Jak se bude volit? Vnitro plánuje velkou reformu už od roku 2021

Stěsnat dobu, po kterou mohou voliči přicházet k volebním urnám do jednoho dne, elektronizovat volby, pro zahraničí zavést korespondenční hlasování a také zrušit povinné doručování volebních lístků do domácností plánuje ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb.

Návrh zákona poslal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) do připomínkového řízení, první změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Plně by zákon začal fungovat až v dalším období, například ve volbě nového prezidenta v roce 2023. Na reformu volebních zákonů dnes upozornily Právo a E15.

Návrh, na rozdíl od předchozích pokusů o sjednocení různých typů voleb v jednom kodexu, upravuje pouze administrativní část agendy. "Otevření všech částí volebního práva by znamenalo otevření diskusí, jež by ustrnuly v dohadech o volebních klauzulích, přepočítacích koeficientech a metodách alternativního hlasování na úkor svižného řešení méně zapeklitých partií administrativní části volebního práva," vysvětlují autoři návrhu, proč se zaměřili pouze na správu voleb.

K zjednodušení přípravy voleb by měla vést elektronizace volebního procesu včetně zavedení elektronického seznamu voličů, registru kandidátních listin a registru okrskových volebních komisí. S korespondenčním hlasováním počítá předpis, který chce Hamáček představit na tiskové konferenci v pátek, pouze pro hlasování ze zahraničí. Návrh pracuje také s možností vyzkoušet ve volbách roku 2021 v některých okrscích strojové sčítání hlasů.

"Účinnost zákona bude značnou měrou předurčena načasováním spuštění podstatné novinky - informačního systému správy voleb. Časová náročnost vybudování nového informačního systému si vyžádá postupný náběh účinnosti. V plném rozsahu se zákon bude vztahovat na volby až v roce 2022. S dřívější účinností se naopak počítá například u korespondenčního hlasování - rok 2021 ve volbách do Poslanecké sněmovny," uvádí předloha.

Jednou z nejviditelnějších má být omezení termínu otevření volebních místností pouze na pátek, a to od 7:00 do 22:00. To lze podle návrhu připravit také už na rok 2021. Výpadek jednoho volebního dne autoři návrhu kompenzují zavedením možnosti hlasovat v předstihu v pondělí a ve středu týdne, v němž se uskuteční volby, a to v každém dni alespoň v průběhu dvou hodin určených k tomu obecním úřadem. Voliči by v předstihu chodili volit do zvláštní volební schránky na obecním úřadu. Využil by se princip dvou obálek obdobně jako u korespondenčního hlasování. Práce okrskové volební komise s hlasy odevzdanými v předstihu by byla podobná práci zvláštní okrskové komise při korespondenčním hlasování v zahraničí.

V den voleb - v pátek - by celková doba hlasování, počítáno na hodiny, byla ještě o jednu hodinu delší než v současném dvoudenním hlasování. Nesníží se proto náklady na odměny členů okrskových volebních komisí. Naopak úspory by mělo přinést zrušení doručování volebních lístků do domácností. "Informovanost voličů zajistí distribuce přehledů volebních stran do domácností. Tyto materiály v rozsahu jednoho listu novinového formátu budou obsahovat informace o konání voleb, způsobu hlasování a o kandidujících subjektech a nebudou se doručovat v obálkách. Informace o volbách a kandidátech si voliči mohou opatřit též na internetu," uvádí důvodová zpráva s tím, že kvůli složitosti systému musí zůstat zachováno doručování lístků u voleb do zastupitelstev obcí. Poprvé by se hlasovací lístky nedoručovaly do domácností ve volbách vyhlášených v roce 2023.

Nově by po schválení zákona mělo být možné díky jednotnému seznamu voličů požádat o voličský průkaz na portálu občana, písemně nebo osobně u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu a určit si úřad, kde si žadatel průkaz vyzvedne nebo který ho žadateli zašle. Zákon má také zavést možnost jednorázové změny příslušnosti k volebnímu okrsku. Obcím norma umožní úpravu volebních okrsků.

Související

Více souvisejících

volby Jan Hamáček Ministerstvo vnitra zákony Česká republika

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 8 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy