Hledá se nový soudce za ČR ve Štrasburku. Adeptů je sedm, mluví se o Pavlu Zemanovi

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

2. října 2020 13:13

Soud pro lidská práva Štrasburk
Soud pro lidská práva Štrasburk Foto: Reprofoto YouTube

Do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se ministerstvu spravedlnosti přihlásilo sedm zájemců. Ústní pohovory před komisí absolvují příští měsíc. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Nový soudce za Českou republiku by měl do funkce ve Štrasburku nastoupit od listopadu příštího roku. Nahradí Aleše Pejchala, kterému skončí devítiletý mandát.

Kandidáti mohli zasílat své přihlášky do 30. září. "Ministerstvo spravedlnosti obdrželo ve stanovené lhůtě sedm kandidatur. Po jejich přezkoumání shledalo, že všichni uchazeči splňují stanovené předpoklady a mohou být pozváni k ústnímu pohovoru před výběrovou komisí," napsal Řepka.

Jména uchazečů ministerstvo nesděluje. V rozhovoru pro Lidové noviny svou kandidaturu už dříve avizovala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Podle serveru Česká justice by se o funkci mohl ucházet také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

ESLP projednává případy, které se týkají porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zájemci o funkci musí být českými občany. Měli by také aktivně ovládat oba jednací jazyky soudu, tedy angličtinu a francouzštinu. Kromě vysokého morálního charakteru musí splňovat i podmínky vyžadované pro výkon funkce soudce některého z českých nejvyšších soudů nebo Ústavního soudu, případně být uznávanými právníky.

Výběrová komise zvolí na základě ústních pohovorů tři nejvhodnější kandidáty. Jejich seznam musí následně odsouhlasit panel zřízený Výborem ministrů Rady Evropy, poté jej bude schvalovat česká vláda. "Samotnou volbu jednoho soudce za ČR z kandidátní listiny schválené vládou provede Parlamentní shromáždění Rady Evropy," doplnil mluvčí.

včera

Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk ,  Pavel Zeman ,  justice ,  Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Ilustrační foto

Designové sprchové sety mění pravidla možností

Koupelna není jen o očistě těla. Je zároveň místem, kde si dovolíme na chvíli zbavit se rolí, které po celý den převlékáme, poodstoupit od hektičnosti moderní doby a na chvíli spočinout jen se svými potřebami. Tato chvíle pomůže našemu tělu relaxovat a zahájit proces regenerace. Co nás v této snaze může podpořit? 

před 1 hodinou

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Schillerová představila zásadní změny důchodového systému

Ministerstvo financí po měsících intenzivních příprav a expertních diskusí představilo rozsáhlou reformu třetího pilíře penzijního systému. Nová podoba doplňkového penzijního spoření by měla začít platit od ledna roku 2027 a přinese s sebou hned několik zásadních změn pro miliony českých střadatelů. 

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko války proti Ukrajině nelituje. Jedna věc se přesto mění

Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina vrací úder. Na Rusko posílá stovky dronů

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že během noci na úterý zlikvidovala stovky bezpilotních letounů nad svým územím, přičemž zhruba 60 z nich zneškodnila nad Leningradskou oblastí. Tento rozsáhlý ukrajinský útok se odehrál v době, kdy v Petrohradě začíná významné ekonomické fórum. Petrohradský guvernér Alexandr Beglov upřesnil, že noční nálety dronů zasáhly tři tamní okresy, přičemž zranily několik lidí a způsobily škody na infrastrukturních zařízeních. Ministerstvo obrany Ruské federace uvedlo, že armáda zachytila a zničila více než 350 ukrajinských bezpilotních letounů jak v oblastech poblíž hranic, tak i ve vnitrozemí, včetně Moskvy, Petrohradu a Novgorodu na západě země.

před 3 hodinami

Íránské drony revolučních gard

Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště

Vojenské velení Bahrajnu oznámilo, že tamní protivzdušná obrana ve středu úspěšně zachytila a zlikvidovala tři rakety a několik bezpilotních letounů. Armáda ostře odsoudila tyto vzdušné údery a obvinila Teherán z pokračujícího nepřátelského přístupu vůči celému regionu. Podle oficiálního prohlášení generálního štábu Írán systematicky cílí svými raketovými a dronovými útoky na civilní objekty v Bahrajnském království. Všechny bahrajnské zbraně a armádní jednotky byly uvedeny do stavu nejvyšší bojové pohotovosti a obranné připravenosti, přičemž úřady zároveň varovaly civilní obyvatelstvo, aby se nedotýkalo žádných podezřelých předmětů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy