Koronavirové pasy by se podle Petříčka mohly využívat zhruba od června

Jednotné covidové pasy, jejichž parametry dnes navrhla Evropská komise, by se v Evropě mohly začít používat zhruba od konce května či od června. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Jde podle něj o dočasné řešení. Jakmile Světová zdravotnická organizace (WHO) konstatuje, že koronavirová pandemie skončila, je cílem se vrátit k běžným podmínkám cestování, uvedl.

Jednodušší cesty přes hranice komplikované pandemií by s ním měli od léta mít lidé očkovaní, s negativním testem či protilátkami proti covidu-19. V příštích měsících se ovšem na jejich přesné podobě budou muset shodnout členské státy, které se dosud nesjednotily například na vzájemném uznávání testů.

Podle šéfa české diplomacie je klíčové, že jednotlivá kritéria by měla mít stejnou váhu. Zároveň se předběžně počítá s digitální i papírovou podobou certifikátů, jež by mohly fungovat na bázi QR kódů. Předpokladem též je, že půjde o jednotný certifikát v angličtině.

Evropská komise podle Petříčka vzala též v potaz požadavek na zajištění ochrany osobních údajů. V rámci covidového pasu se budou evidovat pouze nezbytné informace, jako je jméno, datum narození, případně relevantní informace o splnění podmínek pro cestování.

"Jedná se o dočasné řešení. Evropská komise se vyjádřila, že ve chvíli, kdy WHO bude konstatovat, že pandemie skončila, tak by měl skončit i covid pas a měli bychom se vrátit k normálním podmínkám pro cestování," řekl Petříček. Nástroj je podle něj důležitý nejen kvůli turismu, ale zejména pro obchodní jednání, pracovní cesty či návštěvy příbuzných po Evropě.

Zásadní debata se v komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat zatím v EU neautorizované vakcíny, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují také politici v Česku. Podle dnešního návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v unii, "členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny". Petříček by upřednostnil, aby ČR uznávala pouze vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Ministr věří, že se členské státy na přesné podobě covidových pasů shodnou. Pokud by se tak nestalo, bude chtít Česko individuálně jednat se státy, které certifikáty hodlají zohledňovat. "Z mého hlediska je ideální celounijní platnost, protože jedním z důvodů je, abychom se vrátili k dodržování základních práv občanů Evropské unie, a to je svoboda pohybu v rámci Evropské unie," dodal ministr.

Návrh na zavedení certifikátů uvítala i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). "Věřím, že to bude významný krok k obnově cestovního ruchu," poznamenala na twitteru.

Související

Aplikace Tečka sloužila mj. k uložení certifikátu o očkování.

Tečka dostane nový život. Bude z ní EZ karta, úřad investuje 50 milionů korun

Ministerstvo zdravotnictví přejmenuje mobilní aplikaci Tečka na aplikaci EZ karta. Už letos by mohla začít fungovat jako elektronický očkovací průkaz nebo pro zasílání zpráv. Na dotaz ČTK to uvedl vrchní ředitel sekce informačních a komunikačních technologií ministerstva Milan Blaha. Úřad vypsal na provoz a další rozvoj aplikace veřejnou zakázku v hodnotě 50 milionů korun.
Covid pas, ilustrační foto

Do Francie nově bez covid pasu. Výjimečný stav končí

Ve Francii dnes posledním dnem platí zdravotnický výjimečný stav zavedený v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Od pondělí tak končí povinnost překládat covidový pas při vstupu do země ze zahraničí a do práce se budou smět vrátit zdravotníci, kteří nesplnili povinné očkování proti covidu-19, oznámily úřady. Nový zákon ale vládě umožňuje zavést některá omezení, pokud si to vyžádá epidemická situace.

Více souvisejících

covid pasy Tomáš Petříček

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 3 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 3 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 4 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 4 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 5 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

Íránská odveta na americký útok je tady. Zasáhněte, žádají USA Čínu

Spojené státy americké vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv na Írán a zabránila mu v uzavření strategického Hormuzského průlivu. Tato výzva přišla jen několik hodin poté, co Washington provedl mohutné letecké údery na íránská jaderná zařízení, čímž vyvolal další eskalaci napětí v regionu Blízkého východu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy