Koten zatím bezpečnostní výbor k BIS nesvolal, dosud nemá zákonný podklad

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím jeho mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nesvolal. ČTK dnes napsal, že nemá k takovému kroku zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, dnes v Ostravě zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.

Koten uvedl, že premiéra žádal o upřesnění jeho žádosti o svolání výboru podle zákona o tajných službách. Dosud je nedostal. Podotkl také, že nemá ani jiné podklady ke svolání mimořádné schůze výboru podle jednacího řádu. "Zatím tedy nemohu výbor svolat a jedná se pouze o rezervaci možného termínu," sdělil Koten. Výbor se může mimořádně sejít na žádost Sněmovny, na žádost jejího předsedy nebo na žádost nejméně dvou pětin členů výboru.

Babiš na dotaz ČTK, zda žádost doplnil a zda se organizace pátečního jednání od jeho dopoledního vyjádření posunula, v podvečer odpověděl, že on výbor neorganizuje.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček ČTK napsal, že o věci zatím nemá konkrétní informace. Jde podle něho zejména o záležitost předsedy výboru.

Podle místopředsedů výboru Lukáše Koláříka (Piráti) a Pavla Žáčka (ODS) Babiš žádost zaslanou výboru špatně formuloval, a na jejím základě proto není možné výbor svolat. Musel by poslat žádost novou, ve které by se správně odvolal na příslušný zákon, podle kterého chce, aby se výbor záležitostí zabýval. "Jeho žádost není formálně v pořádku, což znamená, že předseda (Koten) nemůže svolat výbor sám o sobě," řekl Kolářík. Zatím podle něj není ani dostatek podpisů členů výboru pro svolání mimořádného jednání. Podle Koláříka je nyní "míč na straně premiéra", protože končí mandát Koudelkovi a vláda má říct, kdo BIS nadále povede. Podobně se vyjádřil i Žáček. "Na premiéra padá odpovědnost, že to nechal vyhnít tak dlouho u takové instituce, kde by kontinuita měla být zajištěna," podotkl.

Podle dopoledního výroku Babiše je otázkou, zda se jednání výboru vůbec bude konat. "Podle posledních zpráv ani nevím, jestli pan předseda (Koten) na to má dostatek hlasů," řekl premiér. S kolegy z hnutí ANO ministerský předseda, jak uvedl, o schůzi bezpečnostního výboru nejednal. "Máme tajné služby na to, aby byly tajné. Teď se to všechno zpolitizovalo. Je opozice, která má v tom jasno a už si vybrala svého kandidáta, zase jiné strany říkají, že to máme nechat na příští vládu. Takže já myslím, že to v nejbližších dnech vyřešíme," řekl Babiš.

V pondělí premiér uvedl, že členové výboru by se měli vyjádřit k tomu, zda má v čele civilní kontrarozvědky pokračovat nynější ředitel Michal Koudelka, nebo zda má jeho nástupce vybrat až příští vláda. Koudelkovo pětileté funkční období končí v polovině srpna. Nynějšího ředitele BIS dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman. V květnu nevyhověl už pošesté návrhu vlády na jeho povýšení do generálské hodnosti. Loni koncem roku předal Babišovi materiál ohledně Koudelky.

Žáček dnes vyzval Kotena k odstoupení z čela výboru kvůli výroku, že byl pověřen vyžádat si a na plánovaném pátečním jednání předložit hradní materiál o Koudelkovi. "Žádné kolektivní rozhodnutí členů výboru ve formě usnesení neexistuje, ani neproběhlo jednání s místopředsedy výboru, tak to považuji za jeho svévolnou akci," sdělil Žáček v tiskové zprávě. Koten reagoval, že zatím žádné dokumenty od bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře nemá. "Spisová služba je nedoručila, a tím pádem je nemohu převzít a vyhovět žádosti opozice, která je chtěla vidět," uvedl.

O to, aby prezidentská kancelář poskytla členům výboru své argumenty proti Koudelkovi, požádal prezidenta Miloše Zemana na úterní schůzce na Hradě předseda SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Podle Respektu v dokumentu Hrad uvádí, že Koudelka "neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem".

Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání právě v bezpečnostním výboru. V osmnáctičlenném výboru patrně převažují spíše politici, kteří se staví za Koudelkovo setrvání. Rozhodující by mohl být názor členů vládního hnutí ANO, jenž ale není jednotný. Koudelku podporují zástupci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), koalice Pirátů a STAN a koaliční sociální demokraté. Naopak kritické je k nynějšímu řediteli civilní kontrarozvědky hnutí SPD a také KSČM.

Související

Radek Koten (SPD) Rozhovor

S premiérem jsem se sešel podle zákona. Kompromitující materiály na ředitele Koudelku jsem nesháněl, říká Koten

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) nesouhlasí s tvrzením poslance ODS Pavla Žáčka, podle něhož nemá žádnou pravomoc scházet se bez vědomí členů orgánů s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jednat s ním o postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). „S panem premiérem jsem na základě jeho žádosti řešil doplnění žádosti podle zákona o tajných službách a projednání návrhu na ředitele vládou tak, abychom se pohybovali v zákonném rámci pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost,“ říká Radek Koten, který tak reaguje na kritiku místopředsedy orgánu Pavla Žáčka, jenž své vyjádření poskytl včera webu EuroZprávy.cz.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS.

Koten nemá pravomoc scházet se bez vědomí výboru s Babišem, chtěl z Hradu materiály na Koudelku, tvrdí Žáček

Místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček ODS si neodvažuje predikovat, jaká bude budoucnost ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky poté, co se v pátek neuskuteční avizovaná mimořádná schůze k postupu výběru šéfa civilní kontrarozvědky. Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) ji kvůli formální chybě premiéra Andreje Babiše (ANO) v žádosti zrušil. Pětiletý mandát Koudelkovi přitom vyprší k 15. srpnu a jeho další setrvání si nepřeje prezident Miloš Zeman. „Hlava státu se vlamuje do pravomocí slabého premiéra a hrozí tak oslabení bezpečnostního zpravodajského aparátu. Babiš však myslí jen na sebe,“ říká pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček.

Více souvisejících

Radek Koten (SPD) Poslanecká sněmovna BIS Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy