube na duševní zdraví dětí. Právní zástupce žalující strany Mark Lanier tvrdí, že společnosti tyto mechanismy navrhly záměrně, aby ovlivnily dětský mozek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy