Koten nemá pravomoc scházet se bez vědomí výboru s Babišem, chtěl z Hradu materiály na Koudelku, tvrdí Žáček

Místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček ODS si neodvažuje predikovat, jaká bude budoucnost ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky poté, co se v pátek neuskuteční avizovaná mimořádná schůze k postupu výběru šéfa civilní kontrarozvědky. Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) ji kvůli formální chybě premiéra Andreje Babiše (ANO) v žádosti zrušil. Pětiletý mandát Koudelkovi přitom vyprší k 15. srpnu a jeho další setrvání si nepřeje prezident Miloš Zeman. „Hlava státu se vlamuje do pravomocí slabého premiéra a hrozí tak oslabení bezpečnostního zpravodajského aparátu. Babiš však myslí jen na sebe,“ říká pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček.

Jeho zloba kromě premiéra Andreje Babiše míří i na šéfa sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena, který se měl podle Pavla Žáčka za zády jeho členů sejít s ministerským předsedou a jednat s ním o budoucnosti ředitele Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelky. Místopředseda výboru je z takového jednání rozčarován.

„Pan předseda Koten nemá vůbec žádnou pravomoc se bez vědomí členů orgánů scházet s premiérem v tak důležité věci, jakou je postup výběru ředitele BIS, aniž bychom o jeho záměru věděli. I když výboru šéfuje, nemůže jednat na vlastní pěst. Na nejbližším zasedání budu po něm žádat vysvětlení a znát podrobnosti setkání s Babišem, tedy o čem přesně rokovali. Vše zatím vypadá tak, že Koten sabotuje naši činnost,“ konstatuje. Proti tomuto tvrzení se předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten v pátečním rozhovoru pro EuroZprávy.cz ohradil.

Zeman se slabému premiérovi vlamuje do pravomocí

Poslance ODS rovněž zaráží, že Koten usiloval o získání materiálů z Hradu, které jsou namířeny proti Koudelkovi. „Uvažovat vůbec z pozice šéfa výboru pro bezpečnost, že půjdu shromažďovat hanopisy na ředitele BIS, je už opravdu za hranou. Jedná se o překročení kompetencí. Podle mých posledních informací nakonec na Hrad pro kompromitující spisy nejel, zřejmě si vše rozmyslel.“

Žáček, který je rovněž členem výboru pro obranu, upozorňuje, že Kotenovo jednání se změnilo po úterní schůzce předsedy SPD Tomia Okamury s prezidentem Milošem Zemanem. „Do té doby napříč výborem panovala téměř shoda ohledně svolání jednání a potvrdil ji i Babiš. Pravděpodobně pan Koten silně podléhá vlivu stranického předsedy a najednou začal tvrdit, že opozice k vyvolání mimořádné schůze výboru nemá hlasy, což je nesmysl, protože nejméně osm členů s jednáním souznělo,“ míní opoziční politik, který tvrdí, že SPD jasně přeběhla na stranu vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM. „Svědčí o tom i Kotenova rétorika, když tvrdí, že opozice není schopna svolat jednání. Ještě nedávno se za opozici vydával i on.“

Zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů neví, co si má myslet o Babišově špatně naformulované žádosti ohledně svolání mimořádného zasedání sněmovního bezpečnostního výboru. „Nenapsal do ní jasný odkaz na paragraf  k postupu výběru ředitele BIS. Jeho počínání může svádět k myšlence, že takový polotovar mohl vytvořit schválně. Vždyť úředníci musejí mít na vládě jasný vzor žádosti, například bývalý premiér Sobotka v minulosti o zasedání výboru během své funkce žádal. Muster žádosti tam prostě musejí mít,“ je přesvědčený. Když Koten neobdržel jasnou formulaci ze strany premiéra, pak ve středu večer ve 20:28 hodin proto e-mailem obeslal členy výboru, v němž oznámil, že mimořádná schůze, která měla být svolána na pátek v 7:30 hodin, se ruší a dodal, že sám nemůže mimořádné jednání nařídit. „Určitou roli ale mohl sehrát i fakt, že výbor až na dva členy SPD Kotena s Víchem a Ondráčka z KSČM by hlasoval pro Koudelkovo prosloužení mandátu v čele BIS.“

Ze současného napjatého stavu kolem zpravodajských služeb viní bývalý první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jednoznačně ministerského předsedu Andreje Babiše. „Skutečnost, že byla mimořádná schůze odvolaná, vysílá znepokojující signál, že máme slabého premiéra, jemuž se hlava státu se vlamuje do pravomocí a hrozí tak oslabení zpravodajského aparátu. Zeman už několikrát ukázal, že mu nedělá problém ohýbat ústavu podle toho, jak potřebuje.“

Žáček je přesvědčený, že Babiše ovlivnila pondělní schůzka se Zemanem, který se dlouhodobě vymezuje proti Koudelkovi. „Najednou začal Babiš Koudelku kritizovat, ačkoli předtím za ním stál a navrhoval jeho povýšení na generála. Začal tvrdit, že pan plukovník až moc vystupuje v mediálním prostoru. Mám pocit, že přejímal Zemanovu rétoriku a vlastně citoval, co Zeman o Koudelkovi říkal.“ Na premiérovi bylo podle zřizovatele Archivu bezpečnostních složek znát, jak se schůzky s hlavou státu obával. „A zřejmě oprávněně. Můžeme jen spekulovat, proč Babiš přistoupil na vyděračskou koalici ze strany hlavy státu. Zeman má jistě právo se zajímat o vedení BIS, ale nemá v gesci, aby rozhodoval, kdo zpravodajskou službu povede.“

Evropská unie citelně vnímá dohady kolem šéfa BIS

Babiš tak opět klíčové jednání odložil, i když Koudelkovi mandát vyprší už 15. srpna a sám svolání mimořádné schůze ještě v pondělí avizoval. „Nakonec ale bude muset sněmovní výbor pro bezpečnost stejně svolat a vše projednat i na vládě, kterou ale od začátku týdne vyslal na čtrnáctidenní dovolenou. Jsem opravdu zvědavý, jak hodlá vše do poloviny srpna vyřešit. Taková věc se má řešit s předstihem, jako to udělal před pěti lety premiér Sobotka, který měl jasno, že ředitelem BIS bude Koudelka, a to měsíc před jeho oficiálním jmenováním,“ povzdychne si. Pokud by nebyl do deseti dní jmenován řádný ředitel zpravodajské služby, otálení by vyvolalo nejistotu u našich západních spojenců. „Je nutné si uvědomit, že jsme zapojeni nejen do systému NATO i Evropské unie, která obzvláště velmi citelně vnímá dohady kolem šéfa BIS.“ Podle posledních zpráv se má Babiš v pondělí ohledně případného pokračování Koudelky sejít v pondělí s vicepremiérem Janem Hamáček.

Zákonodárce z ODS stojí za Michalem Koudelkou a jednoznačně podporuje jeho setrvání. „Prokázal, že je schopným a profesionálním manažerem. Své dovednosti osvědčil například ve Vrbětické kauze, kdy díky aktivitě BIS z našeho území odešly dvě nebezpečné ruské zpravodajské agentury, a tak kromě České republiky si oddychly i členské země Evropské unie.“ Historik však zatím žádné panice ohledně Koudelkovy budoucnosti nepropadá. „Zatím je stále ředitelem, a tak je předčasné mluvit o destabilizaci organizace. Ta by nastala, pokud by na jeho místo přišel někdo, kdo by chtěl dosavadní kormidlo západního směřování otočit.“ Žáček však upozorňuje, že snahy o oslabení BIS jsou opravdu aktuální. „Blíží se volby a je pravděpodobné, že do předvolebního boje může zasáhnout ruský hybridní koncept. A vzhledem k blížícímu se výročí sovětské okupace by se jednalo o nežádoucí dárek, aby Rusové v případě Koudelkova konce oslabovali zpravodajskou činnost.“

Bývalý člen Rady České televize se neobává, co se stane s Michalem Koudelkou, pokud mu nebude mandát prodloužen. „Jistě setrvá ve sboru bezpečnostní služby, dokonce bych řekl, že v hierarchii BIS mu bude přidělené vysoké tabulkové místo. Rozhodně si nebude muset dávat inzerát, že shání práci. Vždyť ve zpravodajských službách působí téměř třicet let.“

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost nicméně stále podrobuje kritice Andreje Babiše za jeho otálení a neustálou podřízenost vůči prezidentovi Miloši Zemanovi. „Vadí mně, že myslí jen na sebe, na svou pozici po volbách a je mu přitom úplně lhostejné, jak moc oslabuje Bezpečnostní informační službu,  a neuvědomuje si, co vše může svým jednáním či spíše nečinností způsobit,“ říká pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček.

Související

Radek Koten (SPD) Rozhovor

S premiérem jsem se sešel podle zákona. Kompromitující materiály na ředitele Koudelku jsem nesháněl, říká Koten

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) nesouhlasí s tvrzením poslance ODS Pavla Žáčka, podle něhož nemá žádnou pravomoc scházet se bez vědomí členů orgánů s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jednat s ním o postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). „S panem premiérem jsem na základě jeho žádosti řešil doplnění žádosti podle zákona o tajných službách a projednání návrhu na ředitele vládou tak, abychom se pohybovali v zákonném rámci pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost,“ říká Radek Koten, který tak reaguje na kritiku místopředsedy orgánu Pavla Žáčka, jenž své vyjádření poskytl včera webu EuroZprávy.cz.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Koten zatím bezpečnostní výbor k BIS nesvolal, dosud nemá zákonný podklad

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím jeho mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nesvolal. ČTK dnes napsal, že nemá k takovému kroku zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, dnes v Ostravě zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.

Více souvisejících

Radek Koten (SPD) Bezpečnostní výbor Michal Koudelka (BIS) BIS Andrej Babiš Pavel Žáček (novinář)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 3 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

Masakr ve Štýrském Hradci: Po střelbě ve škole je deset mrtvých, většinu tvoří děti

V rakouském městě Štýrský Hradec došlo v úterý ráno k tragické střelbě na střední škole. Podle místní policie si útok vyžádal deset životů, mezi oběťmi je nejméně sedm studentů, jeden dospělý a útočník sám. Policie uvedla, že škola byla evakuována a situace je nyní pod kontrolou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy