Poslanci odmítli prodloužit nouzový stav. Vláda vyhlásila nový

Vláda na dnešním večerním zasedání schválila vyhlášení nového nouzového stavu kvůli koronavirové pandemii od 27. února na 30 dní do 28. března. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Poslanecká sněmovna dnes odmítla prodloužit stávající stav nouze a zároveň vybídla kabinet, aby v případě potřeby vyhlásila nový.

Současný nouzový stav už dříve dolní komora zrušila k sobotě 27. února. Jeho kritici poukazovali na to, že vláda jej vyhlásila před dvěma týdny na žádost hejtmanů tak, že bezprostředně navázal na předchozí nouzový stav, který Sněmovna odmítla prodloužit. Postup kabinetu už byl napaden u Ústavního soudu mimo jiné senátory. Podle Babiše ale vláda rozhodovala správně.

Vláda je podle předkládací zprávy přesvědčena o tom, že neskončily důvody pro to, aby v České republice dál platil nouzový stav, naopak jsou ještě intenzivnější než dříve. Výhledově bude podle kabinetu nutné přistoupit ke zpřísnění protikoronavirových opatření, k čemuž jsou nedostatečné zákon o ochraně veřejného zdraví i takzvaný pandemický zákon, který dnes Sněmovna schválila. Současnou epidemiologickou situaci kabinet v materiálu popsal jako nejhorší od vypuknutí pandemie.

Vláda proto plánuje nad rámec současných opatření omezit pohyb lidí a kontakty mezi nimi, potvrdil dnes ve Sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Od pondělí kvůli tomu chce s výjimkami zakázat pohyb lidí mezi okresy, zavést povinné nošení respirátorů, povinné antigenní testování ve firmách, uzavření všech škol včetně mateřských nebo omezení prodeje na nezbytně nutné zboží. V platnosti má zůstat zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 05:00.

Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října. Poslanci několikrát žádost vlády podpořili, poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale zamítli. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s ústavou.

Poslanci nouzový stav prodloužit odmítli 

Sněmovna podle očekávání odmítla vládě prodloužit současný nouzový stav, který je kvůli způsobu vyhlášení napaden u Ústavního soudu. Nouzový stav je podle vládních i většiny opozičních stran nezbytný kvůli současné eskalaci pandemie koronaviru. 

Pro vládní žádost hlasovalo 68 poslanců z vládních ANO a ČSSD. K jejímu schválení bylo zapotřebí 77 poslaneckých hlasů. Sněmovna předtím odmítla také návrh nezařazeného poslance Lubomíra Volného na okamžité zrušení stavu nouze.

"Z našeho pohledu žádný nouzový stav legitimně vyhlášen není," uvedla poslankyně KSČM Miroslava Vostrá. Komunisté proto na rozdíl od některých minulých případů prodloužení stavu nouze nepodpořili. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný nařkl Babiše, že se chce "alibisticky schovávat za Sněmovnu", a poslanec TOP 09 Jan Jakob z toho, že si premiér dělá ze zákonů a z ústavy trhací kalendář.

Zpravodaj vládní žádosti, pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal původně navrhoval, aby dolní komora s ohledem na pochyby o ústavnosti nynějšího nouzového stavu o jeho prodloužení vůbec nehlasovala. Sněmovna na takový postup po námitce předsedy Radka Vondráčka (ANO) ale nepřistoupila.

Související

Vláda Petra Fialy

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné.

Více souvisejících

nouzový stav Poslanecká sněmovna Andrej Babiš Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy