Policie navrhuje zastavit Fojtíkovo trestní stíhání ohledně železné opony. Není vůle potrestat viníky, říká advokát Müller

Policejní vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu kapitán Jan Trnečka serveru EuroZprávy.cz detailně nesdělil, co orgán vede k návrhu zastavit trestní stíhání, kterému čelí třiadevadesátiletý bývalý člen předsednictva ústředního výboru KSČ Jan Fojtík. Vrchní komisař totiž 13. října 2021 informoval advokáta Lubomíra Müllera, který zastupuje zraněné a pozůstalé obětí na železné oponě, že Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 předložil návrh na zastavení Fojtíkova trestního stíhání. „V reakci na váš dotaz ze dne 13.10. 2021 stran návrhu policejního orgánu zastavit trestní stíhání obviněného PhDr. Jana Fojtíka CSc. vás odkazuji na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které nad probíhajícím vyšetřováním vykoná dozor,“ napsal kapitán Jan Trnečka e-mail redakci EuroZprávy.cz.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu bývalému šéfredaktorovi Rudého práva původně vyčítal fakt, že byl srozuměný s tím, že Pohraniční stráž mohla střílet na lidi, kteří se pokoušeli opustit ČSSR. „Přesto neučinil při výkonu své pravomoci žádná konkrétní opatření směřující k přijetí právního předpisu, který by příslušníkům Pohraniční stráže nedovoloval použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby,“ stálo v usnesení, které letos 7. ledna vydala agentura ČTK. Podle policie tím Fojtík porušil závazný mezinárodní Pakt o občanských a politických právech.

Žáček: ÚDV není schopen vyšetřovat komunistické zločiny

Aleš Cimbala, tiskový mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, které je nadřízené Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, potvrdil, že vyšetřování v případu Jana Fojtíka bylo skončeno. „Věc byla předložena státnímu zástupci s návrhem na zastavení trestního stíhání. Státní zástupce o věci doposud nerozhodl. Predikovat jakékoliv rozhodnutí není možné. Primárně je také nutné respektovat práva dotčených osob a o rozhodnutí  nejprve vyrozumět je,“ odpověděl Aleš Cimbala na dotaz, zda státní zástupce vyhoví návrhu policejního orgánu.

Advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo bývalého občana NDR Hartmuta Tautze, kterého v srpnu roku 1986 na hranicích s Rakouskem roztrhali psi, rehabilitovat jako prvního uprchlíka a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění ve výši přes 84 tisíc korun, nechtěl po právní stránce policejní návrh rozebírat. „Okomentovat skutečnost, že orgán hodlá zastavit trestní stíhání Jana Fojtíka, nemohu, neboť o důvodech vůbec nic nevím.“ Právní zástupce ale přiznal, že z lidského a morálního hlediska je postupem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zklamán. „Ani více jak třicet let od pádu železné opony není vůle potrestat viníky. A dnes je to tak, jak píše v Bibli král Šalomoun: Když není špatný skutek potrestán rychle, lidem to dodá odvahu páchat zlo,“ cituje věřící Müller Kazatele, 8. kapitolu, 11. verš.

Velmi kritický k činnosti Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu je poslanec za ODS Pavel Žáček, který byl v roce 1998 prvním náměstkem ředitele zmiňované instituce. „V případě Jana Fojtíka, ale i dalších kauz, jsem velmi zklamán postupem vyšetřovatele ÚDV, i když pochopitelně neznám stanovisko dozorujícího státního zástupce. Obecně bych k tomu dodal, že ÚDV není zjevně dlouhodobě schopen - v porovnání například s německými orgány, které před soudy dostávají i stoleté pachatele nacistických zločinů - řádně a úplně vyšetřovat komunistické zločiny,“ tvrdí zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů a zřizovatel Archivu bezpečnostních složek.

Žáček je přesvědčený, že by v  Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu měly nadřízené orgány jako Policejní prezidium PČR, anebo státní zastupitelství vykonat hloubkovou kontrolu. „A odpovědět na otázku, proč se nedaří vyšetřovat komunistické zločiny a pak hledat cestu k nápravě. Je nutné zjistit, zda se problém týká nedostatků v řízení ÚDV díky nízké kvalifikaci, anebo se jedná nějakou nevůli. Jde o relevantní otázky, už jenom s ohledem na to, že veřejnost téměř není o činnosti ÚDV vůbec informována, přestože jsou na něj vynakládány nemalé prostředky,“ zlobí se zákonodárce, který v nedávných parlamentních volbách obhájil svůj mandát.

Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda už v létě v rozhovoru pro EuroZprávy.cz, který se týkal 70. výročí od založení Pohraniční stráže, predikoval, že ani Jan Fojtík neusedne na lavici obžalovaných v soudní síni. „Nerad to říkám a ani mne to netěší, mám však za to, že obžalován, neřkuli potrestán nakonec nebude ani zmíněný Jan Fojtík. Považuji za prohru společnosti, že žádný z vysokých státních a stranických funkcionářů zodpovědných za situaci na státních hranicích a úmrtí na železné oponě nebyl a pravděpodobně již ani nebude potrestán. Bohužel se s tím budeme asi muset smířit, což samozřejmě neznamená, že bychom se o jejich potrestání neměli stále pokoušet. Každopádně bychom vše měli neustále připomínat, včetně jejich zodpovědnosti,“ tvrdí expert na dění kolem bývalé železné opony.

Proti Štrougalovi a Vajnarovi běží ústavní stížnost

Advokát Lubomír Müller rovněž EuroZprávy.cz informoval, že v současné době probíhá ohledně bývalého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara projednávání ústavních stížností poškozených proti zastavení trestního stíhání těchto vysokých komunistických představitelů. Obvinění čelil i bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, který ale loni v červenci zemřel, a tak veškeré právní úkony proti němu byly zastaveny. „Ústavní soud spojil dvě ústavní stížnosti do jednoho řízení,“ říká Müller, který ve stížnosti zastupuje šest klientů, kteří jsou bývalými občany NDR. „Moji klientelu tvoří pozůstalí, jejichž blízcí byli pohraničníky na železné oponě zastřeleni, anebo byli postřeleni či pokousáni psem,“ přibližuje Müller.

Letos v květnu Městské státní zastupitelství v Praze totiž pravomocně zastavilo trestní stíhání Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu funkcionáře obvinil z používání střelných zbraní na československých hranicích. Městské státní zastupitelství v Praze se ztotožnilo se závěry znalců, podle nichž bývalí komunističtí politici trpí duševní chorobou, která jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení.

ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů Štrougal, Jakeš, Vajnar bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.