Maláčová chce začít jednat o prodloužení Antiviru

"Není reálné, aby se kurzarbeit spustil od března. Je logické, že se bude muset (Antivirus) prodloužit. Počkám, jak proběhne třetí čtení (zákona o kurzarbeitu ve Sněmovně). Poté budeme jednat o prodloužení. O kolik a jak bude záviset na výsledku třetího čtení," uvedla ministryně.

Dočasný program Antivirus se prodlužoval už několikrát. Měl by skončit na konci února. Navázat na něj měl od března nový kurzarbeit. Novela, která zkrácenou práci se státním příspěvkem upravuje, ale ještě není schválená. Její třetí čtení, tedy závěrečné projednávání by se ve Sněmovně mělo konat 10. února. Mezi koaličními poslanci shoda na kurzarbeitových pravidlech není. Po přijetí normu dostane ještě k projednání Senát a k podpisu prezident. Poté by se měla vláda shodnout na tom, kdo bude moci zkrácenou práci se státním příspěvkem mít, v jakém rozsahu a na jak dlouho.

Program Antivirus měl podle původních evropských pravidel fungovat nejvýš rok. Evropská komise ale minulý pátek lhůtu prodloužila do konce letoška a zvýšila i celkovou částku, kterou mohou firmy získat. Antivirus tak může vláda znovu prodloužit.

"Logicky ale budeme chtít mít kurzarbeit, protože je výhodnější," uvedla dnes na jednání sociálního výboru ministryně. Zmínila mimo jiné vyšší náhradu mzdy pracovníků.

Odbory doporučily prodloužit Antivirus o dva měsíce do konce dubna. Zaměstnavatelé to podporují. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák ale uvedl, že se obává toho, že ani tato doba nemusí v předvolebním období ke spuštění nového kurzarbeitu stačit. "Mám obavy, že v politické válce před volbami to nebude zvládnuto," řekl po posledním jednání tripartity Hanák.

Z programu Antivirus stát proplácí příspěvkem A celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady lidí v karanténě do 39.000 korun. Příspěvkem B úřady práce dorovnávají 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin do 29.000 korun.

Na kurzarbeitu se vláda nedokázala dlouho shodnout. Výslednou novelu kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci ji začali projednávat 7. října. Navrhli do ní přes čtyři desítky změn. Ucelený návrh připravilo i ministerstvo práce. Jeho verze má podporu odborů a podnikatelů. Sněmovní sociální výbor ji ale dnes nepodpořil. Doporučil naopak schválit protinávrh, který připravily poslankyně ANO a KSČM. Jak velkou část své mzdy by lidé za neodpracované hodiny mohli od státu dostávat, jak dlouho by na kurzarbeitu mohli být, kdy by firma podporu získala a kdo by ji přiznával, není zatím jasné. Rozhodovat bude Sněmovna.