Poslanci podusili Schillerovou, výbor nakonec podpořil zvýšení schodku na 500 miliard

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit vládní návrh, který navyšuje schodek letošního státního rozpočtu až na 500 miliard korun. Výbor podpořil pouze jeden pozměňovací návrh, který vznesl premiér Andrej Babiš (ANO) a který mění rozdělení dodatečných peněz. Například snižuje vládou navržený objem rozpočtové rezervy a přesouvá peníze do výdajů některých kapitol. S ostatními návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu výbor nesouhlasil.

Neuspěl například poslanec vládní ČSSD Václav Votava s návrhem navýšit rozpočet Správy státních hmotných rezerv o 460 milionů na obnovu zásob a vybavení. Výbor nepodpořil ani návrhy poslankyně STAN Věry Kovářové, která chtěla přidat například miliardu korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury, 300 milionů korun na obnovu kulturních památek nebo 5,4 miliardy krajům jako kompenzaci výpadu daňových příjmů.

Ministerstvo financí zaujalo k poslaneckým pozměňovacím návrhům s výjimkou Babišova negativní stanovisko. K návrhu poslankyně Kovářové poslat 5,4 miliardy korun krajům dokonce napsalo, že "Nelze kompenzovat všechno všem." Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dnes za tuto větu omluvila, označila ji za hloupou a dílo úřednického šimla. "Pan náměstek už to tady schytal během vašeho vystoupení," podotkla.

Ministerstvo financí musí rozpočet upravovat kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru, která snižuje příjmy rozpočtu a na druhé straně musí stát vynakládat peníze na odstranění následků a na boj se šířením nákazy. Ministerstvo v novém návrhu rozpočtu počítá s celkovými příjmy rozpočtu 1,365 bilionu korun a s výdaji 1,865 bilionu korun. MF tak snížilo odhad příjmů proti odhadům z počátku roku o 213,3 miliardy korun a odhady výdajů navýšilo o 246,7 miliardy korun. Jde už o třetí navýšení letošního schodku.

Původně schválený schodek měl činit 40 miliard korun, ale vláda ho musela postupně za souhlasu Sněmovny navýšit nejprve na 200 a potom na 300 miliard. Nynější navýšení na rekordních 500 miliard by Sněmovna měla schvalovat v první polovině července. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Na dotaz předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska ministryně Schillerová řekla, že ministerstvo nepočítá s "volným pádem" u příjmů rozpočtu. Pokud by přesto nastal, počítá se zavazováním příjmů a využitím nevyužitých peněz z předchozích let. K pokrytí případného vyššího propadu příjmů by mohla sloužit i vládní rozpočtová rezerva. Vláda ji původně navrhla v objemu asi 137 miliard, Babišův pozměňovací návrh ji zhruba o 100 miliard snižuje.

Rozpočtový výbor ke svému usnesení připojil i návrh doprovodného usnesení poslance KSČM Jiřího Dolejše, o kterém bude hlasovat až plénum Sněmovny. Dolejš v něm navrhuje, aby Sněmovna požádala vládu o zpracování koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027 a předložila ji do konce září Sněmovně. Ministerstvo financí s tímto doprovodným usnesením nesouhlasí, podle něj se to vzhledem k rozpočtovým pracím nedá stihnout.

Související

Ministerstvo financí

Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu

Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.

Více souvisejících

státní rozpočet Poslanecká sněmovna Alena Schillerová Miroslav Kalousek Věra Kovářová Jiří Dolejš Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 21 minutami

Petr Pavel

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfárá do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská ČTK řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. 

před 37 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

Sisyfův balvan valili střídající se dobrovolníci v čele protestního pochodu Prahou směrem na Hrad.

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Aktualizováno včera

Spor o ruské a běloruské sportovce: MOV nedodržuje doporučení OSN, z Česka zaznívá kritika

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Zdroj: ČTK

Další zprávy