Kdo se má omlouvat za prezidenta? Ministerstvo financí žene věc až k Ústavnímu soudu

Ministerstvo na dotaz ČTK na důvod stížnosti uvedlo, že dlouhodobě zastává právní názor, že veřejný projev prezidenta republiky by neměl být z právního hlediska považován za nesprávný úřední postup podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě. Omlouvalo se ministerstvo financí, protože prezidenta přímo zažalovat nelze.

Omluvu nařídil loni v květnu Obvodní soud pro Prahu 1, jeho verdikt letos v únoru potvrdil pražský městský soud. Nejvyšší soud pak odmítl dovolání ministerstva financí, které žalobě nynějšího člena Rady České televize čelilo. Ministerstvo mělo povinnost se omluvit písemně doporučeným dopisem ve znění výslovně stanoveném rozsudkem.

Ministerstvo dnes uvedlo, že kauza souvisí i s vyjádření prezidenta Zemana ohledně Ferdinanda Peroutky. Nejvyšší soud v květnu 2018 rozhodl, že veřejný projev prezidenta republiky spadá právě pod zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Právní názory na tuto problematiku podle MF ale nejsou jednotné. Jako příklad uvedlo odlišné stanovisko soudce Ústavního soudu Vladimíra Sládečka k usnesení Ústavního soudu z dubna 2018. Soudce tehdy uvedl, že z podobných výroků prezidenta nelze dovozovat odpovědnost státu, protože prezident je učinil jako soukromá osoba vyjadřující své názory v rámci ústavně zaručeného práva na svobodu projevu.

"Z těchto důvodů MF podalo stížnost k Ústavnímu soudu, protože považuje do budoucna za potřebné, aby byla otázka právního posouzení odpovědnosti za výroky prezidenta republiky definitivně vyjasněna. Důvodem pro podání stížnosti naopak není (v případě ústavní stížnosti ani nemůže být) další meritorní polemika ohledně pravdivosti žalovaných výroků na adresu pana Šarapatky," uvedl dnes úřad.

Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně zaměřené proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Výpověď podle své žaloby Šarapatka zdůvodnil ztrátou důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj Zemana ve vztahu ke kauze Olovo.