Pavel Šámal má nakročeno do Ústavního soudu, senátoři schválili nominaci

Senát dnes podle očekávání hladce schválil nominaci Pavla Šámala na ústavního soudce. Nynější předseda Nejvyššího soudu získal v tajné volbě 61 ze 76 odevzdaných hlasů. Výsledky oznámil horní komoře předseda její volební komise Jaroslav Větrovský (ANO). Ústavní soud souhlas Senátu s Šámalovou nominací přivítal.

Šámal před volbou senátorům řekl, že nominaci na ústavního soudce přijal kvůli tomu, aby mohl více rozhodovat kauzy, což pokládá za své životní poslání. "Vždycky jsem se snažil rozhodovat spravedlivě, nestranně a tak, aby bylo vždycky to rozhodnutí považováno za výkon nezávislé soudní moci," uvedl.

Opustit funkci předsedy Nejvyššího soudu pro něj nebude jednoduché. Zvažoval mimo jiné, jakým způsobem bude zajištěna další činnost Nejvyššího soudu. Nabídku prezidenta Miloše Zemana přijal hlavně kvůli tomu, aby u Ústavního soudu mohl více než nyní rozhodovat jednotlivé případy. "Rozhodování je mým životním posláním," dodal.

Před rokem jsem vyzval kolegy senátory, aby nepodpořili A. Gerlocha jako ústavního soudce. Když jsme nyní schválili P.Šámala, mohu říct - stálo to za to. Pochyboval jsem ohledně jeho členství v KSČ. On nám ale nic nezamlčel a omluvil se. Bude čestným soudcem.

— Tomáš Czernin (@TomasCzernin) January 29, 2020

Šámal opětovně označil za selhání své členství v předlistopadové komunistické straně, do níž vstoupil na počátku své kariéry. "Snažil jsem se celým svým životem tuto chybu napravit," uvedl.

Expert na trestní právo Šámal u Ústavního soudu obsadí místo po Janu Musilovi, který před rokem rezignoval ze zdravotních důvodů. Mezi nejvyššími soudci by měl Šámala nahradit současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, kterého chce prezidentovi navrhnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Šámal se kromě přípravy trestního kodexu podílel na zajištění členství ČR v EU a na činnosti Legislativní rady vlády. Je členem zkušebních komisí a univerzitních vědeckých rad, trestní právo vyučuje mimo jiné na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě.

ÚS přivítal souhlas Senátu s Šámalovou nominací

Od loňské rezignace Jana Musila byl soud nekompletní, což přinášelo větší zátěž pro zbývajících 14 členů. Nyní také bude možné sestavit všechny čtyři senáty v plném obsazení. Dosud musel v jednom senátu vždy někdo zaskakovat.

"Po 12 měsících rozhodování v neúplném složení tak ÚS bude moci lépe plnit své ústavou předepsané funkce. Ačkoliv absence jednoho z 15 soudců neměla přímý dopad na usnášeníschopnost, rozhodně znamenala zvýšené zatížení všech zbývajících soudců. Ti si mezi sebe museli rozdělit cca 270 věcí, které by jinak připadly patnáctému soudci," uvedl na dotaz ČTK generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.

Připomněl, že Šámal je autoritou v oblasti trestního práva, a dokáže tak zaplnit místo po Janu Musilovi, který se celý život také věnoval trestnímu právu a kriminologii. Jediným současným specialistou na ÚS je místopředseda Jaroslav Fenyk.

"Vzhledem k tomu, že trestní věci tvoří téměř čtvrtinu veškerého nápadu, bude další odborník na trestní právo potřeba. Ačkoli v rámci ÚS nejsou soudci specializováni na konkrétní agendu, pestré složení různých právní odborností umožňuje aplikovat komplexní pohled na rozhodovanou problematiku," uvedl Göttinger.

Podle ústavy se soudce ÚS ujímá funkce složením slibu do rukou prezidenta. Dnešní souhlas Senátu tak ještě neznamená vznik funkce, ale jen splnění podmínky pro jmenování.

Až prezident Šámala jmenuje, rozhodne plénum ÚS o tom, v jakém bude působit senátu. Protože uplynulých 12 měsíců nebyl zaplněný čtvrtý senát, lze předpokládat, že nový soudce bude působit právě v něm, a to s Janem Filipem a Josefem Fialou.

"Předseda ÚS potom rozhodne o struktuře a množství věcí přidělených novému soudci, a to podle aktuálního množství návrhů na zahájení řízení a s ohledem na rovnoměrné zatížení všech soudců," doplnil Göttinger.

Související

Nejvyšší soud České republiky

Politizace Nejvyššího soudu? Jmenování Angyalossyho vyvolává kontroverze

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Robert Fremr. Prezident Miloš Zeman do funkce dnes jmenoval Petra Angyalossyho. Brožová České televizi řekla, že Fremr byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce. Angyalossy se proti obavám své předchůdkyně ohradil.
Miloš Zeman

Novým předsedou Nejvyšší soudu je Petr Angyalossy, jmenoval ho Zeman

Novým předsedou Nejvyššího soudu se dnes na desetileté funkční období stal šéf senátu trestního kolegia soudu Petr Angyalossy. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Funkce šéfa Nejvyššího soudu byla volná přesně tři měsíce po odchodu Pavla Šámala k Ústavnímu soudu. Prezident ani Hrad předem neinformovali, koho Zeman do čela soudu vybral.

Více souvisejících

Pavel Šámal (nový předseda NS) Senát ČR Ústavní soud ČR

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 58 minutami

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 2 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 3 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 5 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

včera

Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy