Firmy bojují o přežití. Vláda prodloužila program Antivirus B do konce roku

Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Podniky s omezenou produkcí mohou od státu získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29.000 korun superhrubé mzdy. Na těchto příspěvcích s označením B se za období od poloviny března do konce září podle údajů ministerstva práce zatím vyplatilo 12,5 miliardy korun.

Dočasný program Antivirus, který ministerstvo zavedlo na jaře při první vlně epidemie, má bránit propouštění. Vláda ho prodlužovala už několikrát. Skončit měl původně na konci října. Před dvěma týdny kabinet rozhodl o pokračování vyplácení příspěvku pro zavřené provozy a karantény. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se prodloužilo i poskytování druhého příspěvku při omezení výroby a služeb. Poukazovali na to, že nařízené uzavření provozů dopadá i na jejich dodavatele či odběratele.

"Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo," uvedla Maláčová.

Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo a ochráníme zaměstnancům pracovní místa. pic.twitter.com/7pJYTlErXB

— Jana Maláčová (@JMalacova) October 26, 2020

Zaměstnavatelé vládní rozhodnutí uvítali. "Jsme rádi, že vláda vyslyšela naše požadavky a prodloužila program Antivirus B ve stávající podobě. Případné změny v programu by zbytečně vedly k nejasnostem pro žadatele a zatěžovaly by jak firmy, tak státní aparát," sdělil ČTK viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Příspěvek A pro uzavřené provozy vláda před dvěma týdny navýšila. Místo 80 procent mzdy do 39.000 korun superhrubé mzdy stát proplácí celé mzdy s odvody do 50.000 korun. Lidem v karanténě dál dorovnává 80 procent náhrady.

Na příspěvcích A a B by se za poslední čtvrtletí mělo podle propočtů ministerstva práce vyplatit celkem 10,6 miliardy. Z toho by do podpory B pro provozy s omezenou výrobou a službami mělo putovat 5,1 miliardy korun.

Ministerstvo připravilo návrh se třemi variantami nastavení příspěvku B, z nichž vláda dnes vybírala. Vedle zachování nynějších pravidel to bylo navýšení kompenzace ze 60 procent náhrady mzdy na 80 procent do 39.000 korun. Za poslední letošní čtvrtletí by tak výdaje na "béčko" činily 6,4 miliardy, na oba druhy příspěvků pak celkem 11,9 miliardy korun. Podle třetího modelu měla podpora zůstat na 60 procentech náhrady, ale byla by od listopadu jen pro zaměstnance, kteří odpracují za týden aspoň dvě pětiny pracovní doby. Příspěvek B by tak vyšel na 3,6 miliardy, celkem by se z Antiviru vydalo za poslední tři měsíce 9,1 miliardy.

Ministerstvo práce dnes uvedlo, že stát zatím vyplatil z programu Antivirus na obou příspěvcích za období od začátku nouzového stavu od 12. března do konce září 18,7 miliardy korun. Přispěl tak na výdělky či náhrady mezd celkem 810.260 zaměstnanců v 58.260 firmách. Většina z těchto provozů dostala peníze za víc měsíců. Výdaje na příspěvek A do uzavřených podniků a pro pracovníky v karanténě činí 6,2 miliardy. Do příspěvků B kvůli omezení výroby či služeb putovalo 12,5 miliardy.

Podle Maláčové je Antivirus osvědčený a v krizi funguje. Nezaměstnanost v Česku výrazně nerostla. K 23. říjnu dosahovala 3,7 procenta. Úřady práce evidovaly 273.500 lidí bez práce.

Podle původního vládního plánu měl na dočasný program Antivirus od listopadu navázat dlouhodobý kurzarbeit. Koalice se ale na jeho pravidlech několik týdnů nedokázala shodnout, model několikrát upravovala. Výsledek kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Novelu o zaměstnanosti s nastavením kurzarbeitu projednává teď Sněmovna. Odboroví předáci i podnikatelé věří, že poslanci normu výrazně upraví. Už dřív to připustila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Související

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.
Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala a Stanjura na koberečku u prezidenta. Pavel má k rozpočtu výhrady

Premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal návrh státního rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden schválili poslanci. Hlava státu v minulosti naznačila, že k návrhu má své výhrady. Dnes je zopakovala. 

Více souvisejících

Vláda ČR Jana Maláčová (ČSSD) firmy Ekonomika mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

Státní rozpočet je podvod, Fialova vláda jsou amatéři. Zeman ve vánočním poselství mluvil o urážce voličů

Bývalý prezident Miloš Zeman, který už přes rok není hlavou státu, pokračuje ve své tradici vánočních poselství. Ve svém nejnovějším projevu na CNN Prima NEWS opět vyjádřil svou nespokojenost se současnou vládou Petra Fialy a poukázal na problém, který dlouhodobě zmiňuje – zaostávání České republiky za vyspělými zeměmi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy