Proti umístění radaru amerického protiraketového deštníku, který měl být instalován v ČR podle představ administrativy amerického prezidenta George Bushe mladšího, protestovala část české veřejnosti.
Americká administrativa dalšího prezidenta Baracka Obamy plány přehodnotila a před deseti lety, 17. září 2009, bylo oznámeno, že radar v ČR potřeba není. Barack Obama to oficiálně zdůvodnil tím, že Írán se méně soustředí na rakety dlouhého doletu, proti nimž byl původní štít zamýšlen.
Základní smlouvu o umístění radaru podepsali v červenci 2008 ministři zahraničí obou zemí Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová. Následné Obamovo rozhodnutí přivítala v ČR levice, hnutí "Ne základnám!" a starostové brdských obcí, kteří dlouhodobě zamýšlenou výstavbu americké radarové stanice kritizovali.
Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, za jehož vlády byla smlouva podepsána, konec radaru v ČR označil za porušení podepsané smlouvy a za oslabení českého zakotvení v euroatlantických bezpečnostních strukturách.
Severoatlantická aliance na svém summitu v roce 2010 rozhodla o vytvoření nového protiraketového štítu, který by propojil obranné prvky v Evropě i v USA a ochránil všechny členy NATO před balistickými střelami dlouhého doletu, kterými by mohl disponovat například Írán.
Související
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
Americká armáda (U.S. ARMY) , Karel Schwarzenberg , Condoleezza Riceová , Česká republika , USA (Spojené státy americké) , George W. Bush (jr.) , Barack Obama , Mirek Topolánek
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák