Měsíc od vypuknutí války: Ukrajina svoji nezávislost ubrání, Rusko ztrácí na síle a ničí ho špatná morálka, říká Zuna

Člen sněmovního bezpečnostního výboru Michal Zuna (TOP 09) tvrdí, že když Rusko přesně před měsícem 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, nepředpokládal, že tamní armáda bude klást válečnému agresorovi tak statečný a vytrvalý i systematický odpor. „Málokdo takovou obranu predikoval, ke vzdoru jistě přispěla jednota Západu a podpora ohledně vojenského či zdravotnického materiálu. Věřím, že Ukrajina svoji nezávislost ubrání, zvláště když síla ataku ruské armády je o deset procent nižší, než v prvních dnech okupace. Putinovo vojsko má velké problémy s morálkou, zásobováním i logistikou, proto odhaduji, že napadení dalších států bývalého SSSR zváží,“ říká pro EuroZprávy.cz Michal Zuna, podle něhož si Ruská federace moc dobře uvědomuje, že v případě agrese do pobaltských zemí by už NATO zasáhlo.

Otevřeně varuje před realizací návrhu polského vicepremiéra Jarosława Kaczyňského, který usiluje, aby na Ukrajinu byla vyslána mírová mise NATO, jež by poskytovala humanitární pomoc. Člen sněmovního bezpečnostního výboru Michal Zuna je přesvědčen, že vysláním jednotek by napětí ještě více vyeskalovalo a mohlo by vést k užití jaderných zbraní ze strany Ruské federace.

„Putin už avizoval, že pokud by se cítil ohrožený, atomové zbraně by aktivizoval. Vyslání mírové mise NATO by bylo vhodnou záminkou a neřešil by, zda by tam jednotky byly z humanitárních důvodů, anebo bojových. To už by byla jen hra se slovíčky. Klíčové je, že Putin by po tak radikálním řešení mohl sáhnout. K vyslání mírové mise NATO jsem proto velmi zdrženlivý,“ konstatuje poslanec za TOP 09, který téma označuje za „velmi citlivé.“

Západ musí vytvořit tlak, aby odvrátil hrozby

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Moskva se o nich zmínila během války proti Ukrajině několikrát.

Samotný Putin v neděli 27. února nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti, což odůvodnil „agresivními vyjádřeními“ představitelů členských zemí NATO a „nelegitimními“ sankcemi, které Západ uvalil na Rusko v reakci na invazi. „Jedná se o typický ruský styl, kdy velmoc ráda svět zastrašuje hrozbou užití jaderných zbraní. Chtěl bych ale občany v České republice uklidnit, že užití či spuštění atomových zbraní není jednoduché. Rozhodně tomu není tak, že Putin sám zmáčkne červené tlačítko, systém je navázaný na několik dalších generálů, kteří musí s operací souhlasit.“

Přesto by rozhodně nic nepodceňoval. „A tak místo mírové mise NATO by bylo lepší zintenzivnit dodávky zbraní na Ukrajinu,“ míní zákonodárce. Západ by podle Zuny ale neměl Rusům a jejich vyhrůžkám ustupovat. „Znovu opakuji, je nutné je brát vážně, stejně jako varování amerického prezidenta Joa Bidena, podle něhož Putin hodlá na Ukrajině nasadit biologické a chemické zbraně, ale Západ musí na Kreml vytvořit takový tlak, aby od svých úmyslů ustoupil, byť situace je vážná.“

Putin patří do Haagu, dostat ho tam, bude složité

Člen sněmovního Podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby je přesvědčený, že ruský prezident Vladimir Putin musí stanout před Mezinárodním trestním soudem v Haagu. „Bezpochyby se jedná o válečného zločince a autora válečné agrese na Ukrajinu. Zcela bezdůvodně napadl svrchovaný demokratický stát a vraždí nevinné, včetně dětí. Nebude ale vůbec jednoduché jej do Haagu dostat, stačí si vzpomenout na bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, který se ale kvůli úmrtí spravedlnosti nedočkal,“ připomíná osud státníka, který byl souzen Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za válečné zločiny po rozpadu země.

Miloševič se zodpovídal z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. Měl se jich dopustit nebo se na nich podílel v době válek po rozpadu Jugoslávie. Obvinění se konkrétně vztahovala na válečné operace Srbska proti Chorvatsku a v Bosně v letech 1991 až 1995 i v letech 1998 až 1999 v jihosrbské provincii Kosovu. Miloševič se Mezinárodnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii vydal dobrovolně v roce 2001. Všechna obvinění odmítal. Jako bývalý právník se hájil sám. Verdikt si nevyslechl, protože 11. března 2006 zemřel v cele v Haagu.

Politik koalice Spolu se nechce vyjadřovat k možné likvidaci Vladimira Putina. „Nerad bych vytvářel spekulace, které vždy vedou k dezinformacím. Proto bych toto téma s dovolením vypustil. Znovu opakuji, že Putin je válečný zločinec a musí se za své nelidské počínání zodpovídat. O tom vůbec nepochybuji. Když vidím televizní záběry a na nich mrtvé děti, mám slzy v očích,“ přiznává čtyřicetiletý muž zabývající se i domácím násilím.

Zastupitel Městské části Prahy 2 měl přesně před měsícem, kdy Rusko rozpoutalo válku, o Ukrajinu velké obavy. „Přiznám se, že jsem si na počátku konfliktu nemyslel, že ukrajinská armáda bude schopna tak vytrvale a systematicky odporovat ruskému agresorovi. Ke vzdoru jistě přispěla jednota Západu a podpora ohledně vojenského či zdravotnického materiálu. Navíc Ukrajinci ukazují, jakými jsou hrdinnými vlastenci,“ hodnotí čtyři týdny, které uplynuly od vypuknutí války.

Komika mnozí odmítali, teď Zelenskyj ohromuje

Právě mezi odhodláním ukrajinské a ruské armády je podle experta obrovský rozdíl. „Napadení vojáci nemají problémy s morálkou, zatímco ruská armáda je téměř rozložena. Špatná morálka ji doslova ničí. Putinovi vojáci mají velké problémy se zásobováním i logistikou. Mnoho kluků za těchto podmínek z Rudé armády dezertuje a dokonce jednotky Ramzana Kadyrova (Kadyrov je neoficiální prezident Čečenské republiky, autonomní republiky na severním Kavkaze,  a Putinův spojenec – pozn. red.) dezertéry vrací do boje na frontu.“

Zuna soudí, že velení zdecimované ruské armády si rozmyslí, aby v tomto stavu napadla další státy bývalého Sovětského svazu. „Domnívám se, že ruští generálové a možná i samotný Putin jsou nemile zaskočeni bojovou schopností svých vojáků, kteří si v mnoha případech i raději ničí techniku, aby nemuseli válčit. Nepřijde mně proto logické, aby Rusové po Ukrajině, kterou naštěstí ani nedobyli, pokračovali dál.“ Specialista na bezpečný kyberprostor rovněž tvrdí, že Vladimir Putin pravděpodobně nepodnikne invazi do pobaltských zemí, tedy Estonska, Litvy a Lotyšska, členských států Severoatlantické aliance, i když v minulosti připustil, že i na tyto někdejší státy SSSR může zaútočit. „Putin si uvědomuje, že v tom případě by do konfliktu už zasáhlo NATO, které by napadané země patřící do aliance tvrdě bránilo a vyrazilo by jim na pomoc,“ predikuje.

V celém válečném konfliktu, který vypukl 24. února, hraje velkou roli faktor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Hlava státu hned v úvodu napadení odmítla nabídku Američanů, kteří jej chtěli dostat do bezpečí. Z Kyjeva jim rázně odpověděl, že potřebuje munici, nikoli odvoz. Michal Zuna se netají tím, že jej Volodymyr Zelenskyj obrovsky překvapil. Právě jeho postoj vlévá těžce zkoušenému národu síly pro boj s ruským agresorem. „Musím ale vzpomenout, že když byl v květnu roku 2019 zvolen prezidentem, mnoho mých ukrajinských přátel a kolegů z něj nebylo nadšených.“

Zuna slýchával, že bývalý komik a herec nemůže být rovnocenným soupeřem Vladimira Putina. „A podívejte se, uplynuly tři roky Zelenskyj se proměnil v neústupného lídra, který neváhá riskovat vlastní život. Uměl se skvěle zorientovat, a když přiznává určitou sázku na improvizaci, tak si se svým týmem, jímž se obklopil, vede skvěle. Doslova ohromuje. Bezpečnostní odborník si všímá, jak Zelenskyj nyní těží ze skutečnosti, že je zvyklý na média. „Videa, která točí z rozstřílených ulic Kyjeva, jsou sice spontánní, ale jako bývalý herec a komik moc dobře ví, jak upoutat pozornost médií. Dělá to šikovně a přitom jasně upozorňuje svět, jaké bezprecedentní invazi musí jeho země čelit.“

Fialova kyjevská mise vejde do učebnic dějepisu

Radní Městské části Prahy 2 vyzdvihuje ve válčeném konfliktu i úlohu českého premiéra Petra Fialy z ODS. Šéf kabinetu se totiž 15. března vydal společně s ministerským předsedou Polska Mateuszem Morawieckým, vicepremiérem Jarosławem Kaczyňskim a premiérem Slovinska Janezem Janšou vlakem do Kyjeva, aby podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Fialova mise i s dalšími státníky byla pro Ukrajinu nesmírně důležitá, představovala jakousi vzpruhu pro národ zkoušený válečnými útrapami. Vyslali tak jasný signál, že Ukrajina není na tragédii sama a že existují státníci, kteří jen od svých stolů neřeční naučené fráze, ale v případě potřeby se klidně vydají na válečnou linii. Nebojím se říci, že se jednalo o největší událost v průběhu měsíc trvající války.“ Poslanec Zuna zdůrazňuje, že Petr Fiala jednou vejde do dějepisných učebnic. „Konečně máme statečného politika, který v klíčovém, dramatickém okamžiku neshrbil záda, jak tak bohužel učinili jeho předchůdci v letech 1938, 1939 a 1968. Fiala je naštěstí nenapodobil a vydal se opačným směrem. Je aktivní, zbytečně nemluví, ale hlavně koná,“ oceňuje premiéra.

Poslanec a komunální politik predikuje, že Ukrajina, která svoji nezávislost nabyla 24. září 1991, svobodu uhájí. „Bohužel se tak nestane hned, válka ještě několik týdnů potrvá. Ale ukrajinská národní statečnost, odhodlání vojáků i historické zkušenosti povedou ke zlomení ruské agrese. Zvláště když síla ataku ruské armády je o deset procent nižší, než v prvních dnech okupace.“

Současnou situaci ale nazývá patovou. „Ruským jednotkám se kvůli špatné morálce, logistice i zásobování nedaří dobýt větší ukrajinské město, Ukrajinci bohužel nejsou schopni své ztráty donekonečna nahrazovat. Proto je nutné, aby Západ zůstal i nadále jednotný a ještě více zintenzivnil dodávky vojenské i humanitární pomoci. Pak věřím, že Ukrajinci svoji i evropskou svobodu vybojují,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Michal Zuna. 

Související

Vladimir Putin Glosa

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Michal Zuna Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy