Ministerstvo kultury má průšvih. NKÚ našel v účetní závěrce chyby za 2,7 miliardy

Nejvyšší kontrolní úřad zjistil v účetní závěrce ministerstva kultury za rok 2018 chyby za 2,7 miliardy korun. Ministerstvo například vykázalo některé výdaje nesprávně. V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu pak byly podle kontrolorů chyby za 0,8 miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

Závěrečný účet, účetní závěrka a výkaz pro hodnocení plnění státního rozpočtu poskytují ucelené informace o hospodaření se státními prostředky a o celkové činnosti ministerstva. "Takové informace by přirozeně měly být základním prvkem zdravého finančního řízení. A to se týká i jejich monitorování," uvedla Jaromíra Steidlová, která kontrolu vedla.

Ministerstvo kultury mělo významné chyby v účetní závěrce i v údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2018. Více informací zde: https://t.co/YrcVRLpaBE pic.twitter.com/xl1M9uN6ts

— NKÚ ČR (@NKU_CZ) November 25, 2019

U účetní závěrky ministerstva kultury za rok 2018 objevili kontroloři chyby v příloze. Vznikly podle nich zejména tím, že ministerstvo nevykázalo existující podmíněné závazky vyplývající z vydaných rozhodnutí o poskytnutí národních dotací. "A pak také tím, že předpokládané výdaje na předfinancování příspěvkových organizací vyplývající opět z již vydaných rozhodnutí vykazovalo nesprávně jako podmíněnou pohledávku ze zahraničních dotací, a ne jako podmíněný závazek," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě o kontrole. Ostatní údaje účetní závěrky ale považuje za spolehlivé.

Chyby v údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu se pak týkaly nesprávného vykázání výdajů poskytnutých příspěvkovým organizacím. Ministerstvo podle NKÚ výdaje na rekonstrukci hlavní budovy Národního muzea a na rekonstrukci historické a provozní budovy Státní opery nevykázalo jako výdaje na zachování a obnovu kulturní památky, ale jako výdaje na běžnou činnost těchto institucí.

"Uvedené chyby vedou k neporovnatelnosti údajů v čase u ministerstva i mezi jednotlivými účetními jednotkami. V konečném důsledku tak došlo ke zkreslení některých informací o hospodaření MK se státními prostředky za rok 2018," dodal NKÚ.

Ministerstvo údajně porušilo rozpočtovou kázeň, když zaplatilo více než 108.000 korun za vzdělávání jednoho zaměstnance na základě neúčinné smlouvy. Ministerstvo totiž zaplatilo ještě předtím, než zveřejnilo tuto smlouvu v registru smluv.

Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová zdůraznila, že kontrola se týká období, ve kterém měl resort jiné vedení. "Když byl do funkce jmenován ministr (Lubomír) Zaorálek, tak po nějaké době uvedl, že ne všechno na ministerstvu je ideální. Myslím, že tato zpráva jeho závěry potvrzuje," sdělila mluvčí.

Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ministrem kultury stal letos na konci srpna, ve funkci nahradil Antonína Staňka (ČSSD). Před Staňkem byl od prosince 2017 do června 2018 ministrem kultury Ilja Šmíd (nestraník za ANO).

NKÚ už před několika měsíci také uvedl, že ministerstvo v letech 2016 až 2018 rozdělovalo peníze na kulturní aktivity složitě, neefektivně a netransparentně, podpora byla roztříštěná a kvůli chybějícímu informačnímu systému náročná pro poskytovatele i příjemce. "Už po vydání této první zprávy NKÚ jsme vytvořili pracovní skupiny, které mají přijít se systémem nápravných opatření, aby k podobným věcem do budoucna nedocházelo, nebo minimálně ne v takové míře," dodala Lagronová.

Související

Ministerstvo kultury

Ministerstva chtějí odklad projednání istanbulské úmluvy

Čtyři ministerstva žádají o další roční odklad projednání Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva. Ministerstva zemědělství, životního prostředí a práce vedená ministry za KDU-ČSL chtějí posun kvůli možnosti najít dostatečnou politickou shodu. 

Více souvisejících

Ministerstvo kultury nkú Praha účetnictví

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy