Návrh na snížení platů ústavních činitelů? Opozice se k němu staví kriticky

Opoziční strany hovoří v souvislosti s dnešním návrhem ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na snížení platů ústavních činitelů o populismu či snaze odvést pozornost od problémů ministerstva práce. Další strany připomínají své starší návrhy na úpravy v odměňování politiků a podivují se, proč pro ně sociální demokraté nehlasovali. KSČM chce platy navázat na vývoj ekonomiky, aby mohly kromě růstu také klesat. Vyplývá to z vyjádření politiků, které ČTK oslovila.

Koaliční ČSSD chce v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížit platy ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna by měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy. Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Od ledna činí minimální mzda 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150.000 lidí.

"To je pořád dokola, když někdo neví, čím by zaujal, navrhne, abychom se bavili o platech ústavních činitelů," komentoval návrh předseda ODS Petr Fiala. Platy poslanců by podle něj měl určovat automat, který funguje. "Je nastavený, tak ať běží. Mně to připadá jako absurdní, abychom se tím zabývali," uvedl. Až návrh uvidí, je ale ochoten o něm diskutovat.

Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek uvedl, že Piráti už před rokem a půl navrhovali, aby se platy politiků odvíjely od průměrného platu v celé ekonomice. "Tudíž v případě, že je krize a platy se v ekonomice snižují, tak by se snižovaly i poslancům. Pokud se nepletu, tak sociální demokraté pro to nehlasovali. To je myslím dostatečně výmluvná odpověď," řekl.

Také šéf KSČM Vojtěch Filip uvedl, že jeho strana prosazuje navázání platů ústavních činitelů na průměrný plat v ekonomice. "Nikoli na částce, kterou lze stanovit zákonem. To znamená, že jsme připraveni o návrhu jednat, ale vázanost na minimální mzdu nám nepřipadá správná. Ta může růst, respektive roste, bez závislosti na vývoji v ekonomice a tak by i platy rostly. Kdežto při vazbě na vývoj ekonomiky může růst, ale také klesat," vysvětlil.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura ČTK napsal, že SPD ve Sněmovně navrhovala zmrazení platů politiků od roku 2021. "Poslanci ostatních stran, včetně poslanců ČSSD, nám náš návrh hlasováním zamítli. Proč poslanci ČSSD tedy hlasovali proti?" diví se Okamura.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová varovala před "naskakováním" na snahu Maláčové odvést pozornost od problematiky ošetřovného. "Za čtyři dny se některé děti nemohou vrátit do škol a rodiče, zaměstnavatelé, ani školy doposud nevědí, zda bude nárok rodičů na ošetřovné platit i dál. Ministryně je neschopná přesvědčit své koaliční partnery z ANO, a proto vytahuje jako záchranu osvědčenou kartu - platy ústavních činitelů," napsala ČTK Adamová. S diskusí o platech nemá problém. "Včetně toho, jaké další úspory s tím spojí, ale ať neodvádí pozornost od své neschopnosti a toho holubníku, který vláda způsobila," dodala.

Podle předsedy Starostů a nezávislých Víta Rakušana jsou nyní platy politiků svázány s vývojem ekonomiky. "Když klesá, budou klesat i platy. To se teď dá přirozeně čekat a je to v pořádku," uvedl. Návrh je podle něj přesně v linii vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). "Přes minimální mzdu by o platech poslanců, kteří mají vládu kontrolovat, rozhodovala vláda. A ptám se - budeme snižovat i platy státních úředníků? Budeme snižovat platy vrcholných manažerů polostátních podniků? A s tímto nápadem přichází ministryně vlády, která chce zvýšit rozpočet pro kancelář prezidenta republiky? Čirý populismus," dodal.

Související

Markéta Pekarová Adamová

Opozice se zastala ČNB. Ocenila nepolitické chování

Česká národní banka se podle opozičních politiků oslovených ČTK zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizují, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Vláda ČR

Opoziční koalice apelují na vládu, aby uznávala protilátky

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) opět vyzvala vládu, aby začala u lidí zjišťovat hladinu protilátek na koronavirus. Zástupci stran to řekli na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně. Také koalice Pirátů a hnutí STAN apeluje na uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti, což uvedla v dnešní tiskové zprávě.

Více souvisejících

opozice Jana Maláčová (ČSSD) Petr Fiala (ODS) Vojtěch Filip (KSČM) Tomio Okamura Markéta Pekarová Adamová Vít Rakušan (STAN)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 6 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 7 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně

Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zavítal do africké Demokratické republiky Kongo, kde řádí epidemie smrtelně nebezpečné eboly. Podle Ghebreyesuse se nemoc šíří rychleji, než se zdravotníkům daří zintenzivňovat boj s chorobou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy