Prezident Miloš Zeman neuspěl ohledně odkladu jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž nepřiznal kasační stížnosti Hradu odkladný účinek. Vyplývá to z usnesení NSS, které soud zveřejnil na úřední desce.
Platný je pravomocný rozsudek soudu v Praze, který dospěl k názoru, že Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem a vrátil prezidentovi věc k dalšímu řízení. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček sdělil ČTK v sms zprávě, že Hrad rozhodnutí nyní nebude komentovat.
Na usnesení NSS upozornila Česká televize. Pražský městský soud na začátku června zrušil rozhodnutí prezidenta, který Ošťádala odmítl jmenovat profesorem a věc mu vrátil. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova (UK). Verdikt soudu je pravomocný.
Prezident kvůli rozsudku podal kasační stížnost, v níž žádá, aby byl rozsudek pražského městského soudu zrušen. S kasační stížností spojil návrh na přiznání jejího odkladného účinku. To NSS zamítl, Zeman tak musí rozhodnout znovu. O samotné kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl.
Usnesení NSS cituje právní argumentaci Hradu. Zeman namítal, že kdyby jmenoval Ošťádala profesorem a napadený rozsudek by byl následně zrušen, jmenování by již nebylo možné revokovat. Napadeným rozsudkem by byl "přinucen" učinit nevratné rozhodnutí, a to o přesto, že by byl tento rozsudek jako nezákonný později zrušen Nejvyšším správním soudem.
Soud ale podle zákona může přiznat odkladný účinek, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestli nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. "V tomto případě není naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, tedy stěžovatel nedoložil vznik újmy na jeho straně spočívající v zásadním ohrožení důležitého veřejného zájmu," stojí v usnesení NSS.
Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému - nyní zrušenému - rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018. Opřel se v něm o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.
V rozhodnutí Zeman poukazoval na to, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechal zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.
Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.
Související
Zeman se pustil do Pavla a zastal se vlády. Prezidentovi se prý nedá věřit
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
Miloš Zeman , Ivan Ošťádal (akademik) , Nejvyšší správní soud , Univerzita Karlova , prezident čr
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
před 1 hodinou
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
před 2 hodinami
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
před 2 hodinami
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
před 3 hodinami
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
před 4 hodinami
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
před 5 hodinami
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
před 6 hodinami
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
před 7 hodinami
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
před 8 hodinami
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
před 8 hodinami
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
před 9 hodinami
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
před 10 hodinami
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
před 11 hodinami
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
před 11 hodinami
Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth
před 12 hodinami
Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi
před 13 hodinami
Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz
před 14 hodinami
Počasí o víkendu přinese do Česka další tropy
včera
Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát
Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.
Zdroj: Libor Novák