Ministr pro vědu má podle Bělobrádka smysl. Zkritizoval Babišovu vládu

Za smysluplný má návrh vznikající vládní koalice Spolu s Piráty a Starosty na zřízení ministra pro vědu a výzkum lidovec Pavel Bělobrádek, který byl místopředsedou vlády pro vědu a inovace za premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). ČTK dnes Bělobrádek řekl, že končící vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) podporu vědy a výzkumu nerozvíjela a Česku tak "trochu ujel vlak".

Jednání o vzniku vlády Spolu a PirStan se Bělobrádek neúčastnil, personálie odmítl komentovat.

"V případě, že by vzniklo toto místo, já jsem svého času navrhoval i ministerstvo delimitací současných agend z jiných ministerstev, tak mi to smysl dává," řekl Bělobrádek, který byl vicepremiérem pro vědu od ledna 2014 do prosince 2017. Úplně podle něj stačí, aby měl ministr bez portfeje kabinet kolem deseti lidí, popřípadě posílit jednotlivé agendy v řádech jednotek lidí. Postupně by pak mohly být slučovány agendy rozdrobené mezi jednotlivé resorty.

Ministra pro vědu by ve vznikající vládě měla mít koalice Spolu tvořená vedle lidovců také ODS a TOP 09. K jednání o vzniku kabinetu Bělobrádek řekl, že některé programové návrhy při přípravě podkladů pro jednání oponoval.

"Myslím, že je na co navazovat," řekl Bělobrádek. V posledních čtyřech letech se to podle něj sice nezničilo, ale jelo se spíš z podstaty a nepřinášelo se nic nového. "Kromě toho poněkud nepovedeného sloganu, že budeme země budoucnosti, tak se toho moc neudělalo, pouze se pokračovalo v tom, co jsme rozjeli, a trochu nám ujel vlak," ohodnotil Bělobrádek řízení vědy a výzkumu za Babiše.

Za úplný nesmysl označil debaty o vzniku "nějakého superministerstva se stovkami nových zaměstnanců". Naopak poměrně velký výkon by podle něj mohlo mít sjednocení agend, které jsou nyní částečně na ministerstvu školství a ministerstvu průmyslu a obchodu. V některých případech jde o témata, která jsou v resortech, kam byla přidělena, "pouze trpěna", myslí si. "Určitá koordinace a převzetí těch agend včetně pracovníků, kteří je mají na starost, smysl dává. Rozpočtově by to bylo zcela marginální, naopak by tam mohl být poměrně velký výkon, protože ta rozdrobenost a nedokončení reforem a strategií je velmi zásadní," míní Bělobrádek.

Ministr by měl podle lidoveckého expředsedy převzít Radu vlády pro výzkum vývoj a inovace, zaměřit se na strategii inteligentní specializace. Měly by se podle něj obnovit a promýšlet národní inovační platformy, oživit rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, která se za Babiše vůbec nescházela. "Strategie inteligentní specializace musí daleko více reflektovat to, v čem Česká republika má předpoklady a budoucnost," uvedl.

Daleko větší důraz by podle Bělobrádka nová vláda měla klást na rozvoj kulturního a kreativního průmyslu. "Úplně se zapomíná na herní průmysl například, protože vývojáři nových počítačových her je obrovská část a potenciál našeho průmyslu. To jsou agendy, které jsou zanedbané," shrnul. Promýšlet a připravovat by se pak do budoucna mělo, jak agendu spojit do jednoho úřadu. "Rozhodně má vzniknout centrální autorita. Buď ministerstvo, nebo pseudoministersto, jakási agentura, jak se to udělalo u sportu," míní.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.

Více souvisejících

Pavel Bělobrádek věda Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 55 minutami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 1 hodinou

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 2 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 5 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 5 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy