V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun.
Návrh dnes představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle propočtů jejího úřadu výdaje státu na jesle budou nižší než jeho příjmy z daní a odvodů zaměstnaných matek a otců malých dětí.
Z dětských skupin se stanou opět jesle! Jasný název, stabilní financování a dostupnost pro všechny rodiny, které je potřebují. Novela zákona je na světě! @CSSD
— Jana Maláčová (@JMalacova) September 23, 2019
Přejmenování dětských skupin na jesle a jejich financování státem má zajistit novela. Její první verzi ministerstvo zveřejnilo před rokem. Vláda předlohu ale dosud neprojednala. Resort teď přišel s levnější variantou s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřízení nových zařízení. Nyní eviduje tisíc dětských skupin se 14.000 místy, o něž se dělí na 16.000 dětí. Služba se platí převážně z peněz z fondů EU. Jejich čerpání ale skončí v polovině roku 2022.
Aby síť zařízení dál fungovala, roční výdaje na státní příspěvky by činily přes 900 milionů korun. Do rozpočtu by ale mohlo přitéct kolem 1,1 miliardy korun od pracujících rodičů. "Odvody z minimální mzdy jsou 6000 korun, u mediánu je to 11.000 korun měsíčně. Pro stát je to výhodné," uvedla ministryně.
Přejmenování dětských skupin na jesle má podle ní přispět k tomu, že systém péče bude přehledný a srozumitelný. Pro děti do tří let budou jesle, pro starší pak mateřská škola. Tříletým místo ve školce zaručuje zákon.
"Chceme, aby v ČR byla místně a finančně dostupná péče pro děti mladší tří let. Už nyní je v mateřských školách 45.000 dvouletých dětí," řekla ministryně.
Pobyt dítěte v jeslích by mohli platit i rodiče. Nejvýš by je to měsíčně mělo stát třetinu minimální mzdy, tedy letos 4450 korun. Podle ministryně by mohli na úhradu využít třeba rodičovský příspěvek. Na financování by se podle plánů měli podílet ale i radnice či zaměstnavatelé, kteří by službu mohli nabízet jako zaměstnanecký bonus. Zatímco před rokem ministerstvo počítalo i s příspěvkem na vznik míst, nyní se pokusí pro další roky zajistit na zřizování nových jeslí znovu evropské peníze. O něco přísnější by podle novely měla být i pravidla péče a požadavky na personál a vybavení.
Maláčová dodala, že svůj návrh má už předjednaný s ministerstvem financí a na nynější verzi novely je dohoda. Sporným bodem v chystaném zákoně jsou podle ministryně zatím mikrojesle. Tato malá zařízení, která by mohla fungovat i v bytě, by se mohla podle návrhu starat nejvýš o čtyři děti.
Jesle pro nejmenší děti fungovaly v Česku už v minulosti, a to jako zdravotnická zařízení. Postupně ale zanikaly. Ze zákona pak úplně vypadly na konci roku 2013, kdy jich v celé republice fungovalo 31 s necelou tisícovkou míst.
Související
Dětské skupiny budou nadále i pro starší děti a na jesle se nezmění
Dětské skupiny se mají přeměnit na jesle. Návrh navzdory kritice prošel úvodním kolem
dětské skupiny , jesle , Jana Maláčová (ČSSD) , Ministerstvo práce a soc. věcí , rodina , děti
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 13 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák