Už jenom doufám, říká Peroutkova vnučka. Roky žádá po Zemanovi omluvu

Vše začalo v lednu 2015, kdy český prezident hovořil o neexistujícím článku dědečka Terezie Kaslové, za což se jí pravidelně odmítal omluvit. Spor si proto vzaly na starost české soudy. Nejprve bylo v září 2016 rozhodnuto, že se má omluvit Kancelář prezidenta republiky. 

To pak v květnu 2018 zrušil Nejvyšší soud a celou kauzu vrátil na začátek s tím, že žaloba neměla být mířená proti prezidentské kanceláři, nýbrž jednomu z resortů. V říjnu 2019 byl pak vydán nepravomocný verdikt, že se stát nemusí omlouvat, s čímž pak letos v červenci 2020 vyjádřil nesouhlas odvolací soud. Deadline byl stanoven na 18. srpna.

"Trochu jsem zklamaný, že se (ministerstvo) neomluvilo, protože bych čekal, že orgán státu bude plnit pravomocné rozsudky, když to chce stát od občanů,“ vyjádřil se k tomu Jan Wintr, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Kauza tak nebere konce, jelikož se ministerstvo financí, které původně mělo omluvu zaslat poštou a publikovat ji na webu, rozhodlo obrátit na Nejvyšší soud. Ke stejnému kroku se momentálně chce odhodlat i Peroutkova vnučka.

Kaslová se v pořadu Události, komentáře na ČT24 nechala slyšet, že když už s celou žalobou začínala, počítala, že se to protáhne. I tak jí ale překvapila enormní délka trvání. "Musím říct, že jak postupují měsíce a roky, tak mám občas pocit, že už mě nemůže překvapit nic,“ řekla s tím, že ale svého kroku nelituje.

"Po těch letech už nic nečekám, jenom doufám. Doufala jsem, že bude hotovo, ale nějak mě to nepřekvapilo ani nezaskočilo,“ odpověděla na dotaz, zda už v tomto týdnu s omluvou počítala. 

Dále ještě také podotkla, že pokud by šlo o ní samotnou, přemýšlela by, zda by vůbec toužila po omluvě ze Zemanovy strany. "Záleží na tom, kdo by se měl omlouvat, jestli ten člověk je tak kvalitní, že o tu jeho omluvu stojíte,“ vysvětlila důvod svého postoje. Pokud ale jde o jejího dědečka, tak tomu je prezident omluvu dlužen. 

Kdo konkrétně nese odpovědnost za výrok?

Právník Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je toho názoru, že má celý spor své dvě dimenze. Ta první spočívá ve faktu, že pokud článek neexistuje, pak by se měl Zeman omluvit. V té druhé se ale řeší otázka, kdo konkrétně nese odpovědnost za výroky prezidenta republika, které jsou proneseny na oficiální akci na Pražském hradě.

"Pokud jde o tu první otázku, tak teorie práva rozlišuje výroky, skutková tvrzení na straně jedné a hodnotící soudy na straně druhé. Podle toho, jak my to učíme na Právnické fakultě, tak to mělo dopadnout zhruba tím způsobem, jak to dopadlo v září 2016, to znamená, že výrok je nepravdivý, tudíž je potřeba se za něj omluvit,“ vysvětlil ústavní právník. 

"Pak je tady spor o to, kdo se vlastně má omlouvat,“ uvedl s tím, že soudy příliš dlouho řešily, zda je povinen se omlouvat prezident, jeho kancelář, stát nebo resort financí.

Omluva nebyla dostatečná

Peroutkova vnučka zároveň také řekla, že sama jako laik celý právní postup nechápe, ale zaznamenává ho. "Když už se nemůže omluvit prezident, protože zjevně může říkat, co chce, a pak se za něj musí omlouvat jiní, tak jestli se omluví kancelář prezidenta nebo ministerstvo financí, je asi z mého pohledu jedno,“ dořekla. 

"Samozřejmě že by se mi víc líbilo, kdyby se prezident země zachoval jako gentleman a omluvil se on, bez ohledu na výroky soudů." Terezie Kaslová, novinářka, vnučka Ferdinanda Peroutky

Zeman už dříve avizoval, že mu nečiní problém se omluvit pouze za nenalezení údajného Peroutkova článku, což nakonec také udělal. To ale podle Kaslové nestačí. Označila to akorát za "další nehoráznost" a odmítla se k tomu dál vyjadřovat. 

Prezident není nadčlověk

Wintr zároveň také řekl, že ani hlava státu není nedotknutelná. "V ústavě je napsáno, že prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný, ale to podle mě znamená, že ho nelze sesadit vyslovením nedůvěry,“ vysvětlil.

Dle ústavního právníka je prezident člověk jako každý jiný. Trestně-právní imunita jej chrání po dobu výkonu mandátu. Pokud ale jde o případ Peroutky, jedná se o civilní spor. Řešení by viděl ve změně zákona, která by v takovém případě zakotvila odpovědnost politiků, nikoli státu.

"U sporů o čest, o nějakou urážku nebo nařčení satisfakce spočívá v tom, že se omluví ten, kdo výrok pronesl, a ne že se za to omlouvá stát,“ uzavřel.