Maláčová hýří. Navrhla výrazný růst platů a minimální mzdy

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by chtěla navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy. Růst minimální mzdy by tak měl kopírovat růst průměrné mzdy. Poměr minimální a průměrné mzdy je nyní asi 40 procent.

S předáky odborů se dnes sešli kromě Maláčové i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle ministryně práce o zvýšení minimální mzdy a platů bude jednat vedení vládní koalice. Termín jednání ještě není, dodala Maláčová. Tripartita by se měla kvůli růstu platů sejít 9. září, kvůli návrhu rozpočtu na příští rok pak o týden později.

"My si představujeme (sociální demokraté) růst platů minimálně na úrovni růstu HDP a k pokrytí inflace o 5,2 procenta. Minimální mzda by se podle propočtů ministerstva práce, aby se pokryly rostoucí životní náklady a omezily výdaje na dávky, měla zvýšit o deset procent, tedy o 1350 korun," řekla Jana Maláčová.

Práce se musí vyplatit! Shodli jsme se s @odbory, že platy i minimální mzda musí jít nahoru. Uvidíme, co na to tripartita a vládní koalice. Kostky jsou vrženy.@JStredula @CSSD

Ministerstvo financí ve svém srpnovém odhadu vývoje ekonomiky počítá v příštím roce s růstem HDP o 2,2 procenta a cen o 2,4 procenta. Suma na platy by se měla zvednout o 5,9 procenta. V předchozích měsících očekával resort nižší inflaci a vyšší ekonomický růst.

Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě, za kterou pracuje kolem 150.000 lidí. Předáci požadují zvýšení o 1650 korun. Podle Svazu průmyslu a dopravy by kvůli zpomalování ekonomiky mělo navýšení dosahovat nejvýš pěti procent, tedy asi o 700 korun. Hospodářská komora doporučovala minimální mzdu nezvyšovat vůbec. Podnikatelé poukazují na to, že s minimální mzdou rostou i nejnižší zaručené mzdy podle profese a odbornosti. Při navrhovaném přidání o 1350 korun by se tak pohybovaly mezi 14.700 a 29.400 korun, nyní činí 13.350 až 26.700 korun. Schillerová v minulosti řekla, že by minimální mzda měla růst stejným tempem jako ostatní výdělky.

Na růst platů ve veřejném sektoru mají předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) odlišný pohled. ČMKOS požaduje pro učitele přidání o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent, a to do tarifů, tedy do základu příjmu, ne do odměn. Usiluje také o zrušení platové tabulky pro nejhůř placené. Polepšili by si tak třeba pracovníci v kultuře či sociálních službách.

"Naše požadavky nejsou nad rámec státního rozpočtu a nikdy nebyly. Není naše chyba, že se mezitím rozdělilo 18 miliard korun. Jsme připraveni hledat kompromis. Potřebujeme ale jednací čas a všechny u jednacího stolu," uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Narážel tak na nedávné posílení rozpočtů jednotlivých resortů po jednání ministrů a ministryň se šéfkou státní pokladny právě o 18 miliard.

S výraznějším zvýšením příjmů lidí, kteří vydělávají nejméně, ASO souhlasí. Spolu s ČMKOS poukazuje na to, že řada platových stupňů v nejnižší tabulce je dokonce pod hranicí minimální mzdy. "Navýšení o pět procent u nejnižších kategorií zaměstnanců je pro nás neakceptovatelné," uvedl předseda ASO Bohumír Dufek. Ostatním zaměstnancům pak ASO navrhuje přidat do tarifů 1500 korun, a to všem stejně.

Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640.700 lidí - učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35.437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify - tedy základ příjmu - se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.