Koalice Pirátů a STAN: Co nabízí voličům? Zde jsou priority

Jako středové a protikorupční uskupení se v návrhu koaliční smlouvy definuje koalice Pirátů a STAN. Mezi některé z priorit řadí zrušení třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb (EET), zlepšení vzdělávacích a pracovních podmínek pro lékaře, zvýšení výdajů na vzdělávání nad pět procent hrubého domácího produktu nebo spuštění přípravy na přijetí eura.

Vyplývá to z textu, který Piráti zveřejnili na svém fóru a o němž budou začátkem ledna hlasovat členské základny obou subjektů.

Odklad EET kvůli koronavirové epidemii vláda nejprve schválila v březnu po dobu trvání nouzového stavu a následujících tří měsíců. Později byl odklad EET prodloužen až do konce roku 2022. Piráti a STAN chtějí navázat zrušením evidence pro řemeslníky a drobné podnikatele, které měla zahrnovat třetí a čtvrtá vlna EET. Začít měla původně fungovat od začátku příštího roku.

Koalice dále, co se týká hospodářských priorit, prosazuje nízké zdanění práce, odstranění některých daňových výjimek nebo posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ve zdravotnictví chce zlepšit připravenost Česka na další vývoj koronavirové epidemie, zavést jednotné standardy elektronizace, zlepšit dostupnost zdravotní péče a vzdělávací a pracovní podmínky pro lékaře, aby se věnovali oboru v České republice. Předložit chce koalice návrhy na legalizaci a zdanění konopí.

Výdaje na vzdělávání chtějí Piráti a STAN zvýšit a udržet nad pěti procenty HDP, což by činilo zhruba 280 miliard korun ročně. Resort by měl hospodařit s 239,7 miliardy korun, přičemž letošní rozpočet ministerstva školství činil včetně evropských peněz 225,7 miliardy Kč. Posílit navrhují rozmanitost a prostupnost vzdělávacího systému.

Koalice také chce podle návrhu prosadit krajskou příslušnost exekutorů, snazší insolvence, lepší regulaci půjček nebo zastavit 200.000 nezákonných exekucí. Usilovat chce o rovnoprávnost občanů a snížení rozdílů v příjmech mužů a žen nebo o naplňování klimatických cílů Evropské unie a Pařížské dohody, zejména pak o rychlé ukončení provozu uhelných elektráren.

Prosazovat chtějí Piráti a STAN přesun části kompetencí na samosprávy, část dotací chtějí nahradit navýšením podílu obcí na některých daních. Za cíl si dávají zprůhlednění veřejných zakázek, zákon o podpoře v bydlení nebo víceleté financování oprav silnic druhých a třetích tříd kraji, a to úpravou rozpočtového určení daní. Subjekty také budou podporovat celostátní referendum za podmínek 450.000 podpisů k vyvolání referenda a nemožnosti hlasovat o ústavních záležitostech, daních a mezinárodních smlouvách.

"Chceme se aktivně účastnit rozhodování v EU a NATO, jichž jsme a chceme být i nadále plnohodnotnými členy," píše se také v návrhu.

Části členů Pirátů podle jejich příspěvků na fóru vadí možnost takzvané zásadní výhrady svědomí, kdy by poslanecké kluby měly volné hlasování, u možnosti rovnoprávných sňatků pro osoby stejného pohlaví. Návrh koaliční smlouvy s možným uplatněním zásadní výhrady svědomí počítá pouze u tohoto programového východiska.

O lídrech pro sněmovní volby je rozhodnuto! V Karlovarském kraji to bude @petr_tresnak a v Plzeňském Daniel Kůs. Středočeskou lídryní bude @KlaraKocmanova. Liberecký kraj povede @TomasMartinekCZ. V Moravskoslezském kraji Piráty povede @cernohorskyl a na Vysočině Milan Daďourek. pic.twitter.com/EvpUN4wtmn

— Piráti (@PiratskaStrana) December 23, 2020

Hnutí STAN obsadí pozici lídra kandidátky ve čtyřech krajích - Středočeském, Plzeňském, Libereckém a Olomouckém. Subjekty vloží do předvolební kampaně 49 milionů korun. Dvě třetiny dají Piráti, třetinu STAN. Celostátní výbor STAN bude o návrhu smlouvy hlasovat ve čtvrtek 7. ledna, Piráti o dva dny později na zasedání celostátního fóra.

"Každá strana bude vedle koaličního programu prosazovat své vlastní programové priority, pokud nejsou se společným programem v rozporu. Práce na společném programu budou pokračovat po podepsání této smlouvy," uvedl na fóru předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana Starostové a nezávislí (STAN) Ivan Bartoš (Piráti) volby politika

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 1 hodinou

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 3 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy