Voliče motivovala snaha o změnu, vyplývá z průzkumu k volbám

V průzkumu volebního chování se agentura ve druhé polovině října dotazovala více než tisícovky občanů.

Ve volbách zvítězila nejtěsnějším rozdílem v historii samostatné ČR opoziční koalice Spolu, pro kterou hlasovalo 27,8 procenta voličů. Dosud vládní hnutí ANO dostalo 27,1 procenta hlasů. Třetí skončila koalice Pirátů a STAN se ziskem 15,6 procenta. Hnutí SPD získalo 9,6 procenta hlasů. Sněmovní místa si poprvé v historii ČR neudržely KSČM a ČSSD. Vládu, která se bude opírat o 108 poslanců, spolu chtějí sestavit obě koalice.

Samozřejmostí je odevzdat hlas pro více než čtvrtinu voličů, častěji pro ženy a lidi s vyšším vzděláním. Méně časté je to naopak u nejmladších lidí do 29 let. Nespokojenost s politickou situací v zemi byla příznačným motivem voličů koalice Spolu. Pro voliče koalice Pirátů a STAN a zejména pro hnutí Přísaha, které se do Sněmovny nedostalo, byla důležitá snaha dostat do politiky nové tváře. Snaha podpořit politiku konkrétní strany a její program byla nejvíce typická pro voliče hnutí ANO a komunistů, snaha dát hlas konkrétnímu politikovi podle očekávání byla relativně nejsilnější u ANO a SPD.

Svoji neúčast ve volbách účastníci průzkumu zdůvodňovali vedle vážných rodinných důvodů nejčastěji tím, že nebylo koho rozumného volit. Uvedlo to 18 procent respondentů. Nejmladší voliči často zmiňovali argument, že svojí účastí ve volbách stejně nic neovlivní. "Celkově byla účast ve volbách, jak již bývá pravidlem, nejnižší ve skupině lidí se základním vzděláním a vyučením (58 procent) a mezi mladými do 29 let (52 procent)," uvedl STEM.

K účasti ve volbách se v posledním týdnu před hlasováním rozhodla pětina voličů, což je podle STEM dost na to, aby se v koncovce kampaně změnil obraz preferencí z letních měsíců. Na poslední chvíli se rozhodovali zejména občané, kteří se hlásí k politickému středu, uvedli autoři průzkumu.

K rozhodnutí, komu nakonec dát hlas, dospělo v posledním předvolebním týdnu 29 procent voličů. Příliv hlasů pro ANO se stabilizoval několik měsíců před volbami, kdy mělo hnutí celkem jistou podporu 63 procent svých konečných voličů. "Koalice Spolu a PirSTAN měly jistotu podpory několik měsíců před volbami jen okolo 40 procent, během posledního týdne získaly kolem 30 procent své podpory," podotkl STEM.

Hnutí ANO bylo podle STEM z víc než 80 procent závislé na podpoře svých voličů z roku 2017, uvedl STEM. Hlavně podporu svých dlouhodobých voličů měli komunisté a ČSSD. Spolu vedle voličů koaličních stran získalo podle průzkumu trochu i od ANO, ČSSD a od některých zklamaných voličů Pirátů. Koalice přesvědčila i určitou část nevoličů z roku 2017. Mobilizovat nevoliče a dřívější voliče ANO dokázala SPD. Koalice Pirátů a STAN založila svůj volební výsledek na podpoře svých dvou koaličních partnerů, získala některé voliče Strany zelených a zejména prvovoliče.

Otázka, zda bude šéf ANO Andrej Babiš premiérem, byla nejpodstatnější pro voliče ANO. Mírně méně byla zásadní pro voliče koalic PirSTAN a Spolu.

Z voličů koalice Pirátů a STAN uvedlo 61 procent, že se považuje za voliče Pirátů. Zbylých 39 procent se považovalo za voliče hnutí STAN. Příznivci STAN ale kroužkovali kandidáty na volebním lístku v 58 procentech případů, příznivci Pirátů v 29 procentech. Poslanců má tak hnutí STAN po volbách 33, zatímco Piráti jen čtyři. Celkově možnosti využít preferenční hlasy podle průzkumu využilo více než 30 procent voličů.