Koten zatím bezpečnostní výbor k BIS nesvolal, dosud nemá zákonný podklad

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím jeho mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nesvolal. ČTK dnes napsal, že nemá k takovému kroku zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, dnes v Ostravě zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.

Koten uvedl, že premiéra žádal o upřesnění jeho žádosti o svolání výboru podle zákona o tajných službách. Dosud je nedostal. Podotkl také, že nemá ani jiné podklady ke svolání mimořádné schůze výboru podle jednacího řádu. "Zatím tedy nemohu výbor svolat a jedná se pouze o rezervaci možného termínu," sdělil Koten. Výbor se může mimořádně sejít na žádost Sněmovny, na žádost jejího předsedy nebo na žádost nejméně dvou pětin členů výboru.

Babiš na dotaz ČTK, zda žádost doplnil a zda se organizace pátečního jednání od jeho dopoledního vyjádření posunula, v podvečer odpověděl, že on výbor neorganizuje.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček ČTK napsal, že o věci zatím nemá konkrétní informace. Jde podle něho zejména o záležitost předsedy výboru.

Podle místopředsedů výboru Lukáše Koláříka (Piráti) a Pavla Žáčka (ODS) Babiš žádost zaslanou výboru špatně formuloval, a na jejím základě proto není možné výbor svolat. Musel by poslat žádost novou, ve které by se správně odvolal na příslušný zákon, podle kterého chce, aby se výbor záležitostí zabýval. "Jeho žádost není formálně v pořádku, což znamená, že předseda (Koten) nemůže svolat výbor sám o sobě," řekl Kolářík. Zatím podle něj není ani dostatek podpisů členů výboru pro svolání mimořádného jednání. Podle Koláříka je nyní "míč na straně premiéra", protože končí mandát Koudelkovi a vláda má říct, kdo BIS nadále povede. Podobně se vyjádřil i Žáček. "Na premiéra padá odpovědnost, že to nechal vyhnít tak dlouho u takové instituce, kde by kontinuita měla být zajištěna," podotkl.

Podle dopoledního výroku Babiše je otázkou, zda se jednání výboru vůbec bude konat. "Podle posledních zpráv ani nevím, jestli pan předseda (Koten) na to má dostatek hlasů," řekl premiér. S kolegy z hnutí ANO ministerský předseda, jak uvedl, o schůzi bezpečnostního výboru nejednal. "Máme tajné služby na to, aby byly tajné. Teď se to všechno zpolitizovalo. Je opozice, která má v tom jasno a už si vybrala svého kandidáta, zase jiné strany říkají, že to máme nechat na příští vládu. Takže já myslím, že to v nejbližších dnech vyřešíme," řekl Babiš.

V pondělí premiér uvedl, že členové výboru by se měli vyjádřit k tomu, zda má v čele civilní kontrarozvědky pokračovat nynější ředitel Michal Koudelka, nebo zda má jeho nástupce vybrat až příští vláda. Koudelkovo pětileté funkční období končí v polovině srpna. Nynějšího ředitele BIS dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman. V květnu nevyhověl už pošesté návrhu vlády na jeho povýšení do generálské hodnosti. Loni koncem roku předal Babišovi materiál ohledně Koudelky.

Žáček dnes vyzval Kotena k odstoupení z čela výboru kvůli výroku, že byl pověřen vyžádat si a na plánovaném pátečním jednání předložit hradní materiál o Koudelkovi. "Žádné kolektivní rozhodnutí členů výboru ve formě usnesení neexistuje, ani neproběhlo jednání s místopředsedy výboru, tak to považuji za jeho svévolnou akci," sdělil Žáček v tiskové zprávě. Koten reagoval, že zatím žádné dokumenty od bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře nemá. "Spisová služba je nedoručila, a tím pádem je nemohu převzít a vyhovět žádosti opozice, která je chtěla vidět," uvedl.

O to, aby prezidentská kancelář poskytla členům výboru své argumenty proti Koudelkovi, požádal prezidenta Miloše Zemana na úterní schůzce na Hradě předseda SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Podle Respektu v dokumentu Hrad uvádí, že Koudelka "neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem".

Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání právě v bezpečnostním výboru. V osmnáctičlenném výboru patrně převažují spíše politici, kteří se staví za Koudelkovo setrvání. Rozhodující by mohl být názor členů vládního hnutí ANO, jenž ale není jednotný. Koudelku podporují zástupci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), koalice Pirátů a STAN a koaliční sociální demokraté. Naopak kritické je k nynějšímu řediteli civilní kontrarozvědky hnutí SPD a také KSČM.

Související

Radek Koten (SPD) Rozhovor

S premiérem jsem se sešel podle zákona. Kompromitující materiály na ředitele Koudelku jsem nesháněl, říká Koten

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) nesouhlasí s tvrzením poslance ODS Pavla Žáčka, podle něhož nemá žádnou pravomoc scházet se bez vědomí členů orgánů s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jednat s ním o postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). „S panem premiérem jsem na základě jeho žádosti řešil doplnění žádosti podle zákona o tajných službách a projednání návrhu na ředitele vládou tak, abychom se pohybovali v zákonném rámci pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost,“ říká Radek Koten, který tak reaguje na kritiku místopředsedy orgánu Pavla Žáčka, jenž své vyjádření poskytl včera webu EuroZprávy.cz.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS.

Koten nemá pravomoc scházet se bez vědomí výboru s Babišem, chtěl z Hradu materiály na Koudelku, tvrdí Žáček

Místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček ODS si neodvažuje predikovat, jaká bude budoucnost ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky poté, co se v pátek neuskuteční avizovaná mimořádná schůze k postupu výběru šéfa civilní kontrarozvědky. Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) ji kvůli formální chybě premiéra Andreje Babiše (ANO) v žádosti zrušil. Pětiletý mandát Koudelkovi přitom vyprší k 15. srpnu a jeho další setrvání si nepřeje prezident Miloš Zeman. „Hlava státu se vlamuje do pravomocí slabého premiéra a hrozí tak oslabení bezpečnostního zpravodajského aparátu. Babiš však myslí jen na sebe,“ říká pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček.

Více souvisejících

Radek Koten (SPD) Poslanecká sněmovna BIS Andrej Babiš

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy