Okamurova SPD neuspěla. Vláda je proti zavedení dne památky obětí nacistické okupace

Návrh poslanců opoziční SPD na uzákonění 15. března jako Dne památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem vláda na dnešním zasedání odmítla. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Kabinet by měl podle podkladů poslat zákonodárcům k novele záporné stanovisko s odůvodněním, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné. Návrh nyní projedná Sněmovna.

Období od obsazení českého pohraničí po porážku nacistického Německa připomíná podle podkladů už nyní pět památných dnů a státní svátek Dne vítězství. "Dalším rozšiřováním okruhu významných dní připomínajících stejné dějinné období se jejich symbolické postavení spíše oslabuje," stálo v předběžném stanovisku vlády.

Novela o státních svátcích má připomenout 15. březen 1939, kdy bylo Česko, které už dřív přišlo na základě mnichovské dohody o pohraniční území, obsazeno nacistickými vojsky. "Český stát toho dne přišel o zbytky jakékoli státní suverenity, přičemž následovala jeho přímá německá vojenská okupace a zejména šestileté období plošného a cíleného nacistického teroru," uvedli poslanci SPD.

Hnutí Tomia Okamury chce rovněž přejmenovat Den hrdinů druhého odboje, který připadá na 18. června, na Den hrdinů odboje proti okupaci českých zemí nacistickým Německem. Zdůvodňuje to tím, že je třeba zabránit snahám o přepisování dějin a o relativizaci viny za druhou světovou válku. Podle vládních legislativců ale nynější označení dne lépe postihuje širší úsilí k obnově Československé republiky jako nezávislé, suverénní a demokratické země. Vláda v podkladech navíc připomněla česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž obě strany prohlásily, že nebudou zatěžovat vzájemné vztahy politickými a právními otázkami z minulosti.

Počet významných českých dnů se zvýšil naposledy loni, kdy se mezi ně zařadil 21. srpen. Připomíná oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968.

Návrh Trikolóry o darech politickým stranám vláda odmítla

K návrhu poslanců Trikolóry na uvolnění pravidel darů politickým stranám a financování sněmovních volebních kampaní vláda dnes zaujala záporné stanovisko. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Změny by podle vládních legislativců mohly mimo jiné zvýšit rizika korupce. Trikolóra Václava Klause mladšího chce novelou také zakázat financování českých stran ze zahraničí. Návrh projedná Sněmovna.

Předloha by zrušila nynější třímilionovou roční hranici pro dary od firem, u darů jednotlivců by ji ponechala. "Cílem finančních limitů je minimalizovat riziko korupce, které je spojeno s možným očekáváním protislužby za poskytnutý dar," stálo v předběžném vyjádření vlády. Omezení podle podkladů také chrání svobodnou a rovnou soutěž politických sil.

Poslanci Trikolóry v důvodové zprávě tvrdí, že "je žádoucí, aby byly politické strany financovány českými právnickými osobami bez omezení". Obdobná úprava platí podle nich v Německu.

Na sněmovní kampaň by mohly strany a hnutí vydat podle novely až 200 milionů korun místo současných 90 milionů. Trikolóra argumentuje efektivitou propagace a tím, že nynější limit vede ke snahám zákon obcházet. Podle vládních legislativců navrhovaná změna popírá smysl zavedení limitu, který spočívá ve srovnatelných podmínkách co do výše vynaložené částky na kampaně.

Úplný zákaz financování stran a hnutí je podle připomínek ministerstev na politickém uvážení. Současný zákon umožňuje politickým uskupením přijímat dary jen od zahraničních politických stran a veřejně prospěšných fundací. Trikolóra chce tuto výjimku odstranit. "Českou politiku a věci veřejné mají ovlivňovat čeští občané a české subjekty. Nikoli zájmy cizích států, organizací, politických stran, jejich nadací a podobně," stojí ve zdůvodnění.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Více souvisejících

Vláda ČR Svoboda a přímá demokracie (SPD) 15. březen 1939 Kalendář

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 3 minutami

před 13 minutami

před 31 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy