Počet zaměstnanců NÚKIB poroste, i náklady na provoz

Počet zaměstnanců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) by se měl do roku 2027 zvýšit z 221 na 417. Zvednout by se měly i náklady na provoz úřadu či na personál. Vyplývá to z koncepce rozvoje úřadu do roku 2027, kterou NÚKIB dnes zveřejnil na svém webu. Utajovanou verzi koncepce loni v srpnu schválila vláda.

"Kybernetická bezpečnost je relativně nový obor a prakticky po celém světě se řeší, jak jej uchopit na státní úrovni. Z dosavadních zkušeností a reakcí našich zahraničních partnerů je zřejmé, že Česká republika se vydala správnou cestou. Ale teď je nutné náš stále ještě nový úřad dobudovat a nadále rozvíjet spolu s tím, jak se vyvíjejí rizika v kyberprostoru i v oblasti informační bezpečnosti," uvedl ředitel úřadu Karel Řehka.

Dokument obsahuje mj. shrnutí všech povinností, které dnes NÚKIB plní na základě zákona o kybernetické bezpečnosti, zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a dalších norem. NÚKIB nyní stojí na třech hlavních pilířích činnosti. Jsou jimi kybernetická bezpečnost, ochrana utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech a veřejně regulovaná služba poskytovaná systémem Galileo. Dalšími důležitými oblastmi činnosti jsou osvěta, vzdělávání, výzkum a vývoj.

Agenda úřadu ale poroste. V oblasti kybernetické bezpečnosti lze podle NÚKIB očekávat nárůst počtu incidentů i růst jejich sofistikovanosti. Zároveň bude přibývat takzvaných povinných osob podle zákona o kybernetické bezpečnosti, protože kontinuálně roste počet systémů, jejichž ohrožení by znamenalo ohrožení celé společnosti. Na scénu pak přicházejí i zcela nové technologie, jako jsou například 5G sítě, které kromě řady výhod přinášejí i nová rizika. Tento vývoj si podle úřadu žádá posílení kapacit nejen technických, ale také v oblasti regulace, kontroly, cvičení, vzdělávání, mezinárodní spolupráce či analytiky.

Z koncepce do budoucna tak vyplývá, že by se měly zvedat počty zaměstnanců i s tím spojené výdaje. Úřad měl v roce 2020 221 zaměstnanců, letos by jich mělo být 269, v roce 2025 365 a v roce 2027 už 417. S rostoucím počtem pracovníků porostou i náklady na personál, a to ze 189 milionů korun v roce 2020 na 356 milionů v roce 2027. Růst mají i náklady na provoz, a to ze 138 milionů v roce 2020 na 207 milionů v roce 2027. Celkové výdaje počítají i investicemi, kdy nejvyšší miliardové by měly být v letech 2024 až 2025, tehdy je v plánu obnova technické infrastruktury.

"Schválená koncepce představuje náš jízdní řád na následujících sedm let včetně výhledu na další období. Zároveň popisuje hrozby a trendy, s nimiž se moderní stát bude muset umět vypořádat a na které se musíme začít připravovat už teď," uvedl Řehka.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost funguje od roku 2017, novelou zákona se vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Začínal se 118 zaměstnanci.

Související

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

Více souvisejících

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Hackeři

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 5 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 6 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 7 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 8 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu

Kontinentální Evropa i Velká Británie čelí další vlně extrémního horka, která přináší rekordně vysoké teploty, rozsáhlá sucha i nebezpečí lesních požárů. Ve Španělsku i v částech Anglie se očekávají teploty dosahující až 40 °C. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy