Maláčová hýří. Navrhla výrazný růst platů a minimální mzdy

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 Kč. Po dnešním jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by chtěla navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy. Růst minimální mzdy by tak měl kopírovat růst průměrné mzdy. Poměr minimální a průměrné mzdy je nyní asi 40 procent.

S předáky odborů se dnes sešli kromě Maláčové i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle ministryně práce o zvýšení minimální mzdy a platů bude jednat vedení vládní koalice. Termín jednání ještě není, dodala Maláčová. Tripartita by se měla kvůli růstu platů sejít 9. září, kvůli návrhu rozpočtu na příští rok pak o týden později.

"My si představujeme (sociální demokraté) růst platů minimálně na úrovni růstu HDP a k pokrytí inflace o 5,2 procenta. Minimální mzda by se podle propočtů ministerstva práce, aby se pokryly rostoucí životní náklady a omezily výdaje na dávky, měla zvýšit o deset procent, tedy o 1350 korun," řekla Jana Maláčová.

Práce se musí vyplatit! Shodli jsme se s @odbory, že platy i minimální mzda musí jít nahoru. Uvidíme, co na to tripartita a vládní koalice. Kostky jsou vrženy.@JStredula @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) September 3, 2019

Ministerstvo financí ve svém srpnovém odhadu vývoje ekonomiky počítá v příštím roce s růstem HDP o 2,2 procenta a cen o 2,4 procenta. Suma na platy by se měla zvednout o 5,9 procenta. V předchozích měsících očekával resort nižší inflaci a vyšší ekonomický růst.

Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě, za kterou pracuje kolem 150.000 lidí. Předáci požadují zvýšení o 1650 korun. Podle Svazu průmyslu a dopravy by kvůli zpomalování ekonomiky mělo navýšení dosahovat nejvýš pěti procent, tedy asi o 700 korun. Hospodářská komora doporučovala minimální mzdu nezvyšovat vůbec. Podnikatelé poukazují na to, že s minimální mzdou rostou i nejnižší zaručené mzdy podle profese a odbornosti. Při navrhovaném přidání o 1350 korun by se tak pohybovaly mezi 14.700 a 29.400 korun, nyní činí 13.350 až 26.700 korun. Schillerová v minulosti řekla, že by minimální mzda měla růst stejným tempem jako ostatní výdělky.

Na růst platů ve veřejném sektoru mají předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) odlišný pohled. ČMKOS požaduje pro učitele přidání o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent, a to do tarifů, tedy do základu příjmu, ne do odměn. Usiluje také o zrušení platové tabulky pro nejhůř placené. Polepšili by si tak třeba pracovníci v kultuře či sociálních službách.

"Naše požadavky nejsou nad rámec státního rozpočtu a nikdy nebyly. Není naše chyba, že se mezitím rozdělilo 18 miliard korun. Jsme připraveni hledat kompromis. Potřebujeme ale jednací čas a všechny u jednacího stolu," uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Narážel tak na nedávné posílení rozpočtů jednotlivých resortů po jednání ministrů a ministryň se šéfkou státní pokladny právě o 18 miliard.

S výraznějším zvýšením příjmů lidí, kteří vydělávají nejméně, ASO souhlasí. Spolu s ČMKOS poukazuje na to, že řada platových stupňů v nejnižší tabulce je dokonce pod hranicí minimální mzdy. "Navýšení o pět procent u nejnižších kategorií zaměstnanců je pro nás neakceptovatelné," uvedl předseda ASO Bohumír Dufek. Ostatním zaměstnancům pak ASO navrhuje přidat do tarifů 1500 korun, a to všem stejně.

Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640.700 lidí - učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35.437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify - tedy základ příjmu - se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) Minimální mzda mzdy / platy Odbory ČMKOS Josef Středula Asociace samostatných odborů (ASO)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy