Jurečka s návrhy na změny v důchodech nebo výživném zřejmě narazí u vlády

Jurečka navrhuje například zvýšit procentní výměru starobního důchodu o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě nebo uzákonit valorizaci výživného o inflaci. Bez ohledu na stanovisko vlády dostane Jurečkovy návrhy k projednání Sněmovna, která se k nim ale ve zbytku funkčního období už zřejmě nedostane.

Jurečka například navrhuje zmírnění podmínek pro získání vdovského nebo vdoveckého důchodu. O jeden rok chce snížit nutnou dobu pojištění manžela, od které by byl vdově nebo vdovci jinak přiznán důchod. Zdůvodňuje to tím, že vdovy nebo vdovci často nezískají vdovský nebo vdovecký důchod kvůli několika chybějícím měsícům, které by jejich manželovi zbývaly do splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu. Vláda však zdůrazňuje, že základním předpokladem vzniku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod je existence nároku zemřelého člověka na vlastní starobní nebo invalidní důchod, což Jurečkův návrh narušuje. Vláda také návrhu vytýká, že by se vztahoval až na nové případy úmrtí po nabytí účinnosti změny.

V další úpravě, která se týká důchodů, navrhuje zvýšit procentní výměru důchodu o 500 korun měsíčně. Zvýšení by náleželo jen tomu, kdo o dítě pečoval v největším rozsahu a mělo by se za to že v největším rozsahu pečovala o dítě jeho matka. Vláda tomuto návrhu vytýká, že je neprovázaný s ostatními zákony a nepromyšlený. Neobsahuje také žádná procesní pravidla, jak by se prokazovalo, kdo o dítě pečoval. Nedalo by se to uplatnit například v případě střídavé péče, vyplývá z návrhu stanoviska.

Jurečka také chce, aby soudy musely promítnout zákonnou valorizaci výživného do soudního rozhodnutí. Když bude soud rozhodovat o výživném pro nezletilé dítě, musel by v rozhodnutí stanovit i valorizaci výživného. Mělo by se každoročně zvyšovat o růst spotřebitelských cen podle Českého statistického úřadu za předchozí rok. Podle vlády je však nevhodné, aby tuto problematiku řešil zákon o zvláštních řízeních soudních, jak navrhuje Jurečka. Upozorňuje i na to, že by se zvyšovalo výživné, i kdyby se majetkové poměry nebo možnosti rodiče povinného platit alimenty nijak nezvýšily. "K faktické valorizaci výživného by tak mělo docházet pouze v případě, kdy dojde ke zvýšení schopností, možností a majetkových poměrů povinného, což zajišťuje již stávající právní úprava," uvádí návrh stanoviska.

V novele občanského zákoníku navrhuje přímo stanovit valorizaci výživného o inflaci. Výživné by se zvyšovalo vždy k 1. dubnu o inflaci za předchozí rok podle dat ČSÚ. Podle vlády by je tato změna pravidel zbytečná. Stejně jako v předchozím případě poukazuje na to, že by se zvyšovaly alimenty, aniž by se změnila situace toho, kdo je má platit. "S růstem inflace automaticky ke zvýšení příjmů povinného nedochází," stojí v návrhu stanoviska vlády.

"Vláda současně upozorňuje, že z návrhu a ani z jeho důvodové zprávy neplyne, proč navrhovaná úprava dopadá pouze na nezletilé děti, když samotné dosažení zletilosti zpravidla není důvodem pro ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání a ani po dosažení zletilosti takové děti nemusejí mít samostatný příjem," uvádí návrh stanoviska.