Měsíc od vypuknutí války: Ukrajina svoji nezávislost ubrání, Rusko ztrácí na síle a ničí ho špatná morálka, říká Zuna

Otevřeně varuje před realizací návrhu polského vicepremiéra Jarosława Kaczyňského, který usiluje, aby na Ukrajinu byla vyslána mírová mise NATO, jež by poskytovala humanitární pomoc. Člen sněmovního bezpečnostního výboru Michal Zuna je přesvědčen, že vysláním jednotek by napětí ještě více vyeskalovalo a mohlo by vést k užití jaderných zbraní ze strany Ruské federace.

„Putin už avizoval, že pokud by se cítil ohrožený, atomové zbraně by aktivizoval. Vyslání mírové mise NATO by bylo vhodnou záminkou a neřešil by, zda by tam jednotky byly z humanitárních důvodů, anebo bojových. To už by byla jen hra se slovíčky. Klíčové je, že Putin by po tak radikálním řešení mohl sáhnout. K vyslání mírové mise NATO jsem proto velmi zdrženlivý,“ konstatuje poslanec za TOP 09, který téma označuje za „velmi citlivé.“

Západ musí vytvořit tlak, aby odvrátil hrozby

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Moskva se o nich zmínila během války proti Ukrajině několikrát.

Samotný Putin v neděli 27. února nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti, což odůvodnil „agresivními vyjádřeními“ představitelů členských zemí NATO a „nelegitimními“ sankcemi, které Západ uvalil na Rusko v reakci na invazi. „Jedná se o typický ruský styl, kdy velmoc ráda svět zastrašuje hrozbou užití jaderných zbraní. Chtěl bych ale občany v České republice uklidnit, že užití či spuštění atomových zbraní není jednoduché. Rozhodně tomu není tak, že Putin sám zmáčkne červené tlačítko, systém je navázaný na několik dalších generálů, kteří musí s operací souhlasit.“

Přesto by rozhodně nic nepodceňoval. „A tak místo mírové mise NATO by bylo lepší zintenzivnit dodávky zbraní na Ukrajinu,“ míní zákonodárce. Západ by podle Zuny ale neměl Rusům a jejich vyhrůžkám ustupovat. „Znovu opakuji, je nutné je brát vážně, stejně jako varování amerického prezidenta Joa Bidena, podle něhož Putin hodlá na Ukrajině nasadit biologické a chemické zbraně, ale Západ musí na Kreml vytvořit takový tlak, aby od svých úmyslů ustoupil, byť situace je vážná.“

Putin patří do Haagu, dostat ho tam, bude složité

Člen sněmovního Podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby je přesvědčený, že ruský prezident Vladimir Putin musí stanout před Mezinárodním trestním soudem v Haagu. „Bezpochyby se jedná o válečného zločince a autora válečné agrese na Ukrajinu. Zcela bezdůvodně napadl svrchovaný demokratický stát a vraždí nevinné, včetně dětí. Nebude ale vůbec jednoduché jej do Haagu dostat, stačí si vzpomenout na bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, který se ale kvůli úmrtí spravedlnosti nedočkal,“ připomíná osud státníka, který byl souzen Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za válečné zločiny po rozpadu země.

Miloševič se zodpovídal z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. Měl se jich dopustit nebo se na nich podílel v době válek po rozpadu Jugoslávie. Obvinění se konkrétně vztahovala na válečné operace Srbska proti Chorvatsku a v Bosně v letech 1991 až 1995 i v letech 1998 až 1999 v jihosrbské provincii Kosovu. Miloševič se Mezinárodnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii vydal dobrovolně v roce 2001. Všechna obvinění odmítal. Jako bývalý právník se hájil sám. Verdikt si nevyslechl, protože 11. března 2006 zemřel v cele v Haagu.

Politik koalice Spolu se nechce vyjadřovat k možné likvidaci Vladimira Putina. „Nerad bych vytvářel spekulace, které vždy vedou k dezinformacím. Proto bych toto téma s dovolením vypustil. Znovu opakuji, že Putin je válečný zločinec a musí se za své nelidské počínání zodpovídat. O tom vůbec nepochybuji. Když vidím televizní záběry a na nich mrtvé děti, mám slzy v očích,“ přiznává čtyřicetiletý muž zabývající se i domácím násilím.

Zastupitel Městské části Prahy 2 měl přesně před měsícem, kdy Rusko rozpoutalo válku, o Ukrajinu velké obavy. „Přiznám se, že jsem si na počátku konfliktu nemyslel, že ukrajinská armáda bude schopna tak vytrvale a systematicky odporovat ruskému agresorovi. Ke vzdoru jistě přispěla jednota Západu a podpora ohledně vojenského či zdravotnického materiálu. Navíc Ukrajinci ukazují, jakými jsou hrdinnými vlastenci,“ hodnotí čtyři týdny, které uplynuly od vypuknutí války.

Komika mnozí odmítali, teď Zelenskyj ohromuje

Právě mezi odhodláním ukrajinské a ruské armády je podle experta obrovský rozdíl. „Napadení vojáci nemají problémy s morálkou, zatímco ruská armáda je téměř rozložena. Špatná morálka ji doslova ničí. Putinovi vojáci mají velké problémy se zásobováním i logistikou. Mnoho kluků za těchto podmínek z Rudé armády dezertuje a dokonce jednotky Ramzana Kadyrova (Kadyrov je neoficiální prezident Čečenské republiky, autonomní republiky na severním Kavkaze,  a Putinův spojenec – pozn. red.) dezertéry vrací do boje na frontu.“

Zuna soudí, že velení zdecimované ruské armády si rozmyslí, aby v tomto stavu napadla další státy bývalého Sovětského svazu. „Domnívám se, že ruští generálové a možná i samotný Putin jsou nemile zaskočeni bojovou schopností svých vojáků, kteří si v mnoha případech i raději ničí techniku, aby nemuseli válčit. Nepřijde mně proto logické, aby Rusové po Ukrajině, kterou naštěstí ani nedobyli, pokračovali dál.“ Specialista na bezpečný kyberprostor rovněž tvrdí, že Vladimir Putin pravděpodobně nepodnikne invazi do pobaltských zemí, tedy Estonska, Litvy a Lotyšska, členských států Severoatlantické aliance, i když v minulosti připustil, že i na tyto někdejší státy SSSR může zaútočit. „Putin si uvědomuje, že v tom případě by do konfliktu už zasáhlo NATO, které by napadané země patřící do aliance tvrdě bránilo a vyrazilo by jim na pomoc,“ predikuje.

V celém válečném konfliktu, který vypukl 24. února, hraje velkou roli faktor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Hlava státu hned v úvodu napadení odmítla nabídku Američanů, kteří jej chtěli dostat do bezpečí. Z Kyjeva jim rázně odpověděl, že potřebuje munici, nikoli odvoz. Michal Zuna se netají tím, že jej Volodymyr Zelenskyj obrovsky překvapil. Právě jeho postoj vlévá těžce zkoušenému národu síly pro boj s ruským agresorem. „Musím ale vzpomenout, že když byl v květnu roku 2019 zvolen prezidentem, mnoho mých ukrajinských přátel a kolegů z něj nebylo nadšených.“

Zuna slýchával, že bývalý komik a herec nemůže být rovnocenným soupeřem Vladimira Putina. „A podívejte se, uplynuly tři roky Zelenskyj se proměnil v neústupného lídra, který neváhá riskovat vlastní život. Uměl se skvěle zorientovat, a když přiznává určitou sázku na improvizaci, tak si se svým týmem, jímž se obklopil, vede skvěle. Doslova ohromuje. Bezpečnostní odborník si všímá, jak Zelenskyj nyní těží ze skutečnosti, že je zvyklý na média. „Videa, která točí z rozstřílených ulic Kyjeva, jsou sice spontánní, ale jako bývalý herec a komik moc dobře ví, jak upoutat pozornost médií. Dělá to šikovně a přitom jasně upozorňuje svět, jaké bezprecedentní invazi musí jeho země čelit.“

Fialova kyjevská mise vejde do učebnic dějepisu

Radní Městské části Prahy 2 vyzdvihuje ve válčeném konfliktu i úlohu českého premiéra Petra Fialy z ODS. Šéf kabinetu se totiž 15. března vydal společně s ministerským předsedou Polska Mateuszem Morawieckým, vicepremiérem Jarosławem Kaczyňskim a premiérem Slovinska Janezem Janšou vlakem do Kyjeva, aby podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Fialova mise i s dalšími státníky byla pro Ukrajinu nesmírně důležitá, představovala jakousi vzpruhu pro národ zkoušený válečnými útrapami. Vyslali tak jasný signál, že Ukrajina není na tragédii sama a že existují státníci, kteří jen od svých stolů neřeční naučené fráze, ale v případě potřeby se klidně vydají na válečnou linii. Nebojím se říci, že se jednalo o největší událost v průběhu měsíc trvající války.“ Poslanec Zuna zdůrazňuje, že Petr Fiala jednou vejde do dějepisných učebnic. „Konečně máme statečného politika, který v klíčovém, dramatickém okamžiku neshrbil záda, jak tak bohužel učinili jeho předchůdci v letech 1938, 1939 a 1968. Fiala je naštěstí nenapodobil a vydal se opačným směrem. Je aktivní, zbytečně nemluví, ale hlavně koná,“ oceňuje premiéra.

Poslanec a komunální politik predikuje, že Ukrajina, která svoji nezávislost nabyla 24. září 1991, svobodu uhájí. „Bohužel se tak nestane hned, válka ještě několik týdnů potrvá. Ale ukrajinská národní statečnost, odhodlání vojáků i historické zkušenosti povedou ke zlomení ruské agrese. Zvláště když síla ataku ruské armády je o deset procent nižší, než v prvních dnech okupace.“

Současnou situaci ale nazývá patovou. „Ruským jednotkám se kvůli špatné morálce, logistice i zásobování nedaří dobýt větší ukrajinské město, Ukrajinci bohužel nejsou schopni své ztráty donekonečna nahrazovat. Proto je nutné, aby Západ zůstal i nadále jednotný a ještě více zintenzivnil dodávky vojenské i humanitární pomoci. Pak věřím, že Ukrajinci svoji i evropskou svobodu vybojují,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Michal Zuna.