Okamurova SPD neuspěla. Vláda je proti zavedení dne památky obětí nacistické okupace

Období od obsazení českého pohraničí po porážku nacistického Německa připomíná podle podkladů už nyní pět památných dnů a státní svátek Dne vítězství. "Dalším rozšiřováním okruhu významných dní připomínajících stejné dějinné období se jejich symbolické postavení spíše oslabuje," stálo v předběžném stanovisku vlády.

Novela o státních svátcích má připomenout 15. březen 1939, kdy bylo Česko, které už dřív přišlo na základě mnichovské dohody o pohraniční území, obsazeno nacistickými vojsky. "Český stát toho dne přišel o zbytky jakékoli státní suverenity, přičemž následovala jeho přímá německá vojenská okupace a zejména šestileté období plošného a cíleného nacistického teroru," uvedli poslanci SPD.

Hnutí Tomia Okamury chce rovněž přejmenovat Den hrdinů druhého odboje, který připadá na 18. června, na Den hrdinů odboje proti okupaci českých zemí nacistickým Německem. Zdůvodňuje to tím, že je třeba zabránit snahám o přepisování dějin a o relativizaci viny za druhou světovou válku. Podle vládních legislativců ale nynější označení dne lépe postihuje širší úsilí k obnově Československé republiky jako nezávislé, suverénní a demokratické země. Vláda v podkladech navíc připomněla česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž obě strany prohlásily, že nebudou zatěžovat vzájemné vztahy politickými a právními otázkami z minulosti.

Počet významných českých dnů se zvýšil naposledy loni, kdy se mezi ně zařadil 21. srpen. Připomíná oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968.

Návrh Trikolóry o darech politickým stranám vláda odmítla

K návrhu poslanců Trikolóry na uvolnění pravidel darů politickým stranám a financování sněmovních volebních kampaní vláda dnes zaujala záporné stanovisko. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Změny by podle vládních legislativců mohly mimo jiné zvýšit rizika korupce. Trikolóra Václava Klause mladšího chce novelou také zakázat financování českých stran ze zahraničí. Návrh projedná Sněmovna.

Předloha by zrušila nynější třímilionovou roční hranici pro dary od firem, u darů jednotlivců by ji ponechala. "Cílem finančních limitů je minimalizovat riziko korupce, které je spojeno s možným očekáváním protislužby za poskytnutý dar," stálo v předběžném vyjádření vlády. Omezení podle podkladů také chrání svobodnou a rovnou soutěž politických sil.

Poslanci Trikolóry v důvodové zprávě tvrdí, že "je žádoucí, aby byly politické strany financovány českými právnickými osobami bez omezení". Obdobná úprava platí podle nich v Německu.

Na sněmovní kampaň by mohly strany a hnutí vydat podle novely až 200 milionů korun místo současných 90 milionů. Trikolóra argumentuje efektivitou propagace a tím, že nynější limit vede ke snahám zákon obcházet. Podle vládních legislativců navrhovaná změna popírá smysl zavedení limitu, který spočívá ve srovnatelných podmínkách co do výše vynaložené částky na kampaně.

Úplný zákaz financování stran a hnutí je podle připomínek ministerstev na politickém uvážení. Současný zákon umožňuje politickým uskupením přijímat dary jen od zahraničních politických stran a veřejně prospěšných fundací. Trikolóra chce tuto výjimku odstranit. "Českou politiku a věci veřejné mají ovlivňovat čeští občané a české subjekty. Nikoli zájmy cizích států, organizací, politických stran, jejich nadací a podobně," stojí ve zdůvodnění.