Bezpečnostní výjimka vůči rizikovým uchazečům by podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) měla být uplatněna hned na začátku tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Považuje to za nejčistší způsob. Novinářům dnes také řekl, že je přesvědčen, že tendr by mohl být připraven ještě před parlamentními volbami v příštím roce. Firma ČEZ jej plánovala vypsat do konce roku, premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády minulý týden řekl, že soutěž není připravená.
"Jsem přesvědčen, že tendr by mohl být připraven ještě před parlamentními volbami. Určitě je ale potřeba, aby na tomto zásadním projektu panovala mnohem širší politická shoda, jak má být dodavatel vybírán. Opakovaně jsem zmiňoval, že doporučení bezpečnostní komunity by vláda měla vzít plně v potaz při přípravě tendru, při zadání pro investora," uvedl ministr.
"Můj názor je, že by bezpečnostní výjimka měla být uplatněna. Z mého pohledu nejčistší způsob je uplatnit ji na začátku celého procesu výběru dodavatele nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany," dodal.
Web iRozhlas.cz před týdnem informoval o tom, že české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí upozornily na to, že zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu nového bloku Dukovan dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Část opozice dlouhodobě kritizuje možnou účast Ruska a Číny v tendru na stavbu nového bloku Dukovan.
Premiér před týdnem uvedl, že situaci chce probrat na dalším zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice, tak aby na postupu byla všeobecná shoda. Sejít by se měl ve středu 9. prosince.
Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací kromě ruského Rosatomu a čínské společnosti CGN také severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Výběrové řízení má vypsat polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby.
Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.
ČEZ v připomínkovém řízení k zadávací dokumentaci pro zájemce o dostavbu Dukovan podle dnešních Hospodářských novin upozornil, že o možném vyřazení z tendru může rozhodnout jedině ministr průmyslu a obchodu na základě usnesení vlády. Nikoliv sama firma. Z dokumentu z letošního podzimu, který HN nyní získaly, plyne, že experti vytkli ČEZ celkem 42 bodů, ten ale většinu z nich odmítl.
Související

Petříček a Buzková opouští po zvolení Maláčové Sociální demokracii

ČSSD čeká v lednu sjezd. Bude se hledat náhrada za exministra Petříčka
Tomáš Petříček , Jaderná elektrárna Dukovany , ČEZ , tendr , ministerstvo zahraničí
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek