Prezident Miloš Zeman dnes podepsal spornou vládní novelu pandemického zákona, která mimo jiné rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje účinnost zákona z konce února na konec listopadu.
O prezidentově podpisu informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Předloha také uzákoní zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou. Nabude účinnosti krátce potom, co vyjde ve sbírce.
Ve Sněmovně brzdili projednání novely poslanci opoziční SPD, jejich obstrukce trvaly desítky hodin. Dolní komora ji schvalovala v souvislosti se senátním vetem hned dvakrát. Pro novelu v obou případech hlasovali poslanci koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Poslanci SPD a dalšího opozičního hnutí ANO ji nepodpořili.
Senát přitom předlohu zejména hlasy svých členů zvolených za vládní strany, byť těsnou většinou, zamítl. Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení, například o třídenní karanténě po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu. Podobně jako část poslanců kritizovali zrychlené schvalování novely ve stavu legislativní nouze.
Předloha dá úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu.
Pandemickou novelu zákonodárci schvalovali v době, kdy kabinet Petra Fialy (ODS) protikoronavirové restrikce uvolňuje. Vládní činitelé mluví o zákonu i jako o pojistce pro případné další vlny epidemie, které by mohly přijít zejména na podzim.
Předloha zřejmě zaměstná Ústavní soud, a to i kvůli procedurám a postupech při jejím schvalování. Hnutí SPD už ohlásilo, že podání připravuje.
Související
Vláda schválila další antibyrokratický balíček. Rozhodla o dalším daru pro Ukrajinu
"Chraňte slušné lidi, ne gaunery." Okamura chce změnit zákon o nutné obraně
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 57 minutami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 2 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 3 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 4 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
včera
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.
Zdroj: Libor Novák