Počet zaměstnanců NÚKIB poroste, i náklady na provoz

Počet zaměstnanců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) by se měl do roku 2027 zvýšit z 221 na 417. Zvednout by se měly i náklady na provoz úřadu či na personál. Vyplývá to z koncepce rozvoje úřadu do roku 2027, kterou NÚKIB dnes zveřejnil na svém webu. Utajovanou verzi koncepce loni v srpnu schválila vláda.

"Kybernetická bezpečnost je relativně nový obor a prakticky po celém světě se řeší, jak jej uchopit na státní úrovni. Z dosavadních zkušeností a reakcí našich zahraničních partnerů je zřejmé, že Česká republika se vydala správnou cestou. Ale teď je nutné náš stále ještě nový úřad dobudovat a nadále rozvíjet spolu s tím, jak se vyvíjejí rizika v kyberprostoru i v oblasti informační bezpečnosti," uvedl ředitel úřadu Karel Řehka.

Dokument obsahuje mj. shrnutí všech povinností, které dnes NÚKIB plní na základě zákona o kybernetické bezpečnosti, zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a dalších norem. NÚKIB nyní stojí na třech hlavních pilířích činnosti. Jsou jimi kybernetická bezpečnost, ochrana utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech a veřejně regulovaná služba poskytovaná systémem Galileo. Dalšími důležitými oblastmi činnosti jsou osvěta, vzdělávání, výzkum a vývoj.

Agenda úřadu ale poroste. V oblasti kybernetické bezpečnosti lze podle NÚKIB očekávat nárůst počtu incidentů i růst jejich sofistikovanosti. Zároveň bude přibývat takzvaných povinných osob podle zákona o kybernetické bezpečnosti, protože kontinuálně roste počet systémů, jejichž ohrožení by znamenalo ohrožení celé společnosti. Na scénu pak přicházejí i zcela nové technologie, jako jsou například 5G sítě, které kromě řady výhod přinášejí i nová rizika. Tento vývoj si podle úřadu žádá posílení kapacit nejen technických, ale také v oblasti regulace, kontroly, cvičení, vzdělávání, mezinárodní spolupráce či analytiky.

Z koncepce do budoucna tak vyplývá, že by se měly zvedat počty zaměstnanců i s tím spojené výdaje. Úřad měl v roce 2020 221 zaměstnanců, letos by jich mělo být 269, v roce 2025 365 a v roce 2027 už 417. S rostoucím počtem pracovníků porostou i náklady na personál, a to ze 189 milionů korun v roce 2020 na 356 milionů v roce 2027. Růst mají i náklady na provoz, a to ze 138 milionů v roce 2020 na 207 milionů v roce 2027. Celkové výdaje počítají i investicemi, kdy nejvyšší miliardové by měly být v letech 2024 až 2025, tehdy je v plánu obnova technické infrastruktury.

"Schválená koncepce představuje náš jízdní řád na následujících sedm let včetně výhledu na další období. Zároveň popisuje hrozby a trendy, s nimiž se moderní stát bude muset umět vypořádat a na které se musíme začít připravovat už teď," uvedl Řehka.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost funguje od roku 2017, novelou zákona se vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Začínal se 118 zaměstnanci.

Související

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

Více souvisejících

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Hackeři

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy