Piráti vybírali nové vedení, předsednický post udržel Bartoš

Piráty po dnešním hlasování celostátního fóra i v příštích dvou letech povede vicepremiér Ivan Bartoš, v nejužším vedení strany ho ale doplnila zcela nová sestava místopředsedů. Jeho prvním zástupcem bude místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja, další místopředsednické posty obsadili první náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová, zastupitelka Prahy 21 Blanka Charvátová a bývalý poslanec Martin Jiránek.

Bartoš ve druhém kole předsednické volby jednoznačně porazil senátora Lukáše Wagenknechta. Piráty podle něj čeká řada vnitrostranických úkolů, ale především práce ve vládě pro deset milionů občanů.

Bartoš stál u zrodu Pirátů a v roce 2017 je dovedl do Sněmovny se ziskem 22 mandátů. V loňských sněmovních volbách byl kandidátem na premiéra koalice Pirátů a STAN, která do kampaně vstupovala jako lídr průzkumů, ale skončila až třetí za Spolu a ANO. Ostatní lídři nové vládní koalice dnes Bartošovo znovuzvolení přivítali. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že věří v pokračování dosavadní dobré spolupráce.

Jednačtyřicetiletý Bartoš získal 662 hlasů od 948 straníků a porazil protikandidáta v druhém kole, senátora Wagenknechta s 265 hlasy. Po svém zvolení ocenil důvěru spolustraníků. Situace Pirátů je podle něj sice těžká, ale strana s tím má bojovat. Zastává názor, že v nejbližší době by se Piráti měli soustředit na náročnou roli strany ve vládě a také na letošní komunální volby. Před nimi chce pracovat mimo jiné na zviditelnění místních politiků.

Účast Pirátů ve Sněmovně se vinou preferenčních hlasů po loňských sněmovních volbách smrskla z předchozích 22 poslanců na čtyři. Bartoš v projevu označil výsledek voleb za neúspěch z pohledu pirátských cílů i ideálů. Řekl, že na tom jako stranický předseda nese svůj díl viny. Vstup do vlády podle něj musí Piráti brát jako možnost měnit věci v ČR ve prospěch občanů. "Odmítám tuto dílčí porážku vnímat jako finální stadium strany," řekl Bartoš.

Kandidáti do vedení strany v dnešní debatě často hovořili o tom, že se Piráti "střílí do vlastní nohy". Řada z nich zdůrazňovala, že musí být čitelní a srozumitelní pro voliče. Upozorňovali i na blížící se podzimní komunální volby. Zaznívaly hlasy o nutnosti posílit přítomnost žen ve straně. Členové nového nejužšího vedení po jednání oceňovali, že jsou v něm zastoupeni lidé z různých úrovní politiky od evropské, přes vládní a krajskou až po místní.

Bartošova protikandidátka, někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu, která v prvním kole obdržela 285 hlasů, nejméně ze všech čtyř předsednických kandidátů, v posledních dnech upoutala pozornost prohlášením, že její vnitřní přesvědčení "je komunistické ve smyslu původním, demokratickém". Rozvířilo to debatu, kterou doprovázely i vulgární výpady. Michailidu se dnes k této události vrátila. "Na závěr bych chtěla říct, že mě velice mrzí, že moje sdělení utopického snu o demokratické kooperativní a vzájemné společnosti způsobilo mnoha lidem velkou negativitu v jejich životech," řekla.

Koalice Pirátů a STAN je součástí Fialovy vlády. Piráti v ní obsadili místa ministra pro místní rozvoj, ministra zahraničí a ministra pro legislativu. Fiala ve zdravici vzkázal Pirátům, že považuje jejich účast ve vládní koalici za přínosnou a obohacující. Ministr vnitra a předseda Starostů Vít Rakušan uvedl, že Bartoš bude mít nyní silný mandát pro působení ve vládě.

Politolog Ladislav Mrklas považuje Bartošovo znovuzvolení za logický výsledek poté, co strana nedávno schválila vstup do vlády. Mrklas ČTK řekl, že Bartošův mandát považuje za silný, i když dostal výstrahu zvolením až ve druhém kole. Neočekává, že Piráti zůstanou členy vládní koalice se Spolu a STAN po celé čtyři roky. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vnímá členská základna výsledek strany ve volbách kriticky, ale situaci nechtěla řešit radikálním obratem.

Související

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

Více souvisejících

Česká pirátská strana Ivan Bartoš (Piráti) Lukáš Wagenknecht

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy