Oběti v roce 1968 zemřeli při autonehodách? Grospičova slova o okupaci budou mít dohru

KSČM projedná ve stranických orgánech, zda bylo vhodné prohlášení místopředsedy komunistů Stanislava Grospiče o tom, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod.

V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury byla Grospičova slova skandální, byť z jeho strany nijak překvapivá. Poslanec by podle něj měl skončit v čele mandátového a imunitního výboru.

Grospič o událostech z roku 1968 hovořil pro Český rozhlas před hlasováním, kterým ve čtvrtek Sněmovna podpořila vyhlášení 21. srpna významným dnem. Jeho slova poté odsoudila řada představitelů stran. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil je označil za zrůdná, lidovecký poslanec Jiří Mihola za drzost a nestydatost.

Filip dnes v ČT řekl, že nepovažuje Grospičova slova za něco, kvůli čemu by ho měl ostrakizovat. Připustil však, že i dopravní nehody by v srpnu 1968 nevznikly, pokud by po Československu vojáci nejezdili. V úterý budou podle něj komunisté probírat, jaký dopad mohou Grospičova slova mít a zda byla vhodná. "Nikomu neberu právo na jeho názor," uvedl. Místopředsedovi strany také nechce nic vzkazovat přes média.

Šéf komunistů připomněl stanovisko strany k srpnu 1968, na kterém v roce 1998 spolupracoval. V dokumentu se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o "násilném zásahu". "Tento nedemokratický krok doslova šokoval většinu občanů ČR, včetně mnoha tehdejších členů KSČ. Násilný vstup vojsk posloužil spíše ku prospěchu zemí kapitalistické orientace," stojí ve stanovisku.

Podle nových historických údajů při demonstracích v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v té souvislosti označil Grospičovo vyjádření za bagatelizaci. "Vzdělaný člověk by neměl popírat zjevná fakta. Jestliže to vypustil z úst a nedomyslel, tak je na místě, aby to upřesnil, případně se omluvil," uvedl Vondráček.

Stanjura řekl, že slova byla skandální, ale od Grospiče nejsou překvapivá. Hovořil v té souvislosti o stalinistických názorech místopředsedy KSČM. "On se stejně neomluví. A víte co je skandální? To je předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny," uvedl Stanjura.

Odvolání Grospiče z čela výboru by podle Stanjury bylo na místě. Rozhodující ale bude vzhledem k počtu hlasů názor ANO, dodal. Vondráček v té souvislosti odkázal na to, že kluby se dohodly na obsazení funkcí v čele výborů. "Já opakovaně slyšel od ODS, ať nekádrujeme jejich kandidáty. Že máme respektovat kandidáty druhé strany," uvedl. Stanjura odvětil, že pokud by nějaký člen ODS řekl tak skandální výrok, jeho odvolání by navrhl sám.

Související

Lubomír Volný při potyčce ve Sněmovně

Volný dostal za potyčku ve Sněmovně pokutu ve výši jednoho platu

Sněmovní mandátový a imunitní výbor uložil dnes nezařazenému poslanci Lubomíru Volnému kvůli lednové potyčce přímo na plénu dolní komory pokutu ve výši měsíčního poslaneckého platu, tedy zhruba 90.800 korun. Novinářům to řekli předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) a místopředseda Petr Gazdík (STAN). Jde o nejvyšší možný postih. Volný už avizoval, že se proti pokutě odvolá k celé Sněmovně. Stejný postup předpokládají i členové výboru.
Lubomír Volný vyvolal potyčku ve Sněmovně

Sněmovní výbor opět přerušil debatu o kauze Volný. Kvůli jeho námitkám

Sněmovní mandátový a imunitní výbor dnes opět přerušil projednávání incidentu nezařazeného poslance Lubomíra Volného (Jednotní). Volný při slyšení mimo jiné namítl, že jsou členové výboru podjatí. O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor. Novinářům to řekl místopředseda imunitního výboru výboru Petr Gazdík (STAN). Výbor chce, aby se organizační výbor sešel k posouzení námitky co nejdříve.

Více souvisejících

Stanislav Grospič KSČM okupace 1968

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy