Ve Sněmovně se objevil první návrh na přesun peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podala ho skupina poslanců ODS, kteří chtějí odebrat plánovanou dotaci 6,3 milionu korun Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Peníze chtějí poslanci Jakub Janda, Jana Černochová, Pavel Žáček a Vojtěch Munzar přesunout jiným spolkům, například sdružení bývalých politických vězňů.
Peníze z plánované dotace by si měly rozdělit Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Památník Šoa Praha, Platforma Evropské paměti a svědomí a Sdružení bývalých politických vězňů ČR a také Československá obec legionářská.
"Už jsou s tím trapní. Neštítí se pro překrucování historie likvidovat organizace občanské společnosti," sdělil v reakci na dotaz ČTK předseda KSČM Vojtěch Filip.
Poslanci uvádějí, že činnost ČSBS se v posledních letech ukazuje jako problematická. Zejména pod současným vedením a především pod vedením předsedy Jaroslava Vodičky a aktivitám, které svým jménem zaštiťuje, se činnost spolku jeví jako nepřijatelná, uvádějí poslanci jako jeden z důvodů.
Poslanec Jakub Janda (ODS) už za své výroky na adresu ČSBS čelil trestnímu stíhání. V říjnu 2018 řekl ve Sněmovně, že je "bytostně amorální, aby pofidérní spolek adoroval bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policajty a jiné přisluhovače režimu, který se v tomto státě držel 40 let za pomocí vražd a sovětských tanků, z veřejných peněz". Reagoval tak na to, že ČSBS ocenil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka.
Ondráček se před listopadem 1989 účastnil policejních zásahů proti účastníkům protirežimních demonstrací. Svaz ho ocenil za to, že přispívá na opravy válečných pomníků a účastní se jeho akcí. Sněmovní mandátový a imunitní výbor posléze oznámení na Jandu odložil.
Návrhy odebrat dotaci ČSBS už se ve Sněmovně objevily dříve. V letech 2018 a 2019 však neuspěly. Loni přišla s tímto návrhem například poslankyně Starostů Věra Kovářová, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebo bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný. V roce 2018, kdy tyto návrhy rovněž neuspěly, řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), že zachování dotace svazu je jednou z podmínek KSČM pro podporu rozpočtu.
ČSBS sdružuje účastníky národního boje za osvobození ve druhé světové válce, jakož i jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich. Některé instituce či samosprávy však už dotace ze svých rozpočtů pro ČSBS odmítaly proplácet, nebo je snížily. Kritizují kroky vedení svazu, jako třeba ocenění poslance Ondráčka.
Letos i loni odmítla poskytnout dotaci rada města České Budějovice. Loni odmítly podpořit svaz například Hradec Králové nebo Jihlava. Plzeň dotaci pro svaz výrazně snížila. Kritice svaz čelil také za vylučování členů, kteří se vymezovali proti vedení ČSBS, nebo za projev předsedy Vodičky na loňské tryzně v Terezíně, který židovská obec označila za xenofobní.
Česká televize loni v prosinci uvedla, že ministerstvo financí našlo při kontrole hospodaření svazu chyby zhruba za 900.000 korun. Týkaly se hospodaření se státními dotacemi za roky 2016 až 2018. Server iRozhlas letos v létě informoval, že Svaz vrátil státu víc než 762.000 korun z dotace, kvůli které mu hrozila kontrola.
Související
Český svaz bojovníků na svobodu vrátil státu dotaci, byla značně problematická
Zaměstnanci Památníku Lidice nesouhlasí s odchodem ředitelky. Lehmannová se prý stala obětí štvavé kampaně
Český svaz bojovníků za svobodu , dotace , Vláda ČR , Jana Černochová , Pavel Žáček (novinář) , ODS , Jakub Janda (skokan na lyžích) , Vojtěch Filip (KSČM)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 3 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 4 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Zdroj: Libor Novák