Hledá se nový soudce za ČR ve Štrasburku. Adeptů je sedm, mluví se o Pavlu Zemanovi

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

2. října 2020 13:13

Soud pro lidská práva Štrasburk
Soud pro lidská práva Štrasburk Foto: Reprofoto YouTube

Do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se ministerstvu spravedlnosti přihlásilo sedm zájemců. Ústní pohovory před komisí absolvují příští měsíc. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Nový soudce za Českou republiku by měl do funkce ve Štrasburku nastoupit od listopadu příštího roku. Nahradí Aleše Pejchala, kterému skončí devítiletý mandát.

Kandidáti mohli zasílat své přihlášky do 30. září. "Ministerstvo spravedlnosti obdrželo ve stanovené lhůtě sedm kandidatur. Po jejich přezkoumání shledalo, že všichni uchazeči splňují stanovené předpoklady a mohou být pozváni k ústnímu pohovoru před výběrovou komisí," napsal Řepka.

Jména uchazečů ministerstvo nesděluje. V rozhovoru pro Lidové noviny svou kandidaturu už dříve avizovala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Podle serveru Česká justice by se o funkci mohl ucházet také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

ESLP projednává případy, které se týkají porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zájemci o funkci musí být českými občany. Měli by také aktivně ovládat oba jednací jazyky soudu, tedy angličtinu a francouzštinu. Kromě vysokého morálního charakteru musí splňovat i podmínky vyžadované pro výkon funkce soudce některého z českých nejvyšších soudů nebo Ústavního soudu, případně být uznávanými právníky.

Výběrová komise zvolí na základě ústních pohovorů tři nejvhodnější kandidáty. Jejich seznam musí následně odsouhlasit panel zřízený Výborem ministrů Rady Evropy, poté jej bude schvalovat česká vláda. "Samotnou volbu jednoho soudce za ČR z kandidátní listiny schválené vládou provede Parlamentní shromáždění Rady Evropy," doplnil mluvčí.

včera

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk ,  Pavel Zeman ,  justice ,  Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump a princ William se setkali v Paříži. (7.12.2024)

Princ William čelil dotěrnému Trumpovi. Prezident řekl, o čem se mluvilo

Princ William reprezentoval britskou monarchii během minulého víkendu na znovuotevření katedrály Notre-Dame. V Paříži se při té příležitosti setkal se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který si obsah jejich rozhovoru nenechal jen pro sebe. Pro jedno z amerických médií prozradil, o čem se s budoucím králem bavil. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

Zákaz neviděli, i když je výrazný. Železničáři okomentovali incident v Zábřehu

Česko v tomto týdnu vyděsily záběry z nádraží v Zábřehu na Moravě, kde rodina s dětmi přecházela koleje tam, kde neměla, když se po jedné z nich řítilo Pendolino. Případu se ujala i policie, která dospěla k závěru, že došlo k přestupku. Podle Správy železnic jsou cestující na zmíněné stanici dostatečně výrazně upozorněni, aby použili podchod. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Lidem míří do schránek důležité oznámení. Jde o výši důchodů

Prosincové důchody jsou těmi posledními, které se vyplácí v současné výši. V lednu proběhne pravidelná valorizace, která zvýší penze v průměru o nižší stovky korun. Důchodci, kteří o tom ještě neví, by o tom měli být informováni během nadcházejících dnů a týdnů. 

včera

Vratislav Mynář

Český fotbal je bez etické komise. Členové nečekaně rezignovali, i kvůli Mynářovi

Nečekanou rezignaci podali v úterý všichni členové Etické komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) mající na starost vyšetřování nejrůznějších fotbalových kauz, které se týkají třeba i fotbalových funkcionářů. Učinili tak kvůli střetu s Odvolací komisí FAČR, která často jejich původní tresty buďto rušila, snižovala či vracela k novému projednání.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

včera

včera

včera

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

včera

včera

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

včera

včera

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

včera

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy