Část poslanců chce podle návrhu zvýšit podíl českých potravin v obchodech. Příští rok by to mělo být 55 procent a do roku 2027 celých 85 procent nabídky. Potravinové řetězce pro EuroZprávy.cz uvedly, že se takováto změna negativně dotkne zejména zákazníků. Navíc by byl takovýto zákon v rozporu s unijním právem.
Návrh poslanců Margarity Balaštíkové za ANO a Zdeňka Podala za SPD podle nich umožní regionálním výrobcům potravin lépe se prosadit, udržet zaměstnanost na venkově nebo snížit uhlíkovou stopu.
Před schválením novely, ale varuje Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR). Poslanci si podle SOCR ČR musí uvědomit, že sortiment, jakými jsou třeba kojenecké příkrmy, se v tuzemsku vůbec nevyrábí. „Návrhy týkající se povinného zavedení 85 procent českých potravin na pultech obchodů považuji za absurdní,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.
Prouza také poukázal na to, že více než devadesát procent uzenin u nás nesplňuje parametry označení „česká potravina.“ Podle SOCR ČR i koronavirová krize dokázala, že je potřeba mít přístup k potravinám z maximálního počtu zdrojů. Dostupnost českých potravin je podle nich nutné řešit systémově a ne pouze novým zákonem.
Trpět bude hlavně zákazník
Prouza i potravinové řetězce se shodují na tom, že hlavním postiženým bude zákazník. „Dodržení takto vysokého podílu českého sortimentu by nutně vedlo ke snížení kvality výrobků a současně i zmenšení pestrosti nabídky,“ sdělila pro EuroZprávy.cz mluvčí společnosti Lidl Zuzana Holá. Souhlasí s ní i další. „Novela zákona by výrazně poškodila především naše zákazníky,“ okomentoval pro EuroZprávy.cz ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.
Všichni oslovení se shodují, že by novela znamenala citelné omezení nabídky a také vyšší ceny. „Tam, kde mají zákazníci výběr třeba z deseti druhů, budou mít najednou jen dva nebo tři. Zvýší se ceny potravin se všemi důsledky pro nakupující, přičemž půjde pouze o zbytečné nalití jejich peněz do kapes vlastníků velkých českých zemědělských a potravinářských koncernů,“ upozornil Prouza.
Obchody se snaží nabízet české zboží už nyní. Podle jejich slov jsou tuzemské potraviny velmi žádané. „Například v čerstvých potravinách, jako jsou například mléčné výrobky či pečivo, nebo stálá nabídka červeného i drůbežího masa, tam dosahuje zboží českého původu téměř sta procent,“ poukázal Mareček. K tomuto se přidávají i další obchody.
„Dlouhodobě deklarujeme, že 70 procent potravin v našem sortimentu, je vyrobeno v České republice,“ uvedl pro EuroZprávy.cz mluvčí firmy Penny Market Tomáš Kubík. Více než polovinu českých potravin nabízí i internetový obchod Rohlik.cz. „55 procent českých výrobků máme v nabídce už teď,“ sdělila serveru EuroZprávy.cz mluvčí Rohlik.cz Zdeňka Svoboda Kuhnová. Dodala, že si zákazníci na šíři jejich nabídky zvykli a české potraviny preferují.
Zákon by porušoval pravidla EU
Podle právničky z kanceláře GHS Legal Anny Břenkové naráží návrh na zákony EU. Jmenovitě na článek 34 Smlouvy o fungování Evropské Unie, který stanovuje, že veškerá opatření vedoucí k omezení dovozu jsou zakázána. Dále naráží na zákon, který dává svobodu maloobchodníkům rozhodovat o svém sortimentu.
Jako odrazující příklad může Česku posloužit nedávná snaha Bulharska nebo Rumunska. Rumunsko uložilo povinnost prodejcům pořizovat nejméně 51 procent lokálních potravin a dostalo od Evropské komise varování s tím, že se jedna o porušení pravidel hospodářské soutěže. Rumunsko povinnost nakonec zrušilo.
Bulharsko v reakci na pandemii požadovalo, aby supermarkety vyčlenily a jasně označily místo, kde budou pouze lokální potraviny a zároveň Bulhaři zakotvili kvóty pro potraviny ze zahraničí. Evropská komise bulharské úřady nařkla, že je to porušení zákona volného pohybu zboží a diskriminace zboží ze zahraničí.
„Stát nemá být tím, kdo pomocí příkazů, zákazů a omezení určuje lidem od koho, co a kde mají nakupovat. Stát by měl být naopak tím, kdo lidem vysvětlí, proč je dobré nakupovat domácí výrobky a vhodnými nástroji je k tomu motivovat,“ poznamenala Břenková ve svém textu na Neovlivní.cz.
Související
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno před 3 hodinami
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
před 3 hodinami
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
před 4 hodinami
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
před 5 hodinami
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
před 6 hodinami
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
před 7 hodinami
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
před 8 hodinami
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
před 9 hodinami
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
před 9 hodinami
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
před 10 hodinami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
před 11 hodinami
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
před 11 hodinami
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
před 13 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 13 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 14 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 15 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 16 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě