Poslanci podusili Schillerovou, výbor nakonec podpořil zvýšení schodku na 500 miliard

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit vládní návrh, který navyšuje schodek letošního státního rozpočtu až na 500 miliard korun. Výbor podpořil pouze jeden pozměňovací návrh, který vznesl premiér Andrej Babiš (ANO) a který mění rozdělení dodatečných peněz. Například snižuje vládou navržený objem rozpočtové rezervy a přesouvá peníze do výdajů některých kapitol. S ostatními návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu výbor nesouhlasil.

Neuspěl například poslanec vládní ČSSD Václav Votava s návrhem navýšit rozpočet Správy státních hmotných rezerv o 460 milionů na obnovu zásob a vybavení. Výbor nepodpořil ani návrhy poslankyně STAN Věry Kovářové, která chtěla přidat například miliardu korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury, 300 milionů korun na obnovu kulturních památek nebo 5,4 miliardy krajům jako kompenzaci výpadu daňových příjmů.

Ministerstvo financí zaujalo k poslaneckým pozměňovacím návrhům s výjimkou Babišova negativní stanovisko. K návrhu poslankyně Kovářové poslat 5,4 miliardy korun krajům dokonce napsalo, že "Nelze kompenzovat všechno všem." Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dnes za tuto větu omluvila, označila ji za hloupou a dílo úřednického šimla. "Pan náměstek už to tady schytal během vašeho vystoupení," podotkla.

Ministerstvo financí musí rozpočet upravovat kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru, která snižuje příjmy rozpočtu a na druhé straně musí stát vynakládat peníze na odstranění následků a na boj se šířením nákazy. Ministerstvo v novém návrhu rozpočtu počítá s celkovými příjmy rozpočtu 1,365 bilionu korun a s výdaji 1,865 bilionu korun. MF tak snížilo odhad příjmů proti odhadům z počátku roku o 213,3 miliardy korun a odhady výdajů navýšilo o 246,7 miliardy korun. Jde už o třetí navýšení letošního schodku.

Původně schválený schodek měl činit 40 miliard korun, ale vláda ho musela postupně za souhlasu Sněmovny navýšit nejprve na 200 a potom na 300 miliard. Nynější navýšení na rekordních 500 miliard by Sněmovna měla schvalovat v první polovině července. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Na dotaz předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska ministryně Schillerová řekla, že ministerstvo nepočítá s "volným pádem" u příjmů rozpočtu. Pokud by přesto nastal, počítá se zavazováním příjmů a využitím nevyužitých peněz z předchozích let. K pokrytí případného vyššího propadu příjmů by mohla sloužit i vládní rozpočtová rezerva. Vláda ji původně navrhla v objemu asi 137 miliard, Babišův pozměňovací návrh ji zhruba o 100 miliard snižuje.

Rozpočtový výbor ke svému usnesení připojil i návrh doprovodného usnesení poslance KSČM Jiřího Dolejše, o kterém bude hlasovat až plénum Sněmovny. Dolejš v něm navrhuje, aby Sněmovna požádala vládu o zpracování koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027 a předložila ji do konce září Sněmovně. Ministerstvo financí s tímto doprovodným usnesením nesouhlasí, podle něj se to vzhledem k rozpočtovým pracím nedá stihnout.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Poslanecká sněmovna Alena Schillerová Miroslav Kalousek Věra Kovářová Jiří Dolejš Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 31 minutami

před 40 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy