Na Pražském hradě proběhlo zasedání EPC, došlo i na nečekaná jednání

Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého ostatně schůzka ukázala naprostou izolovanost současného Ruska. Příští summit v tomto formátu bude hostit Moldavsko.

Více než čtyři desítky státníků dnes na Pražském hradě debatovaly o válce na Ukrajině, migraci, energetice nebo ekonomické situaci světadílu. Fiala několikrát zdůraznil, že nová platforma, jež zahrnula kromě členských států Evropské unie také například země západního Balkánu, Británii, Ukrajinu či Turecko, nemá nahrazovat stávající formy evropské spolupráce.

Vznik EPC letos v květnu inicioval Macron, který dnes ale připomněl, že myšlenka na podobná setkání je daleko starší. Francouzský prezident ocenil, že dnes došlo k dříve nepředstavitelným setkáním, zejména mezi vysoce postavenými představiteli Arménie a Turecka. Na okraj summitu se totiž uskutečnilo vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené. Podle úřadu ázerbájdžánského prezidenta se další jednání pod záštitou EU uskuteční v listopadu v Bruselu.

S Erdoganem dnes společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou jednal také Fiala jako premiér nynější předsednické země EU. Hovořili o energetice, dodávkách plynu, migraci či vzájemných vztazích Turecka a unie. Podle informací ČTK mluvil Fiala také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a šéfem summitů evropského bloku Charlesem Michelem.

Setkali se také například britská premiérka Liz Trussová s Macronem, kterého označila za přítele Británie. Macron na oplátku ocenil, že Britka do Prahy přijela. Zahrnutí Londýna do strategických jednání o dění na kontinentu je podle něj logické a užitečné.

Státníci dnes absolvovali plenární zasedání, diskusi u kulatých stolů o bezpečnosti a míru či o energetice a ekonomice. Na úvod společné večeře pak promluvil prezident Miloš Zeman, podle kterého svět čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická, ale také vojenská reakce.

Zeman dnes také na Hradě jednal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.