Návrat jeslí? Maláčová představila reformu dětských skupin

V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun.

Návrh dnes představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle propočtů jejího úřadu výdaje státu na jesle budou nižší než jeho příjmy z daní a odvodů zaměstnaných matek a otců malých dětí.

Z dětských skupin se stanou opět jesle! Jasný název, stabilní financování a dostupnost pro všechny rodiny, které je potřebují. Novela zákona je na světě! @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) September 23, 2019

Přejmenování dětských skupin na jesle a jejich financování státem má zajistit novela. Její první verzi ministerstvo zveřejnilo před rokem. Vláda předlohu ale dosud neprojednala. Resort teď přišel s levnější variantou s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřízení nových zařízení. Nyní eviduje tisíc dětských skupin se 14.000 místy, o něž se dělí na 16.000 dětí. Služba se platí převážně z peněz z fondů EU. Jejich čerpání ale skončí v polovině roku 2022.

Aby síť zařízení dál fungovala, roční výdaje na státní příspěvky by činily přes 900 milionů korun. Do rozpočtu by ale mohlo přitéct kolem 1,1 miliardy korun od pracujících rodičů. "Odvody z minimální mzdy jsou 6000 korun, u mediánu je to 11.000 korun měsíčně. Pro stát je to výhodné," uvedla ministryně.

Přejmenování dětských skupin na jesle má podle ní přispět k tomu, že systém péče bude přehledný a srozumitelný. Pro děti do tří let budou jesle, pro starší pak mateřská škola. Tříletým místo ve školce zaručuje zákon.

"Chceme, aby v ČR byla místně a finančně dostupná péče pro děti mladší tří let. Už nyní je v mateřských školách 45.000 dvouletých dětí," řekla ministryně.

Pobyt dítěte v jeslích by mohli platit i rodiče. Nejvýš by je to měsíčně mělo stát třetinu minimální mzdy, tedy letos 4450 korun. Podle ministryně by mohli na úhradu využít třeba rodičovský příspěvek. Na financování by se podle plánů měli podílet ale i radnice či zaměstnavatelé, kteří by službu mohli nabízet jako zaměstnanecký bonus. Zatímco před rokem ministerstvo počítalo i s příspěvkem na vznik míst, nyní se pokusí pro další roky zajistit na zřizování nových jeslí znovu evropské peníze. O něco přísnější by podle novely měla být i pravidla péče a požadavky na personál a vybavení.

Maláčová dodala, že svůj návrh má už předjednaný s ministerstvem financí a na nynější verzi novely je dohoda. Sporným bodem v chystaném zákoně jsou podle ministryně zatím mikrojesle. Tato malá zařízení, která by mohla fungovat i v bytě, by se mohla podle návrhu starat nejvýš o čtyři děti.

Jesle pro nejmenší děti fungovaly v Česku už v minulosti, a to jako zdravotnická zařízení. Postupně ale zanikaly. Ze zákona pak úplně vypadly na konci roku 2013, kdy jich v celé republice fungovalo 31 s necelou tisícovkou míst.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Dětské skupiny budou nadále i pro starší děti a na jesle se nezmění

Dětské skupiny budou nadále i pro starší děti a na jesle se nezmění. Sněmovna tak dnes upravila spornou vládní novelu, podle níž měly z dětských skupin vzniknout jesle, tedy zařízení pro nejmenší dětí. Předloha, která zakotví přímo zákonem financování dětských skupin včetně příspěvku rodičů, nyní zamíří k projednání do Senátu.
den matek

Dětské skupiny se mají přeměnit na jesle. Návrh navzdory kritice prošel úvodním kolem

Dětské skupiny se možná budou muset změnit na jesle s přísnějšími pravidly. Předpokládá to vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Dětské skupiny by měly přestat existovat v nynější podobě do konce srpna 2024. Jesle by měly být pro děti od půl roku do zhruba tří let, na místa by přispíval stát. Opoziční ODS se nepodařilo prosadit vrácení návrhu kabinetu k přepracování, posoudí jej sociální výbor.

Více souvisejících

dětské skupiny jesle Jana Maláčová (ČSSD) Ministerstvo práce a soc. věcí rodina děti

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy