Stěsnat dobu, po kterou mohou voliči přicházet k volebním urnám do jednoho dne, elektronizovat volby, pro zahraničí zavést korespondenční hlasování a také zrušit povinné doručování volebních lístků do domácností plánuje ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb.
Návrh zákona poslal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) do připomínkového řízení, první změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Plně by zákon začal fungovat až v dalším období, například ve volbě nového prezidenta v roce 2023. Na reformu volebních zákonů dnes upozornily Právo a E15.
Návrh, na rozdíl od předchozích pokusů o sjednocení různých typů voleb v jednom kodexu, upravuje pouze administrativní část agendy. "Otevření všech částí volebního práva by znamenalo otevření diskusí, jež by ustrnuly v dohadech o volebních klauzulích, přepočítacích koeficientech a metodách alternativního hlasování na úkor svižného řešení méně zapeklitých partií administrativní části volebního práva," vysvětlují autoři návrhu, proč se zaměřili pouze na správu voleb.
K zjednodušení přípravy voleb by měla vést elektronizace volebního procesu včetně zavedení elektronického seznamu voličů, registru kandidátních listin a registru okrskových volebních komisí. S korespondenčním hlasováním počítá předpis, který chce Hamáček představit na tiskové konferenci v pátek, pouze pro hlasování ze zahraničí. Návrh pracuje také s možností vyzkoušet ve volbách roku 2021 v některých okrscích strojové sčítání hlasů.
"Účinnost zákona bude značnou měrou předurčena načasováním spuštění podstatné novinky - informačního systému správy voleb. Časová náročnost vybudování nového informačního systému si vyžádá postupný náběh účinnosti. V plném rozsahu se zákon bude vztahovat na volby až v roce 2022. S dřívější účinností se naopak počítá například u korespondenčního hlasování - rok 2021 ve volbách do Poslanecké sněmovny," uvádí předloha.
Jednou z nejviditelnějších má být omezení termínu otevření volebních místností pouze na pátek, a to od 7:00 do 22:00. To lze podle návrhu připravit také už na rok 2021. Výpadek jednoho volebního dne autoři návrhu kompenzují zavedením možnosti hlasovat v předstihu v pondělí a ve středu týdne, v němž se uskuteční volby, a to v každém dni alespoň v průběhu dvou hodin určených k tomu obecním úřadem. Voliči by v předstihu chodili volit do zvláštní volební schránky na obecním úřadu. Využil by se princip dvou obálek obdobně jako u korespondenčního hlasování. Práce okrskové volební komise s hlasy odevzdanými v předstihu by byla podobná práci zvláštní okrskové komise při korespondenčním hlasování v zahraničí.
V den voleb - v pátek - by celková doba hlasování, počítáno na hodiny, byla ještě o jednu hodinu delší než v současném dvoudenním hlasování. Nesníží se proto náklady na odměny členů okrskových volebních komisí. Naopak úspory by mělo přinést zrušení doručování volebních lístků do domácností. "Informovanost voličů zajistí distribuce přehledů volebních stran do domácností. Tyto materiály v rozsahu jednoho listu novinového formátu budou obsahovat informace o konání voleb, způsobu hlasování a o kandidujících subjektech a nebudou se doručovat v obálkách. Informace o volbách a kandidátech si voliči mohou opatřit též na internetu," uvádí důvodová zpráva s tím, že kvůli složitosti systému musí zůstat zachováno doručování lístků u voleb do zastupitelstev obcí. Poprvé by se hlasovací lístky nedoručovaly do domácností ve volbách vyhlášených v roce 2023.
Nově by po schválení zákona mělo být možné díky jednotnému seznamu voličů požádat o voličský průkaz na portálu občana, písemně nebo osobně u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu a určit si úřad, kde si žadatel průkaz vyzvedne nebo který ho žadateli zašle. Zákon má také zavést možnost jednorázové změny příslušnosti k volebnímu okrsku. Obcím norma umožní úpravu volebních okrsků.
Související
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
volby , Jan Hamáček , Ministerstvo vnitra , zákony , Česká republika
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře
před 1 hodinou
Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit
před 2 hodinami
Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko
před 3 hodinami
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
před 3 hodinami
Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla
před 4 hodinami
Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu
před 6 hodinami
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Nejméně 12 mrtvých
před 6 hodinami
Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku
před 8 hodinami
Počasí čeká o víkendu zlom. Do Česka se přižene déšť
včera
Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico
včera
Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí
včera
Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely
včera
Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak
včera
Životní minimum se zatím nezvyšuje, rozhodla Babišova vláda
včera
Ve StarDance bude i úplný nováček. Lidé ho mohou znát z muzikálů
včera
Papež Lev se Trumpem rozhodit nenechal. Na jeho poslední kritiku zareagoval chladně
včera
Zrušení veta na půjčku Ukrajině nebude zadarmo? Magyar poprvé jednal s představiteli EU
včera
Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop
včera
Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě
Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Zdroj: Libor Novák