Na 85 % českých potravin v obchodech nejvíc doplatí zákazník, tvrdí řetězce

Část poslanců chce podle návrhu zvýšit podíl českých potravin v obchodech. Příští rok by to mělo být 55 procent a do roku 2027 celých 85 procent nabídky. Potravinové řetězce pro EuroZprávy.cz uvedly, že se takováto změna negativně dotkne zejména zákazníků. Navíc by byl takovýto zákon v rozporu s unijním právem.

Návrh poslanců Margarity Balaštíkové za ANO a Zdeňka Podala za SPD podle nich umožní regionálním výrobcům potravin lépe se prosadit, udržet zaměstnanost na venkově nebo snížit uhlíkovou stopu.

Před schválením novely, ale varuje Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR). Poslanci si podle SOCR ČR musí uvědomit, že sortiment, jakými jsou třeba kojenecké příkrmy, se v tuzemsku vůbec nevyrábí. „Návrhy týkající se povinného zavedení 85 procent českých potravin na pultech obchodů považuji za absurdní,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.

Prouza také poukázal na to, že více než devadesát procent uzenin u nás nesplňuje parametry označení „česká potravina.“ Podle SOCR ČR i koronavirová krize dokázala, že je potřeba mít přístup k potravinám z maximálního počtu zdrojů. Dostupnost českých potravin je podle nich nutné řešit systémově a ne pouze novým zákonem.

Trpět bude hlavně zákazník

Prouza i potravinové řetězce se shodují na tom, že hlavním postiženým bude zákazník. „Dodržení takto vysokého podílu českého sortimentu by nutně vedlo ke snížení kvality výrobků a současně i zmenšení pestrosti nabídky,“ sdělila pro EuroZprávy.cz mluvčí společnosti Lidl Zuzana Holá. Souhlasí s ní i další. „Novela zákona by výrazně poškodila především naše zákazníky,“ okomentoval pro EuroZprávy.cz ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.

Všichni oslovení se shodují, že by novela znamenala citelné omezení nabídky a také vyšší ceny. „Tam, kde mají zákazníci výběr třeba z deseti druhů, budou mít najednou jen dva nebo tři. Zvýší se ceny potravin se všemi důsledky pro nakupující, přičemž půjde pouze o zbytečné nalití jejich peněz do kapes vlastníků velkých českých zemědělských a potravinářských koncernů,“ upozornil Prouza.

Obchody se snaží nabízet české zboží už nyní. Podle jejich slov jsou tuzemské potraviny velmi žádané. „Například v čerstvých potravinách, jako jsou například mléčné výrobky či pečivo, nebo stálá nabídka červeného i drůbežího masa, tam dosahuje zboží českého původu téměř sta procent,“ poukázal Mareček. K tomuto se přidávají i další obchody.

„Dlouhodobě deklarujeme, že 70 procent potravin v našem sortimentu, je vyrobeno v České republice,“ uvedl pro EuroZprávy.cz mluvčí firmy Penny Market Tomáš Kubík. Více než polovinu českých potravin nabízí i internetový obchod Rohlik.cz. „55 procent českých výrobků máme v nabídce už teď,“ sdělila serveru EuroZprávy.cz mluvčí Rohlik.cz Zdeňka Svoboda Kuhnová. Dodala, že si zákazníci na šíři jejich nabídky zvykli a české potraviny preferují.

Zákon by porušoval pravidla EU

Podle právničky z kanceláře GHS Legal Anny Břenkové naráží návrh na zákony EU. Jmenovitě na článek 34 Smlouvy o fungování Evropské Unie, který stanovuje, že veškerá opatření vedoucí k omezení dovozu jsou zakázána. Dále naráží na zákon, který dává svobodu maloobchodníkům rozhodovat o svém sortimentu.

Jako odrazující příklad může Česku posloužit nedávná snaha Bulharska nebo Rumunska. Rumunsko uložilo povinnost prodejcům pořizovat nejméně 51 procent lokálních potravin a dostalo od Evropské komise varování s tím, že se jedna o porušení pravidel hospodářské soutěže. Rumunsko povinnost nakonec zrušilo.

Bulharsko v reakci na pandemii požadovalo, aby supermarkety vyčlenily a jasně označily místo, kde budou pouze lokální potraviny a zároveň Bulhaři zakotvili kvóty pro potraviny ze zahraničí. Evropská komise bulharské úřady nařkla, že je to porušení zákona volného pohybu zboží a diskriminace zboží ze zahraničí.

„Stát nemá být tím, kdo pomocí příkazů, zákazů a omezení určuje lidem od koho, co a kde mají nakupovat. Stát by měl být naopak tím, kdo lidem vysvětlí, proč je dobré nakupovat domácí výrobky a vhodnými nástroji je k tomu motivovat,“ poznamenala Břenková ve svém textu na Neovlivní.cz.

Související

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.
Vladimir Putin Původní zpráva

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

Více souvisejících

potraviny jídlo zákony Česká republika Obchody

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy